Na začátku všeho byla podle mladíků paní profesorka Pavla Pecháčková, která v rámci předmětu Základy společenských věd zmínila možnost vyzkoušet si simulované jednání těch největších světových organizací. Ondřej Hylena, Petr Blaško a Ondřej Kolář neváhali a rozhodli se chopit příležitosti. Začali se tak učit nejen umění rétoriky a vyjednávání, ale především kompromisu.

„Nyní již víme, že vše má svou cenu a že člověk musí jednou ustoupit, aby mu jinde bylo vyhověno,“ vysvětlil septimán Ondřej Hylena. Ten se během půlročního projektu věnoval enviromentální politice. Zastupoval tak mezinárodní organizaci UNEP (Enviromentální program Organizace spojených národů). Studoval a projednával švédskou agendu letecké dopravy, odlesňování a dezertifikace, tedy tedy degradace území na pouště a polopouště.

Pražský studentský summit

Je celoroční projekt pro studenty středních i vysokých škol, který pořádá Asociace pro mezinárodní otázky. Mladí lidé tak mají příležitost rozšířit své znalosti v oblasti mezinárodního dění, lidských práv, ekonomie, mezinárodní vzdělávací vědecké a kulturní spolupráce, světové bezpečnosti nebo třeba životního prostředí. Během intenzivní práce na projektu si tříbí kritické myšlení a zároveň prohlubují rétorické, prezentační a argumentační dovednosti.

Zásadní metodou summitu je simulace činnosti mezinárodních organizací – OSN, NATO, EU. Každý účastník tak během aktivit zastupuje jednu ze světových zemí. Během školního roku se dopodrobna seznamuje se situací a životem v daném státě a jeho postoji ke globálním otázkám a celosvětovým problémům.

Během přípravy tak museli poznat a pochopit postoje Švédska na daná témata. „Z toho jsme pak vypracovali stanovisko ve formě přesně uspořádaného dokumentu,“ vysvětlil Petr Blaško. Ten reprezentoval Švédské království ve WHO (Světová zdravotnická organizace). A zde řešil skutečně kontroverzní témata – interrupci a genetické inženýrství na lidech. „Měli jsme používat pouze názor zastupované země. Náročné na tom bylo, že nám do dokumentu nesměl prosáknout vlastní názor. Na druhé straně musím přiznat, že až na výjimky, jsem se v těchto otázkách s liberálními postoji Švédského království shodoval,“ popsal.

Všichni tři studenti pak říkají, že jim celý projekt velmi pomohl rozvinout jemné dovednosti jako například práci se zdroji či umění argumentace. „Důležité bylo také porazit trému, kterou jsme před přednesem měli,“ řekl Ondřej Kolář. Pro Koláře i jeho kolegy je nyní prý jednodušší vyhledat relevantní informace na cizojazyčných státních webech a prakticky je použít v dialogu. „V neposlední řadě jsme se naučili udělat kompromis s opačně smýšlejícími protějšky,“ dodal Kolář. Ten se během půl roku zabýval otázkou ochrany intelektuálního vlastnictví, problematikou šedé ekonomie a také vlivu inovace na ekonomii. Stal se tak švédským delegátem ECOFIN (Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti).

Soukromá audience u švédského velvyslance byla třešničkou na dortu

Návštěva švédského velvyslanceNávštěva švédského velvyslanceZdroj: Ondřej Kolář, Ondřej Hylena, Petr Blaško
Vrcholným zážitkem Pražského studentského summitu bylo pak pro tři mladíky z České Třebové setkání se švédským diplomatem v Česku Frederikem Jorgensenem. Navzdory přísným protiepidemickým opatřením jej studenti 8. dubna navštívili na švédské ambasádě v Praze. „Byl to jeden z nejsilnějších zážitků, které nám summit přinesl. Pan velvyslanec je velmi inspirativní člověk a rozhovor s ním nás přivedl na spoustu skvělých myšlenek,“ řekl Ondřej Hylena. Švédský velvyslanec českotřebovským studentům věnoval více jak hodinu svého času a došlo i na některá závažná témata. „Musíme říci, že se shodujeme s naprostou většinou jeho názorů,“ dodal Kolář.