„Na šlechtice si u nás nikdo nehraje. Historii svého rodu bereme s úctou," zdůrazňuje člen unie Martin Kadrman z Červené Vody a vysvětluje: „Zemská stavovská rodová unie sdružuje ty, kteří pátrají po historii svého rodu nebo sestavují svůj rodokmen. Většina šlechtických rodů svůj rodokmen zná. Většina členů proto není aristokratického původu, ale jsou to lidé, kteří mají svá občanská zaměstnání a pochází z mnohdy velmi skromných poměrů."
Členy nespojuje jen úcta k rodu a rodině, vítán je každý, kdo nežije svůj život jen pro sebe, kdo má vztah ke kultuře, hudbě, literatuře, přírodě, kdo sází stromořadí, obnovuje kapličky a boží muka… Významným posláním je také konání šlechetných činů. „Jednejme vždycky tak, aby erb byl vždy čistým štítem nositele, rodiny i rodu. Nechť se nám to s pomocí Boží a naší pevnou vůlí podaří," říká formule při předávání erbovního certifikátu.

Odhalují tajemství

Díky členství v Zemské stavovské rodové unii poznal historii svého rodu také poslanec Augustin Andrle, který užívá přídomek von Sylor. „Anton Carolus Andrle, který se ve Vysokém Mýtě narodil v roce 1813, byl v roce 1867 císařem a králem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Sylor a v témže roce obdržel od bavorského krále Ludvíka I. Řád svatého Michala I. třídy," nechal do historie svého rodu nahlédnout Augustin Andrle. „Není to však tak, že každý, kdo zapátrá v historii svého rodu, skončí u šlechtice nebo vyznamenaného vojáka. Náš člen Vladimír Černý se v pátrání dostal do osmnáctého století, kdy je první zmínka o prvním zaznamenaném předkovi hodinářovi. Ale i to je krásné, protože ví, že ve své vsi žije nepřetržitě tři sta let," dodal poslanec z Vysokého Mýta.

Martin Kadrman, kterého do unie přivedl právě Augustin Andrle, díky sestavování rodokmenu odhalil i smutné rodinné tajemství: „Díky hledání v matrikách například zjistíte, že vaší babičce hned po narození zemřelo dítě. V rodině se o tom nikdy nemluvilo, ale najednou dostanete vysvětlení, proč babička nejedla první jahody. Ty patřily podle pověry zemřelému dítěti. A kdyby snědla jen jednu jahodu, mělo by dítě v nebíčku o jednu míň." Martin Kadrman při pátrání zjistil, že do Čech jeho rodina přišla z oblasti Německa zřejmě někdy koncem 15. století. Zatím nejstarší zmínku o obchodníkovi Kadrmanovi dohledal v roce 1440 v Amsterdamu. Narazil také na pověst, která praví, že v Jaroměřicích u Jevíčka v 17. století řádil zlý duch Kadrman. Své předky však v této oblasti nenašel. „Když sestavujete rodokmen, je to takové puzzle. Dostáváte se k útržkovitým informacím a zmínkám, které nedávají smysl. Ale když si je poskládáte, dávají vám obraz o tom, kdo jste a odkud pocházíte. A to, si myslím, je v dnešní vykořeněné době nesmírně důležité," uzavírá Martin Kadrman.

Zemský sněm se koná zpravidla jednou ročně, přijíždějí na něj všichni členové. Posuzuje všechny stavovské problémy a aktivity, schvaluje hospodaření a volí řídicí orgány Zemské stavovské rodové unie. Na sněmu také skládají členové a hodnostáři slib a předávají se erbovní certifikáty. Vrcholným výkonným orgánem ZSRU je Zemská stavovská rada. Odbornou činnost realizují členové ve čtyřech komorách, jimiž jsou: genealogicko heraldická, historicko kulturní a památková, organizační, propagační a strategická a zahraničních styků.