V květnu 1918 založil inženýr Jaroslav Mráz (1893–1953) závod nedaleko místní dráhy na opravu lokomotiv z válečných bojišť. Jednalo se o velmi schopného a vzdělaného podnikatele, který vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Praze a technické učení v Drážďanech a Curychu. V obchodním rejstříku byla firma zapsána jako ing. Jaroslav Mráz, oprava lokomotiv, vagónů a kotlů, společnost s ručením omezeným Choceň.

Inženýr Mráz považoval opravy lokomotiv jakožto hlavní výrobní program závodu za dočasný a další budoucnost podniku viděl ve výrobě chladících zařízení. Proto v roce 1921 začal s výrobou chladících strojů a o tři roky později se na ní zcela zaměřil. Uzavřel spolupráci s německým inženýrem Brodesserem, který konstruoval stojaté chladící kompresory.

Mrázova továrna zaměstnávala ve 20. letech minulého století přes 70 zaměstnanců a vyráběla speciální chladící a zimotvorná zařízení pro různé účely a kompresorové chladící stroje.Výrobník zmrzliny firmy Mráz Choceň, 30. léta 20. století.Výrobník zmrzliny firmy Mráz Choceň, 30. léta 20. století.Zdroj: Orlické muzeum Choceň

Tyto výrobky dodával choceňský podnik do velkých uzenářských a řeznických závodů nejen v tehdejším Československu, ale i do zahraničí. Pro zajímavost – podařilo se tu zkonstruovat i malý chladící absorpční stroj, který stál pouze 2800,- Kč a jeho denní provozní náklady nepřevýšily 60 haléřů. Jednalo se o tzv. ledničku „Mráz“, úsporný moderní výrobek, takže záhy našel široké uplatnění v hostincích i dalších potravinářských provozech. Továrna dále vyráběla různé chladící skříně a vitríny, výčepní pulty či výrobníky zmrzliny.

Visutý most se otevře v polovině května.
VIDEO: Lávka v Dolní Moravě se otevře za dva týdny. Lístek bude od 350 korun

Závod se dál úspěšně rozrůstal, postavila se slévárna železa, nové dílny a montovny. Na počátku 30. let minulého století závod disponoval 65 obráběcími stroji a zaměstnával až 150 lidí, velká část produkce se vyvážela na zahraniční trhy (především Velká Británie, Itálie, Rakousko, balkánské státy apod.).

Továrník Mráz chtěl držet krok s neustálým technickým vývojem, a proto rád prováděl zahraniční pracovní cesty, aby se seznámil s novinkami v oboru. Navštívil i Ameriku a světovou výstavu v Chicagu, na vlastní oči chtěl vidět i socialistický společenský systém, a tak v roce 1934 podnikl cestu do tehdejšího Sovětského svazu.

Ranní havárie má tragické následky
Osmnáctiletá řidička skončila u Dobrouče ve stromě, její kamarádka zemřela

Podnikání inženýra Mráze bylo úspěšné, ale s příchodem velké hospodářské krize dochází k omezení výroby, častějším odstávkám, které si naštěstí nevyžádaly hromadné propouštění zaměstnanců. Nicméně konkurence v chladírenském odvětví byla rok od roku silnější a továrník Mráz hledal novou, výhodnější výrobu a našel ji ve výrobě sportovních letadel. Začal spolupracovat se známým konstruktérem ing. Pavlem Benešem a od roku 1935 začíná nová éra zdejšího podniku. O této další zajímavé etapě si povíme v příštím díle seriálu.

Zpracoval Mgr. Michal Hofman, Orlické muzeum v Chocni