Pro rodiče je asi nejdůležitější, že jejich ratolesti budou mít garantovaná místa v mateřských školách, od roku 2020 i ty dvouleté. Zavádí se desetiletá školní docházka, která se prodlužuje směrem do MŠ. Proti novele vystupují hlavně představitelé samosprávy. Starostové totiž namítají, že povinnosti z ní plynoucí dopadnou na jejich bedra. S jejich názorem se ztotožňuje prezident Miloš Zeman. Ministerstvo školství tyto obavy nesdílí.

Novela školského zákona budí reakce. Ne vždy kladné!

Názor psycholožky: Novela? Řešení na půl cesty Orlickoústecko – Ministerstvo školství si od zavedení jednoho povinného roku ve školce slibuje lepší přípravu předškoláků. Podle ředitelky Pedagogicko – psychologické poradny v Ústí nad Orlicí Petry Novotné není novela šťastně formulovaná. „Myslím si, že v této podobě bohužel nesplní to, co od ní MŠMT očekává, tedy aby děti byly připravenější na školu. Podle mne by bylo daleko přínosnější zavedení přípravné třídy základní školy pro všechny děti," uvedla Petra Novotná.

Orlickoústecko – Ranní nástup do školky se mnohdy neobejde bez breku, časem si ale děti zvyknou a většinou se do školky těší. Novela školského zákona počítá s tím, že školku zažijí všechny děti – o jeden rok se totiž prodlouží povinná školní docházka. „Proti určitě nejsem, myslím, že pro ty děti je to plus. Možná to ale bude obtížnější pro některé rodiče," domnívá se ředitelka Základní školy a Mateřské školy Líšnice Eva Luxová.

Své rozhořčení z novely zákona neskrývá ředitelka Mateřské školy Moravská Králíky Romana Fabiánová. „Schválení povinného posledního roku předškolního vzdělávání považuji za naprosto neopodstatněný krok. Uzákonění povinné desetileté školní docházky je zbytečným zásahem do školského systému, který naprosto nic nepřináší. Škoda, že paní ministryně vůbec nevnímá hlas odborné veřejnosti. Potažmo jej neslyší ani poslanci, kteří umožnili schválení této novely školského zákona," zlobí se.

Novela má být bičem pro rodiče, kteří tak budou muset chtě nechtě dát svou ratolest do školky. Současně ale nahrává do karet těm rodičům, kteří by sice dítě do školky dali, ale nechtějí jej nechat očkovat. „Bez očkování ho do školky vzít nemůžeme, ale pokud bude rok ve školce součástí povinné školní docházky, tak ho přijmout musíme. I bez očkování!" upozorňuje Eva Luxová.

HORKÁ BRAMBORA PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY

Romana Fabiánová zase upozorňuje na problematiku docházky. „Bohužel na to doplatí zodpovědní rodiče, kteří děti do MŠ poctivě posílají. Oni budou muset potupně zdůvodňovat nepřítomnost dítěte. Nevím, jak dalece je zákon dotažen k dokonalosti. Co bude tím důvodem pro to, aby ředitelka dítěti omluvila nepřítomnost. Bude stačit omluvenka typu ´rodinné důvody´? Bude nějak omezeno množství těchto důvodů za školní rok? Pokud ne, pak rodinné důvody mohou rodiče jako omluvenku uvádět donekonečna," nebere si servítky ředitelka s tím, že pak je celý zákon vlastně zbytečný. „Nemohu se zbavit dojmu, že je to jen snaha o jakési umravnění sociálně nepřizpůsobivých občanů – rodičů. Na rodiny, které neposílají děti do MŠ, by se měl zaměřit OSPOD (Orgán sociálně – právní ochrany dětí, pozn. red.). Jeho pracovníci by měli situaci rodin mapovat v terénu a vyhledávat problémové rodiny, které děti do škol neposílají. MŠMT tímto zákonem přehodilo horkou bramboru na mateřské školy. Jakoby školky neměly už tak starostí nad hlavu," krčí rameny Romana Fabiánová.

ZNÍ TO HEZKY… ALE CHUDÁCI DĚTI

Novela také umožní rodičům zažádat si o domácí vzdělávání. Pak ale budou muset učitelky ve školce dítě přezkoušet. Romana Fabiánová má ale jasno: „Zní to sice hezky, ale opět další starost pro ředitelky MŠ, které budou muset organizovat přezkušování dětí. Chudáci děti! Už v 5 – 6 letech je budeme testovat? Neměl by spíše někdo testovat rodiče, kteří děti do školky neposílají?"

