„Paní ředitelka bez vědomí kraje vypověděla ke konci července nájemní smlouvu,“ potvrdil Deníku hejtman Martin Netolický s tím, že o ukončení pronájmu luxusní prvorepublikové vily na Praze 4 se krajští radní dozvěděli až na konci března při odchodu Michaely Tomanové z funkce ředitelky ústavu.

Podle hejtmana Netolického vybudovala dnes už bývalá ředitelka ústavu pražskou kliniku bez vědomí radních.

Michaela Tomanová, která po odchodu z ředitelské funkce zůstala primářkou ústavu, tvrdí pravý opak.

Pražské pracoviště prý vzniklo z poptávky pacientů

„O záměru vybudovat detašované pracoviště byl zřizovatel informován opakovaně a Rehabilitační ústav vždy postupoval dle zřizovací listiny,“ říká Michaela Tomanová. Pardubický kraj vybral rehabilitační ústav v roce 2015 jako vzorové zařízení pro návštěvu prezidenta Miloše Zemana. „O plánovaném otevření detašovaného pracoviště jsme hovořili i při tomto setkání,“ vysvětluje bývalá ředitelka.

Pražské detašované pracoviště rehabilitačního ústavu se podle Michaely Tomanové rodilo postupně. „Myšlenka na vybudování kliniky vznikla jako pilotní projekt pro pacienty z Prahy a Středočeského kraje z důvodu poptávky pacientů,“ vysvětluje primářka.

Klinika měla sloužit jako kontaktní místo, kde se mohli potenciální lůžkoví klienti ústavu poradit, získat doporučení ohledně možné léčby nebo rady jak postupovat při vyřizování návrhů přes praktické lékaře. „Zařízení začalo fungovat po nabytí právní moci rozhodnutí. Provoz byl schválen Magistrátem Hlavního města Prahy 12. července 2016,“ pokračuje Michaela Tomanová.

Klinika sídlí v prvorepublikové vile na Praze 4. Za pronájem budovy platí rehabilitační ústav 564 tisíc ročně. Náklady na energie, které jsou účetně zahrnuty do hospodaření ústavu, nepřevyšují 50 tisíc ročně. Vstupní náklady na zřízení kliniky podle primářky nepřesáhly 200 tisíc.

„Pronajaté prostory byly plně funkční, řešili jsme jen úpravu toalet pro imobilní pacienty a tapetovaní stěn. Ambulance jsme vybavili zdravotními přístroji a nábytkem, který po ukončení činnosti bude mít uplatnění v rehabilitačním ústavu,“ přiblížila primářka.

Provoz detašovaného pracoviště podle Michaely Tomanové spadá do hlavní činnosti rehabilitačního ústavu, proto bylo vybaveno majetkem zařízení. Vybavení pro ambulance lékařské genetiky a čínské medicíny je majetkem pracovníků, kteří tyto obory na Infinity Clinic zajišťují.

Klinika spadá do hlavní činnosti rehabilitačního ústavu i pokud jde o hospodaření. Podle bývalé ředitelky dosáhlo krajské zařízení opakovaně několikamilionového kladného hospodářského výsledku. Za poslední čtyři roky se zisk držel nad čtyřmi a půl miliony korun. V roce 2015 byl dokonce 5,3 milionu, naopak loni klesl na 3,6 milionů.

Další příjem v nejisté době

„Detašované pracoviště mělo být dalším zdrojem příjmů v dnešní nejisté době a v naší lokalitě, kde je nedostatek pracovních sil. Kladné hospodářské výsledky byly dosaženy i se zahrnutím provozu pracoviště,“ dodává primářka.

Služby pražské kliniky využily za čtyři roky fungování stovky klientů. „Zdravotní služby byly většině z nich poskytnuty během více návštěv. Všichni klienti detašovaného pracoviště jsou samoplátci,“ nastínila Michaela Tomanová.

Ze zaměstnanců rehabilitačního ústavu pracují souběžně na pražské klinice jen primářka Tomanová a dva dny v týdnu jako fyzioterapeutka Rita Tesnerová, která v Brandýse zastává pozici manažerky kvality. Další pracovní pozice na klinice představuje administrativa (70 až 100 hodin měsíčně), masér a čínská medicína (tři hodiny), rehabilitační lékařka (20 hodin), lékařka genetička občas, fyzioterapeutka (zpočátku plný úvazek, od února dva dny v týdnu). „Náklady na platy jsou vzhledem k nízkým úvazkům minimální a odpovídají platům v ústavu,“ říká Michaela Tomanová.

Sama primářka za činnost na detašovaném pracovišti nepobírá žádný příjem, za obě funkce, primářky a ředitelky, dostávala Michaela Tomanová jeden plat stanovaný krajským úřadem Pardubického kraje.

"Tak jak rychle klinika vznikla, tak rychle zaniká. Vznik paní ředitelka odůvodnila tím, že to bylo v době, kdy byl pokles zájmu pacientů. To není pravda. Pokles byl v roce 2011 za ministra Hegera, byl jsem radním pro zdravotnictví, když se zkrátila doba pobytu pacientů ze tří týdnů na dva, které byly placené ze zdravotního pojištění. Paní ředitelka zřídila kliniku v roce 2015, kdy už problém byl dávno vyřešen," vyjádřil se k okolnostem vzniku detašovaného pracoviště krajského zařízení hejtman Netolický.

Připouští, že zřizovací listina ústavu určité možnosti k uzavření nájemní smlouvy dává. "Po zkušenostech z nemocnic Pardubického kraje se už za mého předchůdce možnosti ředitelů uzavírat nájemní smlouvy velmi výrazně, časově a rozsahem, omezily. Paní ředitelka se chovala, jako kdyby byla majitelkou zařízení. Ona ale majitelkou není, a právě to se jí snažíme už dva a půl měsíce vysvětlovat. Prozatím neúspěšně," uzavírá Martin Netolický.

Michaelu Tomanovou výtky zřizovatele překvapily. "Vůbec tomu nerozumim, proč takový obrat. Do konce loňského roku jsem byla jen chválena, nic mi nikdo z kraje nevytýkal. Svědčí o tom odměny, které jsem dostávala s maximálnímu možnými body, kterých bylo možné dosáhnout," připomíná primářka.