Tehdejší majitelé pivovaru (rod Kinských) si nechali v roce 1853 postavit novou sladovnu za úředním domem směrem do Pelin. Původní starý pivovar u řeky Orlice (o kterém se zmiňoval minulý díl) byl roku 1854 zbořen a o rok později byl postaven proti sladovně nový pivovar, který byl na svoji dobu moderně vybaven (se strojovnou a varnou). Tato dispozice pivovarských budov se dochovala do dnešních dob.

Na počátku 70. let 19. století došlo k modernizaci knížecího pivovaru (nový hvozd, parní kotel, sladovna) a od té doby byl označován jako „Parostrojní pivovar knížete Kinského v Chocni“. Zdejší výrobě piva se dařilo a rostoucí výstav umožňoval další expanzi. Knížecí pivovar měl ve 2. polovině 19. století sklady piva ve Vysokém Mýtě, Brně, ve Vídni či Budapešti.

Celý seriál o choceňských podnicích najdete ZDE

Pověst choceňského pivovaru povznesl hlavně sládek František Suda (1849–1904). Za jeho nástupu pivovar vyráběl okolo 10 000 hl piva (rok 1891) a když sládek Suda o sedm let později odešel, tak výstav piva dosahoval přes 27 000 hl. Dalším výtečným sládkem byl Vilém Greif (1842–1904), který patřil mezi uznávané odborníky a každý z pivovarů pod jeho řízením stoupl ve výrobě. Choceňské pivo vynikalo dobrou kvalitou, a proto mělo v místě slabou konkurenci. Velkou zkouškou pro pivovar byla první světová válka, kdy chyběly výrobní suroviny a nebylo z čeho vařit. Dokládá to i statistika – na počátku války v roce 1914 vyrobil pivovar 22 000 hl piva, ke konci války v roce 1918 pouze jen přes 3 000 hl.

Za teplých letních dnů bylo na říčním koupaliště Na Ostrově plno.
Plovárnu zavřeli po válce kvůli splaškám. Pak Choceň dlouho čekala na novou

V období první republiky choceňský pivovar vařil 10stupňové výčepní pivo, 12stupňový ležák, 12stupňový tmavý granát a speciální 13stupňový světlý březňák. V letech 1924 až 1927 proběhla rekonstrukce stávající kotelny, postavení nového 25 metrů vysokého komína a zakoupen nový parní kotel firmy Breitfeld a Daněk z Karlína. V období protektorátu byla omezována stupňovitost piva, která klesla na 8, 6 a později dokonce na 4 stupně. V roce 1941 došlo k přestavbě varny pivovaru.

Dobová cedule choceňského pivovaruDobová cedule choceňského pivovaruZdroj: Orlické muzeum Choceň

Po válce byl choceňský pivovar na základě dekretu prezidenta republiky v roce 1945 zkonfiskován dosavadnímu majiteli Oldřichu Ferdinandovi Kinskému. Od roku 1949 byl choceňský pivovar začleněn do skupiny Východočeské pivovary n. p. oblastní ředitelství v Pardubicích a od roku 1960 byl zařazen do koncernového podniku Východočeské pivovary n. p. Hradec Králové, závod Choceň, kde zůstal až do ukončení provozu.

V roce 1975 došlo k nepovedené rekonstrukci hvozdu sladovny (z nepřímého ohřevu se přešlo na přímý ohřev). V důsledku toho vyrobený slad zapáchal kouřem. Záhy byla sladovna uzavřena. Pivovar v posledních letech svého provozu často střídal sládky, výstav piva se většinou pohyboval mezi 50 až 60 000 hl.

25 let poté. Velká voda začala budit obavy už 5. července.
Čtvrtstoletí od ničivých povodní na Orlicku: Zničené domy, záchranáři na člunech

Pivovar v Chocni potřeboval pro další provoz další nové technologie a modernizaci, které ovšem vyžadovaly velké finanční investice. Ovšem začleněním do národního podniku se sídlem v tehdejším krajském městě Hradci Králové se stalo řízení místního provozu těžkopádným a plánovaný příděl financí zbyl jen na to nejnutnější. Tento stav nebyl dlouhodobě udržitelný, a tedy ekonomické důvody zapříčinily uzavření pivovaru. Stáčení choceňského piva zde bylo ukončeno v roce 1982 (lahvového dne 29. listopadu a sudového o dva dny později). V roce 1983 došlo ještě k uvaření 64 700 hl mladiny. Výroba ve varně skončila dne 19. prosince 1983 a následující rok byla průběžně navážena zkvašená mladina do spilky a pivo do sklepa pro svitavský pivovar. Poslední pivo ze sklepa bylo odvezeno dne 20. prosince 1984.

Před stavbou budovy Domova mládeže „Na Parapleti“ v letech 2003–2005 došlo k zániku hodnotných ležáckých sklepů zahloubených ve stráni za pivovarem. V roce 2021 se podařilo navázat na bohatou tradici pivovarnictví v Chocni a v prostorách původního pivovaru se opět rozjela výroba choceňského zlatavého moku.

Mgr. Michal Hofman