Mísa s vyobrazením městského znaku – kohouta s lidskou hlavou – a uvedením letopočtu 10. july 1686 se do sbírky českotřebovského muzea dostala darem v roce 1888 ze zdejší obecné školy.
Ze zápisu v přírůstkové knize víme, že „…mísa tato pochází od Fialů, kde jen o velkých svátcích na ní jedli".   Proto také zakladatel českotřebovského muzea Jan Tykač soudil, že mísu vytvořil pravděpodobně některý ze členů Fialovy rodiny, ve které se hrnčířské řemeslo odnepaměti dědilo. Později ale badatelská dvojice Jiří Pajer a Karel Severin prokazatelně připsala autorství Jiříku Pivoňkovi mladšímu (1663-1723).
Jiřík Pivoňka mladší byl příslušníkem zdejšího hrnčířskému cechu a postupně zde zastával místo mladšího cechmistra a cechovního písaře.  Jeho předkové pak byli rovněž hrnčíři, z nichž Jiříkův děd byl mezi zakladateli cechu v roce 1619.
Ve sbírce muzea pak najdeme několik dalších hrnčířských výrobků buď přímo Jiříkem Pivoňkou signovaných, nebo jemu připisovaných. Jsou dokladem vyspělosti zdejší hrnčířské produkce  2. poloviny 17. a počátku 18. století a vypovídají o osobnosti autora, který byl v mnoha směrech mimořádný.
Mísa samotná má v průměru přes 28 cm, vysoká je  6 cm. Na jejím dně je vyrytý městský znak, okraje jsou zdobeny květinovým dekorem.
Dnes už se nám nejspíš nepodaří zjistit, komu byl tento výrobek určen, kdo a při jakých příležitostech ho používal. Za dobu své více než 320leté existence musel projít rukama mnohých dnes již neznámých majitelů. Vzhledem k vyobrazenému znaku se ale jistě nejednalo o kus nádobí určený k běžnému stolování. Přestože o osudech popisované mísy mnoho nevíme, je z mnoha důvodů cenná.  Předně starobylostí – patří k nejstarším sbírkovým předmětům Městského muzea Česká Třebová dokumentujícím život zdejších obyvatel, dále pak vysokou úrovní řemeslného zpracování, prokázaným autorstvím.
Její mimořádnost postřehla již v minulosti řada badatelů, kteří o ní publikovali své studie, několikrát byla též vystavována.  Některé další Pivoňkovy práce pak byly prezentovány v roce 2001 na velké  výstavě Sláva barokní Čechie, kde reprezentovaly kvalitní vybavení barokní měšťanské domácnosti. JANA VOLESKÁ, ředitelka, Městské muzeum Česká Třebová

Literatura: J. Pajer – K. Severin, Hrnčířství. In: Z minulosti Českotřebovska. Česká Třebová 1988.

Mísa se znakem města Česká Třebová.

Městské muzeum v České Třebové

Adresa:
Klácelova 11
560 02 Česká Třebová
Kontakty:
+420 465 534 516
+420 465 539 170
E-mail:  muzeum@mmct.cz;
info@mmct.cz
Web: www.mmct.cz