Doprava, především silniční, je totiž největší bolístka kraje už od počátku jeho vzniku. Potvrdily to i odpovědi všech lídrů při debatě, na co by se jako hejtmani nejvíce zaměřili.

A zdaleka nejde jen o dálnici D35, jež protne náš kraj kolem Vysokého Mýta a Litomyšle do Olomouce, nýbrž i o chybějící obchvaty měst a obcí. A především tristní stav stávajících okrsek II. a III. tříd. Zdejší řidiči závidějí například Vysočině, kde jsou silnice jako nové.

Dosavadní vedení kraje se hájí, že peněz na investice má kraj kvůli pokroucenému rozpočtovému určení daní (RUD) méně než jiné regiony. Opoziční kandidáti to nepopírají. „Peníze v rozpočtovém určení daní dnes už nestačí. Za čtyři roky jsme investovali 3,5 miliardy. Vysočina investovala víc, ale mají větší daňovou výtěžnost, jsme na tom hůř, ale nevím proč,“ řekl radní pro dopravu a lídr ODS Michal Kortyš.

„Může za to Janotův vzorec, rozpočtové určení daní bylo od začátku špatně nastavené a náš kraj na něm ostrouhal,“ vmísil se mu do řeči jeho koaliční kolega Roman Línek, náměstek hejt-mana a lídr lidovecké Koalice pro Pardubický kraj.

„Máme méně peněz na větší kilometráž, silniční síť v našem kraji je nadprůměrně hustá,“ dodal Kortyš.

Jenže třeba podle vyzývatele dnešní krajské koalice, lídra ANO Martina Kolovratníka, není problém v Pardubickém kraji pouze tristní stav krajských silnic, nýbrž i váznoucí příprava přivaděčů k D35. „Myslím si, že jejich příprava se mohla rozběhnout o dva roky dřív, v roce 2017,“ poukázal Kolovratník na hrozbu, že některé přivaděče nebudou hotové včas.

Co se však týče rozbitých krajských silnic, i on připustil problém v chybném RUD. „Je pravdou, že kraji peníze na údržbu chybí, 1,4 miliardy korun od státu je málo. Dalo se do kupy zatím jen 30 procent sítě. Změna RUD, aby na tom byl náš kraj lépe než dnes, je skutečně na místě,“ doplnil Kolovratník.

S údajně váznoucími přivaděči to však není tak jednoduché, podotkl opoziční lídr KSČM Jan Foldyna. Řeší se na nich totiž majetkoprávní spory.

„Dva přivaděče jsou skutečně ve zpoždění, ale to není vina kraje. Vždy se na stavbách najde pár jednotlivců, kteří si se svými pozemky berou jako rukojmí desetitisíce občanů,“ uvedl Foldyna. A i on je pro změnu RUD.

Stejně jako další Foldyna rovněž volá po tom, aby stát peníze na údržbu krajských silnic dával regionům přímo, nikoliv přes Fond dopravní infrastruktury.

Předvolební selanka

„Stát by nám měl začít dávat peníze na silnice, které nám předal v roce 2000 hluboce podfinancované, do krajského rozpočtu přímo,“ přisvědčila lídryně Starostů a nezávislých Michaela Matoušková.

Slova svých konkurentů bez ohledu na barvu stranické legitimace podpořil i Línek. „Co se týče ‚váznoucích‘ přivaděčů k D35, určitě nerostou pomaleji než řada jiných státních staveb. Komplikace s výkupy pozemků jsou všude,“ poznamenal.

Ještě ostřeji reagoval hejtman Martin Netolický z ČSSD, lídr volební koalice Pro prosperující Pardubický kraj. „Stejné problémy jako u krajských přivaděčů vidíme třeba i u severovýchodního obchvatu Pardubic, jenž staví stát. Měl být hotov v roce 2023, což evidentně nebude. Nemá cenu se proto přetahovat, kdo je pomalejší,“ reagoval na svého největšího soupeře – Kolovratníka.

Co se týče navýšení peněz na údržbu krajských silnic, představoval by si přerozdělení části výnosů ze spotřební a silniční daně do krajů. Ty dnes zůstávají státu.

Až selankovitou shodu všech protikandidátů na tom, že silnice jsou největší problém kraje, potvrdil i poslední z lídrů, Pirát Daniel Lebduška. Jen navrch přidal ekologický aspekt.

„Souhlasím s ostatními, na silnicích je vnitřní dluh a peníze nejsou, je třeba jiný RUD. Nám ale také dost chybí příprava na to, jak bude doprava vypadat v roce 2050. Budou se snižovat emisní limity, začíná odchod od fosilních paliv, rádi bychom nakoupili menší elektroautobusy,“ uzavřel Lebduška.