V pátek 25. července vyrazilo plně naložené auto směr Plzeň. Nic nebylo ponecháno náhodě – dvě kola, cyklodresy, hromada map, speciální nápoje a svačinky, fotoaparát, mobil, nabíječky atd. Taková malá expedice ve složení Josef Diblík – cyklista a Gabriela – přítelkyně, řidička, fotografka, svačinářka…
close Josef Diblík na startu trasy s Orlickým deníkem. zoom_in
V sobotu 26. července nástup na 1. etapu – z Aše, Německem podél hranic do Stříbra a cíl v Plzni po 135 km. Půvabné německé vesničky a krásné počasí přispěly k nadšení zdolat vzdálený cíl. A začal cyklistický kolotoč. Auto vezlo občerstvení, vodu na mytí. Auto projíždělo trasu před kolem, zastávky pro fotografku u chaloupek, hradů a zámků, na vrcholu kopce kvůli pitnému režimu a odpočinku. Zastávky s prohlídkou městeček, návštěva infocenter. Gabriela sbírala cestou razítka a kolikrát měla co dělat, aby Josef neměl moc velký náskok.
Vždy se podařilo ujet plánovaný úsek o průměrné délce 119 km a najít cenově přijatelný nocleh. Počasí nadmíru přálo, i to přispělo ke zdárnému konci. Bývalé Československo Josef Diblík fyzicky projel za 9 dnů, celkem 1 072 km v sedle.

Stručný přehled trasy – 1. den Aš – Stříbro – Plzeň (135 km), 2. den Plzeň – Benešov (125 km), 3. den Benešov- Přibyslav (110 km), 4. den Přibyslav – Prostějov (120 km), 5. den Prostějov – Horní Bečva (130 km), 6. den Horní Bečva – hranice CZ/SK – Ružomberok (155 km), 7. den Ružomberok – Poprad (90 km), 8. den Poprad – Vranov n. T. (135 km) a 9. den Vranov n. T. – Vyšné Nemecké, hranice SK/UA ( 72 km). Cíle Josef dosáhl v neděli 2. srpna 2015.

close V cíli trasy na slovensko-ukrajinských hranicích. zoom_in
Profil trasy byl různorodý, nikterak lehký. Dlouhá táhlá stoupání, kruté kopce pohraničních hor, množství stoupání přes vrchy a sem tam odměnou dlouhý sjezd. S novým kolem se vše překonávalo snáze. Josef celý rok trénuje, zdraví slouží a ve svých 70 letech, díky své velmi dobré fyzické kondici, všechny nástrahy zvládl bez problémů.
Stručný výčet nepřiblíží zážitky vizuální i chuťové. Projeli jsme kolem chaloupek, hradů a zámků, přehrad. Míjeli jsme kostely různých církví, prošli centra měst s kašnami a mariánskými sloupy. To vše dokládalo dávné bohatství hornických a obchodních měst. Infocentra nám dodala potřebné informace. Měli jsme takové štěstí, že jsme při jízdě na Poprad měli Nízké i Vysoké Tatry jako na dlani, tuto etapu jsme pojmenovali „vyhlídková". Vše jsme si užívali plnými doušky, naši radost sdílela rodina i kamarádi, mobily jen drnčely.
Po devíti dnech jsme dosáhli cíle. Jak se patří, Josef dostal věnec s trikolórou a lahvinku slivovičky. Kolemjdoucí nás ochotně vyfotografovala a nevěřila, co jsme oba zvládli – Josef na kole a Gabriela zaznamenat.
Tak se naplnil sen… Pokud jsme vás inspirovali, tak se sbalte a vydejte se poznávat rodnou hroudu.

zapsala Gabriela Hoffmannová
P.S. Dovolím si poděkovat mé skvělé manažerce a řidičce za perfektní servis. Bez její pomoci bych tuto náročnou akci nemohl uskutečnit.
Josef Diblík