"S ohledem na přetrvávající nedostatečnou odezvu polské strany jsme se rozhodli o veškerých zjištěních a pochybnostech, týkajících se odpovídajícího posouzení dopadů realizace a provozu stavby na přírodu a dodržování podmínek vydaných povolení, oficiálně informovat Evropskou komisi a požádat ji o přezkum souladu postupu polské strany s evropským právem," uvedla Dominika Pospíšilová, zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP).

Dopis byl odeslán v úterý, reakci Evropské komise lze podle ní očekávat během jednoho až tří měsíců.

Nedávno jsme informovali, že na výstavbu věže má nově dohlížet mezistátní komise.

Podívejte se na vizualizaci rozhledny na sněžníku:

Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor. Množství techniky také výrazně převyšuje povolený počet. Naposledy ekologové zdokumentovali porušování podmínek 27. července.

Již jsme psali:

Vizualizace rozhledny na Kralickém Sněžníku
TÉMA: Brusel smetl stížnost na stavbu rozhledny na Králičáku

Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.

"Je zřejmé, že na papíře a na jednání se tvrdí něco, ale realita na odlehlém místě v přísně chráněném území je jiná. Vše tedy působí dojmem, že prezentace polské strany při kontrole 22. června byla bohužel spíše nepravdivým divadlem," uvedli ekologové v otevřeném dopise ministryni pro místní rozvoj (MMR) Kláře Dostálové (ANO).

Upozornili také na změny projektu týkající se prodloužení harmonogramu výstavby o rok do 30. září 2022 a na „rekonstrukci“ zelené turistické stezky z Chaty pod Sněžníkem na vrchol hory, při níž se využívá velké množství odpadu a materiálu vytěženého při stavbě rozhledny.

Vizualizace rozhledny na Kralickém SněžníkuVizualizace rozhledny na Kralickém SněžníkuZdroj: Archiv města Stronie ŚląskieEkologové požadují, aby MMR zabránilo ničení přírody, zastavilo vyplácení evropské i české dotace, požadovalo po polských kontrolních orgánech prošetření situace a sankci investorovi a nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.

Výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku v úterý 8. června.
VIDEO: Na Králickém Sněžníku roste rozhledna protestům navzdory

MMR na výhrady ekologických organizací uvedlo, že investor stavby, město Stronie Śląskie polskému orgánu ochrany přírody sdělilo, že doprava jednoho z ocelových sloupů konstrukce pomocí nákladního auta a bagru byla jen ojedinělá a vrtulník už nebylo možné použít. Ostatní podmínky výstavby dodržuje, pochybení připustil jen u chybějících rohoží, které mají zachytávat případný únik provozních kapalin jeřábu do půdy.

Výhrady odpůrců ke stavbě rozhledny jsou ale mnohdy principiální. "Nejsem žádný ekolog ani aktivista, ale bojím se, že se stavbou rozhledny a další turistické infrastuktury přijdeme o jeden z posledních koutů turistickým průmyslem nedotčené přírody. Králický Sněžník byl doposud hájemstvím klidu a krásy. Bojím se, že s tím bude brzo konec," uvedl turista Zdeněk Nárožný z Ústí nad Orlicí.

Odpor proti výstavbě věže se objevuje i na polské straně hranice. Přímo před radnicí ve Stronie v červnu protestovali představitelé polské strany Zelených. Internetovou petici Sněžník bez věže podepsalo bezmála tři a půl tisíce lidí.