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

ministryně školství (ČSSD)

Schválení této novely je dobrá zpráva pro školství a pro rodiče, kterým norma do budoucna přináší nárok na umístění dítěte do školky, nejdříve od čtyř, následně od tří a od roku 2020 od dvou let věku. V tomto případě však bude záležet na rozhodnutí rodičů.

Nárok bude systémově garantován zavedením spádových školských obvodů, které přinesou rodičům jistotu, že jejich děti budou mít ve školce místo. Jedná se o důležité opatření v politice slaďování rodinného a pracovního života 
s významnými sociálními a ekonomickými přínosy pro mladé rodiny a společnost jako celek. Schválený povinný rok předškolního vzdělávání bude mít pozitivní dopad na přechod dětí do základních škol a na jejich výsledky
v počátečním období povinné školní docházky.

MÍSTA PRO 40 TISÍC DĚTÍ

Novela se zároveň věnuje již zmiňované a doposud neřešené otázce umísťování dvouletých dětí do školek. Již dnes je takových dětí v MŠ kolem 40 000.
Nyní se budeme moci systémově věnovat zlepšení práce s touto věkovou skupinou a nejedná se jen
o opatření týkající se vzdělávacích plánů. Podpoříme snižování počtu dětí na učitele ve třídách s dvouletými dětmi a prostřednictvím šablon umožníme školkám čerpat mzdové náklady na nepedagogické pracovníky – chůvy. 
 V Parlamentu se vedla diskuze, zda budou obce schopny nároky na umístění dětí do školek garantovat. 
Z porovnání demografických predikcí
a stávajících kapacit MŠ vyplývá, že ve většině okresů s výjimkou některých velkých měst a okolí Prahy by měly být tyto kapacity dostatečné.
Obce, kde se předpokládá, že kapacity nebudou stačit, budou mít k dispozici kolem 13 miliard korun z národních prostředků a evropských strukturálních fondů na výstavbu nových míst v MŠ.

POSLANCI SE ZACHOVALI ODPOVĚDNĚ

I jako matka vítám přístup zodpovědných orgánů státní správy a zákonodárců, kteří se vyslovili pro systémovou podporu a rozvoj předškolního vzdělávání.

František Lukl 

František LUKL, předseda Svazu měst a obcí ČR

předseda Svazu měst a obcí ČR

Města a obce nemohou souhlasit s aktuální podobou novely školského zákona. Povinnost zajistit předškolní vzdělávání pro dvouleté děti už od roku 2020 totiž není v silách mnohých samospráv. Mimo jiné proto, že na to nemají finanční prostředky a z evropských fondů lze peníze čerpat pouze na zvyšování stávající kapacity mateřských škol. Paradoxní je pak situace, kdy mateřskou školku s dotacemi zateplili a po dobu udržitelnosti nemohou do skeletu budovy ani stavebně zasáhnout.

Problémem je také povinnost stanovení školských spádových obvodů pro mateřské školy. Není příliš fér pro obce, které zvyšovaly kapacity svých předškolních zařízení pro své občany, aby nově měly povinnost kvůli spádovosti poskytnout je i přidruženým obcím… Velkým otazníkem je pak záležitost povinnosti hradit investiční a provozní výdaje obci, které spád určí. Spádovost není vhodná ani pro rodiče, kteří často hledají školku v místě, kam jezdí za prací.

A CO KDYŽ SE DĚTI 
NENARODÍ?

Starostové také mají obavy z toho, co bude s nově vybudovanými kapacitami školek po roce 2020, když je zřejmé, že demografická křivka bude klesat. Jaká náplň se pro nově budované prostory bude hledat? Počet dětí nelze ani kvalifikovaně odhadnout, neboť ty dvouleté se ještě ani nenarodily. A kde je hledisko fluktuace občanů?

PREZIDENT ARGUMENTOVAL SPRÁVNĚ

Obecně je novela školského zákona, její příprava
i schvalování poněkud zvláštní. Původně vypadala jinak, nevhodně ho změnil poslanecký přílepek. Zákon pak prošel téměř celým legislativním procesem k prezidentovi, hlava státu ho na základě našeho dopisu vetovala. Prezidenta však – bohužel – přehlasovala Poslanecká sněmovna. V samosprávách logicky vyvolává obavy, jak to bude vypadat v budoucnu. Platí totiž, že vše, co je nařízeno shora bez předchozího přijetí těch, jichž se daná věc týká, dříve či později narazí. Vrchnostenský přístup je navíc v rozporu s ústavně garantovaným právem obcí na samosprávu. Jediné, co mě určitým způsobem uklidňuje, je příslib paní ministryně, že o našich obavách budeme dále jednat a hledat vhodné východisko. Snad nezůstane jen u slibů.