Josef Kadrmas, majitel strojního kolářství v Chocni na konci ulice Záměstí č.p. 350 vyráběl již od konce 19. století rozmanitou škálu výrobků – rozličné zemědělské nástroje, nářadí, ruční vozíky, trakaře, nákladní povozy, žebřinové vozy, stavební kolečka, lyže, zahradní lehátka či včelařské úly. Za své kolářské výrobky získal několik uznání a ocenění. Na velké Živnostensko-průmyslové a hospodářské výstavě v Chocni v roce 1914 prezentoval sportovní sáňky v průmyslovém pavilonu zdejší školy.

U svého otce se vyučil kolářskému řemeslu i syn Karel, který převzal firmu v polovině 20. let minulého století od stárnoucího Josefa Kadrmase (zemřel v roce 1937). Zájem Karla Kadrmase se záhy obrátil od původní „kolařiny“ na výrobu karosérií aut. Od prvotního opravování poškozených karoserií se postupně dostal až k zhotovování vlastních karoserií pro automobily různých druhů. Postupně tak došlo k přeměně Kadrmasovy kolářské dílny na vyhlášenou regionální karosárnu.

Výrobní úspěchy vedly majitele Kadrmase k postavení nové dílny, zakoupení příslušných strojů (mj. i zařízení na ohýbání dřeva) a nářadí. Došlo k přijetí dalších specializovaných řemeslníků – klempířů, čalouníků, lakýrníků atd. close Razítko firmy Kadrmas, první republika info Zdroj: Orlické muzeum Choceň zoom_in Razítko firmy Kadrmas, první republika

Ke konci 20. let 20. století majitel Kadrmas zaměstnával již 22 řemeslníků a tovaryšů. Hlavním konstruktérem karosérií tu byl pan Jílek. Střídavě a podle přání zákazníka se zde karosovala osobní auta, dodávky či autobusy známých značek jako Praga, Tatra, Ford, Škoda, Aero a dokonce i dvě závodní Zetky, které vyráběla Zbrojovka Brno.

Než došlo k plnému rozvoji firmy, přišla velká hospodářská krize 30. let minulého století, která výrazně dopadla i na Kadrmasovo karosářství. Počáteční rozmach firmy se postupně zastavoval, zakázek ubývalo a záhy chyběl i dostatek finančních prostředků na provoz karosářské dílny. Výrobní program podniku se opět musel vrátit ke klasické „kolařině“, především k výrobě zemědělským strojům.

Po znárodnění převzalo prostory Kadrmasova kolářství místní jednotné zemědělské družstvo a udělalo z ní opravárenské středisko. Karel Kadrmas zemřel v roce 1971 a dílna se uzavřela. Objekt poté chátral a původní stavení č. p. 350 bylo na konci 80. let minulého století zbouráno. Dnes stojí na místě Kadrmasovy karosárny autoservis.

Mgr. Michal Hofman