Na opravy chodníků nebo kanalizace v některých městech nezbudou peníze. Litomyšl omezuje o více než dva miliony korun výdaje na platy úředníků a škrtá přes dva miliony na kulturu. Počítají s minus 20 miliony korun. „Hledáme maximální úspory v provozních nákladech a také ve mzdách, a to jak u města, tak příspěvkových organizací. Snižujeme finance do dotačních titulů, abychom zůstali nadále proinvestiční. Pokud se ale bude realizovat další snížení příjmů, už budeme brát z investic,“ uvedl litomyšlský starosta Daniel Brýdl. Město tak zatím nechce škrtat důležité projekty, jako je stavba nového sběrného dvoru za 27 milionů korun, sociální bydlení, nákup aut pro dobrovolné hasiče nebo tzv. chytrou světelnou křižovatku za tři miliony.

Podobná situace nastala i v Chrudimi, kde rozpočet klesne o deset procent, sníží především provozní výdaje. „V rámci daňového balíčku počítáme i s kompenzací kolem 60 procent výpadku daní. Nové zákony ale dosud neplatí, budeme provádět revizi a úpravy až po jejich účinností v lednu 2021,“ vysvětlila Hana Vránová, vedoucí finančního odboru města Chrudim. Starosta František Pilný chce škrtat hlavně v provozu a investice nechat co nejvyšší. „Mým cílem je čerpat hodně dotací, abychom si polepšili. V investicích se taky daří plnit. I navzdory krizi máme v plánu dát v roce 2021 do investic stejně peněz jako v roce 2020 a musím říct, že investice v letošním roce byly rekordní,“ sdělil František Pilný. Pokud dá vláda alespoň 60 procent kompenzaci, jak slibuje, pak to pro město Chrudim bude znamenat propad 15 milionů korun, přitom město už počítá s nižšími příjmy o 20 milionů.

V investicích nemíní škrtat ani Lanškroun, který počítá s propadem o 20 milionů korun. „Pokračovat můžeme v investicích, které přecházejí z roku 2020, tedy poliklinice a zasíťování parcel. Může se začít také s rozšiřováním kapacity skládky,“ řekl radní Lanškrouna Josef Fuchs. Absolutní prioritou města zůstává dokončení polikliniky. „Stávající budova je už několik desetiletí nedůstojná pro péči o pacienty. Nechystáme se dostavbu polikliniky rušit ani protahovat,“ podotkl starosta Lanškrouna Radim Vetchý.

Ani v Bystrém to nebude snadné. „Sestavit realistický rozpočet města nyní není možné, proto zastupitelstvo na prosincovém jednání schválilo pravidla rozpočtového provizoria, podle kterých budeme postupovat od začátku roku až do schválení řádného rozpočtu. Ten chceme sestavit do konce února, aby ho v březnu mohlo schválit zastupitelstvo,“ vysvětlil bysterský starosta Jan Neudert. Plánované daňové příjmy města spadly na úroveň roku 2017. Radní Bystrého zatím vůbec neví, s jakými příjmy budou moci počítat. „Doufám, že stát bude obcím a krajům alespoň částečně výpadek příjmů kompenzovat. S nižšími příjmy se umíme poprat, potřebujeme však mít jistotu a stabilitu pro další plánování,“ říká Jan Neudert.

JINÁ TAKTIKA

V klidu jsou zatím na radnici ve Svitavách, kde už roky drží utažený rozpočet a taktika se jim vyplácí. Na platy ani do počtu úředníků tak nehodlají sahat. „Děláme rozpočet už roky jinak. Nedíváme se na predikci ministerstva financí, to jsou jen sny. My se držíme reality. Aktuálně stavíme rozpočet na stejných daňových výnosech roku 2019,“ přiblížil postup starosta Svitav David Šimek. Na začátku ledna 2019 si ve Svitavách nastavili rozpočet a na konci roku jim zbylo 58 milionů korun. Letos to úspěšně zopakovali a vypadá to, že budou mít k dobru 20 milionů. Rok 2021 počítají stejně. „Bude to tak akorát, možná budeme lehce v plusu. Držíme utažený rozpočet. Vícepříjmy dáváme do investic a na rozvoj. Ustojíme krizi, ale vyčerpáváme si peníze na investice do dalších let,“ řekl Šimek. Škrtají aktuálně 70 milionů korun, omezují výdaje na provoz, rekonstrukce kanalizace, chodníků. „Projekty máme připravené, ale nejsou peníze. Čekáme, že se rozjedou výzvy na dotace, takže potřebujeme peníze také na spoluúčast,“ dodal starosta Svitav. Rozpočet na rok 2021 budou zastupitelé Svitav schvalovat v březnu.

V jednom se ale starostové shodují. Vláda by měla obcím pomoci. „Nelíbí se nám, že bychom měli přijít o příjmy kvůli zrušení superhrubé mzdy. To v současné době považuji za populistické řešení, pokud k němu stát nepřidává úspory ve stejné výši,“ uzavřel Daniel Brýdl.