Z dat České školní inspekce vyplývá, že děti ze základních škol v České republice mají v žákovských knížkách omluvenky v průměru na 90 hodin za školní rok, středoškoláci až kolem 140 hodin. Co se týká neomluvených hodin, na Orlicku je to 0,4 neomluvené hodiny na žáka za obě pololetí.

Důvody, které vedou k vysokému počtu zameškaných hodin, mohou být různé. Často jde o děti z rodin sociálně znevýhodněných, kdy sami rodiče do školy nechodili a nevidí ve vzdělání přidanou hodnotu. V některých případech svěřují starším dětem jejich mladší sourozence na hlídání, a tím jim znemožňují školní docházku. Může jít o rodiče s nízkými rodičovskými kompetencemi, kteří nemají energii a schopnosti na to, aby své dítě dostali do školy. Jana Špačková, která má dceru na škole v Ústí nad Orlicí, zná případ rodičů, kteří docházku svých ratolestí neřeší. „Jednou mi řekli, že nemají peníze na svačinu pro dítě, tak ho do školy prostě ten den nepošlou,” posteskla si Špačková.

Úspěšnost českých školáků až příliš ovlivňuje, do jaké rodiny a do jakého regionu se narodí
Velké srovnání: Jak je na tom váš region s chudobou a se vzděláváním

Problémem ale také může být zaměstnání rodičů, kvůli kterému nemají čas a kapacitu na dostatečný dohled nad absencemi svého potomka. Někdy na školách absenci objeví s časovým zpožděním, protože se dítěti podaří omluvenku falšovat nebo oddalovat kontrolu docházky. Často se u dětí objevují další velké problémy, nejen materiální, ale také duševní, jak potvrdil ředitel Obchodní akademie a Střední odborné školy cestovního ruchu Choceň Jaroslav Studnička. „Absence žáků jsou i pro nás určitým problémem. Co přibývá, jsou absence z různých psychických důvodů, jako jsou deprese a úzkosti,” sdělil ředitel.

Skryté záškoláctví

Pokud má dítě na základní škole neomluvené hodiny, pak má škola k dispozici jasně definované postupy. Jakmile dosáhne počet neomluvených hodin 25, hlásí škola situaci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Podle ředitelky pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí Petry Novotné je v takovém případě evidentní, že se jedná o ohrožené dítě. „Situace je složitější, pokud jde o středoškoláka nebo pokud se jedná o takzvané skryté záškoláctví, kdy žák omluvenky sice má, ale je jasné, že není nemocný a je viděn mimo školu,” dodala Novotná.

Školáci v 80. letech minulého století se učili podle nové koncepce z roku 1976
Husákovy děti potrápily množiny s jablíčky. Revoluce ve výuce byla plná rozporů

Podle Tomáše Zatloukala z České školní inspekce má na docházku vliv také koronakrize, během které se žáci učili z domu. „Nepříznivý dopad distanční výuky se projevuje zejména ve školách s vyšším podílem žáků s nižším rodinným socioekonomickým statusem,” sdělil Zatloukal a podotkl, že v takových případech je třeba zavést podpůrné aktivity, jako je doučování a posílení specializovaných pozic v daných školách.

Pokud má však žák nepřítomnost ve škole omluvenou, škola v takovém případě nemůže moc věcí udělat. „Škola toho kromě přezkoušení na konci pololetí moc nenadělá. Je ale třeba rodiče „otravovat“ a neustále jim zdůrazňovat, že není v pořádku nedělat nic a umožňovat zahálku svým dětem,“ vysvětlila Petra Novotná.

S názorem souhlasí také ředitel školy v Chocni Studnička. „Musíme si uvědomit, že zletilý žák si sám rozhoduje o své absenci a sám si ji také omlouvá. Někdy tuto "svobodu rozhodování" nezvládají,” dodal Studnička.

Základní škola Kamenná stezka v Kutné Hoře.
Škola měla špatnou pověst i skladbu žáků. Kamenka nyní láká na pohodovější výuku