Zařízení se vyvíjí

Podle předsedy okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Orlicí Pavla Chalupy se plašiče postupně vyvíjejí a technicky zdokonalují. „Myslivci dříve používali vedle vyhledávání pomocí lovecky upotřebitelných psů různá mechanická zradidla. Pak začali používat světelné plašiče, postupem času se zjistilo, že jsou účinnější plašiče se zvukovým akustickým tónem,“ uvedl Chalupa s tím, že na trhu jsou i plašiče,u nichž byl akustický tón nahrazen hlasy predátorů a mají napájecí zdroj.

Nové typy plašičů kombinují zvukové a světelné signály a v budoucnu by se na českých polích mohly objevovat i plašiče, které vysílají ultrazvukové vlny.

Dalším způsobem, jak chránit srnčata před žacími stroji je zanechávání pachových stop pomocí repelentů. Letos myslivcům hraje do karet i počasí, dlouho bylo sucho, což opozdilo senoseče a zvěř měla více času vyvést mladé. „Myslím si, že by ztráty mohly být menší než v minulých letech,“ konstatoval Chalupa.

Myslivci v Žichlínku používají plašiče a před sekáním pole prochází se psy, pomáhají jim kynologové se služebními plemeny ze sousední vsi. „Nic ale není stoprocentní,“ upozornil předseda tamního mysliveckého spolku Ondřej Skalický.

„Základem je spolupráce se zemědělci, aby nám řekli včas,“ podotkl Skalický. Zemědělci mají ze zákona povinnost termíny sečení mysliveckým spolkům hlásit. V Žichlínku myslivci sice při senosečích zaznamenají úhyny, nejsou ale tak velké jako ztráty po srážkách aut se zvěří na silnicích.

Myslivci ze spolku Hubertus v Lichkově už za uplynulá léta mají svou osvědčenou metodu. „Ve spolupráci s vlastníky pozemků, zemědělci, dopředu pole ošetřujeme jak chemicky, tak zvukovými plašiči a procházíme je se psy. V posledních pěti letech byla spolupráce skvělá, zaznamenali jsme minimální úhyny. Na silnicích toho umře víc než při senosečích,“ podotkl Zdeněk Brůna ze zdejšího mysliveckého spolku a poděkoval jak myslivcům, tak i dobrovolníkům, kteří pomáhají eliminovat škody. „Obnáší to kupu času a stojí za tím hodně práce. Nikdy nic není zadarmo,“ dodal Brůna.

Vyčíslit, kolik srnčat při senosečích v regionu zahyne, není podle myslivců možné, všechny případy se ani nedozví. „Jsou to jen odhady,“ dodal předseda okresního mysliveckého spolku v Ústí Pavel Chalupa.

Dobrovolníci v akci

V České republice existuje také iniciativa Stop sečení srnčat!, která vyzývá k aktivitě dobrovolníky. „Zkontaktujte se s místními myslivci a nabídněte jim svou pomoc. Mnoho spolků tuto pomoc jen uvítá, neboť porostů je mnoho a každá noha i ruka se hodí,“ upozornili na webu členové spolku.

Kromě práce v terénu skupina vybízí k šíření osvěty, monitoringu okolní krajiny a radí, jak rozhýbat správní orgány, pokud někdo neplní zákonem dané povinnosti.