Když se řekne, že „něco praskalo ve švech“, pak dvojnásobně to platilo v pondělí o přírodovědné pracovně třebovské ZŠ Habrmanova. Stalo se již dobrou tradicí, že se zde pravidelně konají setkání s významnými osobnostmi z různých oblastí, od vědců až po cestovatele. Na 140 milovníků dobrodružství si tentokrát přišlo vyslechnout přednášku Nepál 2009, kterou uspořádala ZO ČSOP Zlatá studánka. Jejími protagonisty byly dvě známé českotřebovské osobnosti, mořeplavkyně Alena Pirklová a cestovatel Jan Betlach.

Sedm týdnů expedice v Himálaji

Velmi dobře připravená prezentace vytvořená z bohatého výběru fotografií, doplněná fundovaným výkladem, byla odměnou pro všechny, kteří vydrželi téměř dvouhodinové vyprávění. V něm se oba cestovatelé vzájemně doplňovali a došlo i na humorné snímky, to když například dobře fyzicky vybavený Honza nesl v náručí jednoho z najatých nosičů. Velmi cenné byly i praktické rady pro ty, kteří se teprve do velehor v Nepálu chystají. A pro ty, kteří se na besedu nedostali, připomeňme alespoň ve zkratce jejich putování.

V závěru loňského roku se vrátila z Himálaje miniexpedice složená ze dvou cestovatelských osobností, Aleny Pirklové a Honzy Betlacha. Dvojice zkušených cestovatelů prožila sedm týdnů v oblasti, která stále přitahuje a bude přitahovat horolezce i turisty z celého světa. Zatímco Alena se vrátila do Himálaje po dvou letech, pro Honzu to byla zkušenost zcela nová. Protože každý z cestovatelů přinesl do expedice svoje letité cestovatelské zkušenosti, vznikl pár, který se vhodně doplňoval a jak se ukázalo, byl schopen řešit i krizové situace.

Trasy expedice byly již doma dobře promyšleny a pečlivě připraveny. Všechny horské etapy přesunů a výstupů byly od příletu do Lukly až po odlet z Jiri ryze pěší. Tři sta kilometrů, většinou se zátěží na zádech a s celkovým převýšením 15 kilometrů, už vyžaduje dobrou fyzičku.
První etapa začala 1. října v Lukle a pokračovala údolím Dudh Koshi River k ledovci Ngozumpa. Po týdnu, kdy dorazili k ledovcovému jezeru Dudh Pokari, uskutečnili výstup na první pětitisícovku Gokyo-Ri (5360 m.n.m). Během této cesty využívali k přespání většinou lodge, což nebylo jen z důvodu udržení alespoň základní hygieny, ale i možností seznámit se se zajímavými lidmi a s místními zvyklostmi. Při této příležitosti si Alena vzpomněla na malého chlapce, který ji před dvěma lety v Namche Bazaru na ubytovně obsluhoval. „Po dvou letech to bylo opětovné a radostné setkání, ale o to víc bolestné loučení,“ přiznala.

V druhé etapě se expedice soustředila na oblast Národního parku Sagarmatha. Po devíti dnech vystoupala podél ledovce Khumbu do Base Campu pod Everestem, který se nachází ve výšce 5364 m. Nádherné počasí umožnilo nezapomenutelný výhled na horský masív nejvyšší hory světa a také plánovaný výstup na vrchol Kala Patthar (5550 m). Další týdenní trek vedl přes Tengboche, kde se minivýprava zúčastnila v klášteře bohoslužby pro „návštěvníky hor“ a dále pokračovala do Namche Bazaru. Zde si konečně Alena s Honzou dva dny odpočinuli a načerpali potřebnou energii pro závěrečnou cestu.
Poslední, téměř čtrnáctidenní putování pod horskými velikány kopírovalo klasickou trasu přes horské sedlo Lamjura La do Jiri Bazar, kam expedice dorazila 2. listopadu. Odtud se přesunula autobusem do Káthmandu a pak do Chitwanu, do nejstaršího národního parku v Nepálu. Sloní safari v džungli se spoustou exotických zvířat a rafting na Thrishuli River, byly zpestřením jinak ryze vysokohorské expedice.

V Nepálu zůstaly nálepky s kohoutem

Závěrečnou třešničkou na pomyslném cestovatelském dortu byla návštěva Pokhary, druhého největšího města v Nepálu, které sice nevyniká památkami, ale je zasazeno do nádherné jezerní krajiny s nezapomenutelnými západy slunce a s pohledy na masív Anapurny. A co říci závěrem. Třebováci nezanechali v Nepálu jen otisky svých bot, ale i otisky hmatatelné. „Až se do této odlehlé části světa vypravíte, možná, že narazíte na stěnách lodge, nebo v pamětních knihách na nálepku se znakem českotřebovského kohouta,“ uvedli cestovatelé.

MILAN MICHALSKI