„Rodina nás požádala o souhlas s položením kamenů v chodnících před posledním bydlištěm popravených studentů Miloslava a Jiřího Svobodových. Jsou to první Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě,“ uvedl starosta František Jiraský.

Oba studenty zatklo Gestapo začátkem roku 1942 přímo ve škole, bylo jim v té době osmnáct let. Spolu s dalšími studenty a absolventy vysokomýtského gymnázia se podíleli na činnosti ilegální skupiny. „S odbojem začali již v roce 1939, kdy jeden z nejstarších členů skupiny Miroslav Ell navázal kontakty s ilegální komunistickou stranou v Chocni,“ přiblížila knihovnice Regionálního muzea ve Vysokého Mýta Barbora Horáková. V té době už skupina tři roky vydávala levicově zaměřený měsíčník Mladá kultura.

Vedoucí choceňské organizace Josef Sychra byl zatčen už na podzim roku 1940. Po převozu do pardubické věznice spáchal sebevraždu, čímž na čas zabránil dalšímu zatýkání. Ovšem už v létě příštího roku byli zatčeni další dva členové skupiny. U jednoho z nich se naneštěstí našly písemné poznámky o choceňské organizaci. V lednu roku 1942 Gestapo choceňskou skupinu rozkrylo a členy pozatýkalo.

„Po skončení vyšetřování byla část zatčených odvezena do Malé pevnosti v Terezíně. Další cesta vedla do říše, kde čekali na soud. První začal v prosinci 1942 v Berlíně. Miroslav Svoboda, Jaroslav Šafka a Jiří Svoboda byli odsouzeni k trestu smrti. I přes četné intervence rodinných příslušníků a přátel nebyla nikomu udělena milost,“ uzavírá Barbora Horáková. Soud s druhou částí studentské skupiny proběhl v lednu roku 1943, verdikt trest smrti si vyslechli Miroslav Ell, Adolf Faltejsek, Jaroslav Jelínek, Bohuslav Bárta, Jaroslav Vodička a Jaroslav Vondráček.