„V Lanškrouně nejsem poprvé, jezdím sem pravidelně. Začínal jsem na třicítce, skončil na stovce. Chodím většinou sólově, šel jsem tak i dnes,“ řekl Deníku. Na otázku, jak snášel noční mráz a sněžení, odpověděl s úsměvem: „Prostě se musíte hýbat, nesmíte se zastavit. Jak zastavíte, je vám zima. Největší zima mi ale nebyla v noci, nejhorší to bylo až za dne před Moravskou Třebovou, tam tedy opravdu mrzlo.“ Jak dodal, byla to jeho devětačtyřicátá „stovka“, ušel ji za necelých patnáct hodin. „Krizi jsem naštěstí žádnou neměl. Možná je to tím, že jsem po Vánocích docela odpočinutý, mám v zásobě dost sil. Se svým výkonem jsem rozhodně spokojený,“ hodnotil. Malé jubileum s vlastní padesátou „stovkou“ prý zatím Zdeněk Koukol neplánuje. „Začínal jsem na sto kilometrech poměrně pozdě. Jsou tady borci, kteří jich mají i sto. Já zatím nic neplánuji, uvidím, jak co přijde. Doufám ale, že jednou budu plánovat až tu vlastní stou ´stovku´,“ svěřil se.

Terény kolem Lanškrouna má podle vlastních slov rád, proto sem také pravidelně jezdí. A jaké počasí upřednostňuje? „Už jsem tu zažil i déšť a byl hodně promočený. Ale tak to asi má být. Je dobré, když se počasí střídá. Jednou člověk zmokne, jindy promrzne, nebo se potí ve vedru, to všechno k turistice prostě patří,“ odpověděl.
Velmi důležitá je pro turisty samozřejmě také obuv. Na její kvalitě závisí opravdu hodně. Chcete vědět, jakou značku obouvá Zdeněk Koukol? „Chodím v ´prestižkách´, kterým dává hodně turistů stále přednost. Sice jsou to pracovní boty, každý si je ale chválí. Někdy možná dlouho schnou, ovšem jsou měkké, nohy v nich ani na tvrdém terénu nebolí a taky hodně vydrží. Ty bych tedy rozhodně neměnil,“ uzavřel spokojený náchodský turista.