Přímá volba starostů? Díky, nechceme, říká více než polovina nynějších starostů v zemi. Stejně na tom jsou také oslovení starostové měst v Pardubickém kraji i přímo v okrese Ústí nad Orlicí.

Pokud by návrh na přímou volbu starostů prošel sněmovnou, vybírali by si voliči starostu sami a ne, že to za ně udělali zvolení zastupitelé v povolebních vyjednáváních. Deník proto uspořádal anketu mezi starosty v kraji a okrese.

Výsledek? Většina oslovených je proti přímé volbě. V Pardubickém kraji se vyjádřilo proti 48 procent dotázaných starostů. „Pro přímou volbu starostů nejsem,“ říká rozhodně starosta Chocně Miroslav Kučera. Naopak by přímou volbu přivítalo 44 procent oslovených starostů v kraji, 8 procent neví.

Jedním dechem ovšem starostové dodávají, že v případě přímé volby chtějí větší pravomoci a taky změnu v zákoně o obcích. Myslí si to 68 procent starostů v kraji, 24 procent bylo proti a 8 procent váhá.

Vidina přímé volby starosty v okrese Ústí nad Orlicí zrovna moc nenadchla. Většina je proti, jen starostové Žamberku a Lanškrounu by ji úplně nezatracovali.

„Nevadí mi, aby byli starostové voleni přímo. Myslím, že to není špatný nápad. Třeba v Polsku to tak funguje a myslím, že by to konečně i u nás přineslo nutnou změnu v zákoně o obcích,“ míní lanškrounský starosta Radim Vetchý.

Názor většiny

Změnu potřebuje zákon o obcích i podle jeho kolegy ze Žamberku. „Za určitých podmínek změny legislativy je přímá volba starosty možná. Má své výhody a rovněž nevýhody. Přímá volba prezidenta republiky rozdělila národ na dvě téměř nesmiřitelné poloviny. Myslím, že naše společnost není připravena na přímé volby, nebo jsme se ještě nenaučili smířit se s názorem většiny a akceptovat tedy výsledky přímé volby,“ říká Jiří Dytrt.

Právě volba prezidenta zřejmě vyvolává v lidech pochybnosti a bojí se dalšího rozdělení společnosti. „Nedávná předvolební atmosféra u druhé přímé volby prezidenta mne vcelku vyděsila. Lidi rozdělení na dvě poloviny si nedarovali skoro nic, aspoň tedy na sociálních sítích. Kdyby se něco obdobného mělo při přímé volbě starostů přenést do obcí a měst, považoval bych to za velký průšvih. Naše společnost se potřebuje stmelovat, ne dále rozdělovat,“ říká letohradský starosta Petr Fiala.

Populistický krok

Jasné ne dává přímé volbě Petr Hájek, starosta Ústí nad Orlicí. Přímou volbu starostů nebo hejtmanů považuje za oslabení jejich funkce. „Systémově je přímá volba špatná. Osobně tento návrh považuji za populistický a ve své podstatě za špatný,“ vysvětluje Petr Hájek s tím, že přímo zvolený starosta nemusí své záměry, vize a priority prosadit.

Objektivnější je podle jablonského starosty Miroslava Wágnera rozhodně volba nepřímá. Ten vidí velké rozdíly mezi kandidáty na vesnici a ve městě. „Něco jiného je to na malých obcích, kde si mezi sebou vyberou strýce, který všem rozumí a všichni ho znají. Tady bych byl pro přímou volbu, ale obecně si myslím, že by nebyla optimální,“ dodává Wágner.

Více pravomocí

Prosazovat přímou volbu starosty bez změny jeho pravomocí je podle současných šéfů měst a obcí skoro nemožné. Mohli by se totiž pak dostat snadno do složitých situací.

„V zastupitelstvu může mít většinu subjekt, který přímo zvoleného starostu většinově nepodporuje a je otázkou, zda by to nebylo kontraproduktivní. Například na Slovensku, kde přímou volbu starosty mají, dochází k momentům, kdy starosta a zastupitelstvo nemají vůli spolupracovat a dostávají se do patových situací,“ připomíná Jiří Dytrt ze Žamberku.