Na ploše nevyužité průmyslové zóny, původně určené pro závod společnosti Urban Air, chtěli zástupci firmy Bergdalen s.r.o. vybudovat moderní a ekologickou fotovoltaickou elektrárnu. S nápadem přišli na ústeckou radnici přibližně v polovině ledna letošního roku. Ani ne za měsíc se zdálo, že ambicióznímu projektu, jehož náklady se měly pohybovat v řádu tří set milionů korun a který měl přinést tisíce megawatt hodin „zelené energie“, nestojí nic v cestě. Jenže…

Otočila radnice o sto osmdesát stupňů?

Nepříjemné překvapení zažil podle svých slov na přelomu března a dubna společník Bergdalenu Jan Palaščák. Začátek byl přitom, jak tvrdí, velmi příznivý. „Počáteční jednání byla díky vstřícnému postoji radnice efektivní a byla završena souhlasem rady města s realizací projektu naší společností a současně souhlasem města jako vlastníka pozemků, jež jsou pro fotovoltaickou elektrárnu klíčové,“ uvedl Palaščák.

Se dvěma pravomocnými rozhodnutími rady města v kapse se pustil Bergdalen do realizace projektu a potřebných investic, uzavřel smlouvu s ČEZ o budoucím připojení výrobny a zaplatil s tím spojené náklady, přesně částku 450 tisíc korun. S umístěním stavby souhlasili také soukromí vlastníci pozemků. Chybělo už pouze doladit smlouvu s městem a schválit ji na zastupitelstvu. To už do hry nečekaně vstoupila městská společnost Tepvos. „Tento těžko vysvětlitelný obrat, který lze doložit ze zápisů rady města 23. března, nám byl sdělen až 8. dubna, a to na námi iniciované schůzce. V podstatě nám bylo řečeno, že by elektrárnu měl realizovat Tepvos a jakožto městská firma by mohl získat dotaci z Operačního fondu životního prostředí. Tato možnost opravdu existovala, ale de facto padla již 24. dubna zveřejněním desáté výzvy zmiňovaného programu, která podporu podobných projektů omezuje pouze na střešní instalace,“ připomněl důležitý fakt společník Bergdalenu.
Že radnice i Tepvos dále nelenily, dokládá podle Palaščáka mimo jiné dopis starosty Richarda Peška adresovaný ČEZ a také prezentace elektrárny městskou společností 27. dubna na zastupitelstvu města. „Elektrárnu jako vlastní nápad měli neinformovaní zastupitelé bez předchozího projednání v radě města v tichosti schválit, což se nepodařilo zřejmě jen díky naší osobní účasti na zasedání,“ objasnil ještě důležitý moment, který zůstal, především kvůli ostře sledovanému schvalování klidové zóny Kociánka, poněkud v pozadí.

Starosta vidí konkurenční boj

Zatímco postoj radnice a Tepvosu ke snahám Bergdalenu o kompromis charakterizuje Palaščák jako zdržovací taktiku s cílem „vyšachovat“ jejich firmu, starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek si to nemyslí. „Rozhodnutí, které jsem podepsal Bergdalenu, mohu stejně dobře podepsat komukoliv, kdo s podobnou nabídkou přijde,“ vysvětluje starosta, proč byla do „arény“ vpuštěna rovněž městská společnost Tepvos. „A najednou vypukl konkurenční boj, který rada města musí zvažovat. Požádal jsem Bergdalen, aby předložil několik návrhů možné spolupráce s Tepvosem, ta je stále ve hře,“ popisuje další dění Richard Pešek s tím, že pro město je nejdůležitější ekonomická výnosnost.
První muž Ústí také odmítá tvrzení Bergdalenu, že se rada města, která je zároveň dozorčí radou Tepvosu, snaží městskou firmu zvýhodnit. „To není žádný protekcionismus. Může klidně přijít někdo třetí a nabídnout nám výhodnější podmínky než první dvě firmy,“ komentuje Pešek s tím, že se případného soudního sporu s Bergdalenem neobává: „Žalobou by podle vyjádření našich právníků získali maximálně prokazatelné náklady, nic víc.“
Pomyslné světlo do nejasné situace by měla vnést pondělní valná hromada Tepvosu, na níž bude vedení města o aktuálním dění informováno. Ředitel společnosti Martin Lang se do té doby k věci vyjadřovat nechtěl.

JAN POKORNÝ