„Zvláštností je, že u mnoha jubilantů se první písemné zprávy opírají jen o dva písemné prameny,“ říká František Musil, historik a emeritní profesor královéhradecké univerzity s tím, že ve většině případů nejde o výročí založení místa, ale o připomínku první prokazatelné písemné zprávy.

STARÉ PRAMENY, NOVÉ INTERPRETACE
Podle profesora Musila se města a obce při pořádání oslav prvních písemných zmínek nebo výročí založení zpravidla opírají o obecní kroniky nebo starší slovníkové příručky. 

„V některých případech však historické bádání ukázalo nesprávnost takových dat. Rovněž údaje uváděné v místních kronikách nejsou vždy spolehlivé,“ upozorňuje František Musil.

Prvním z jubilejních pramenů je latinská listina krále Václava II. z května 1304, kterou panovník potvrzuje majetky zbraslavského kláštera. 

„V listině je zachyceno rozšíření nadace zbraslavského kláštera v nově kolonizovaných částech lanšperského panství Lanškrounsku a Jablonsku Proto se zde uvádí větší počet míst právě z těchto oblastí,“ vysvětluje historik s tím, že většina míst připomenutých v této listině slavila „kulatější“ 700. výročí první písemné zprávy před patnácti lety. Některé obce si vydaly i jubilejní monografie.

Druhým dokumentem je zápis v Deskách zemských, kterým Jan Žampach z Potštejna zastavuje Burianovi Trčkovi z Lípy část žampašského panství z února 1514. 

„Současně si Jan nechal zapsat i majetky, které mu po zástavě zůstávají , takže pro některé vsi jde o první doklad jejich existence,“ připomíná František Musil.

NEJSTARŠÍ JUBILANT
Vůbec nejstarším jubilantem letošního roku na Orlickoústecku je podle profesora Musila ves Svatý Jiří. „Připomíná se již v roce 1199. Pro zdejší kostel sv. Jiří, který dal později i jméno vsi, původně nazývané Prostřední Lhota, získal šlechtic Jiří, příbuzný kaločského arcibiskupa Saula právo udílet plnomocné odpustky,“ vysvětluje historik.

Původně snad uherský velmož přišel do Čech v průvodu kněžny Alžběty, příslušnice Arpádovského rodu a manželky českého knížete Fridricha, která měla majetky i na Litomyšlsku. „Šlechtic Jiří byl možná zakladatelem původně románského kostela, k němuž snad patřil i šlechtický dvorec,“ dodává František Musil.


Seznam obcí Orlickoústecka a prvních písemných zmínek:
Albrechtice (listina z r. 1304)
Bohousová (viz zápis DZVz roku 1514 –ves zastavena)
Bořitov (byl založena v roce 1734 Václavem z Bredy, majitelem kyšperského panství a pojmenován po počest jeho manželky Josefy z Bořitova, stejný šlechtic ve stejném roce založil i sousední Bredůvku pojmenovanou podle jeho predikátu (J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen 4, Königgrätz Kreis, Prag 1836, s. 295)
Bystřec ( listina z r. 1304, zde uvedena pod německým názvem Waltersdorf , toto jméno uvedeno 2x – zřejmě proto, že za samostatné sídliště byla tehdy považována dnešní část Bysřece, Bystříček. Údaj o lokalitě Wizrece z roku 1227 nelze k Bystřeci vztahovat, jedná s o zaniklou lokalitu u Chocně)
Čenkovice ( listina z r. 1304, zde jako Czunkendorf),
Čermná ( lisitna z r. 1304, zde Rottenwazzer, rozdělení na Horní a Dolní je až z roku 1935),
Černovír (doložen 1544 v zápisu v deskách zemských o prodeji lanšperského panství Janem zPernštejna Petru Bohdanedkému z Hodkova- originál zápisu v Národním archivu Praha, fond: Desky zemské, sign DZV 44, F24. Spojovat Černovír s lokalitou Jankovice z listiny z roku 1304 je pouhá hypotéza, proto tento rok neuváděn jako rok první zprávy o Černovíru), Červená (historický název Rotnek , zápis v DZV z r. 1514-ves zůstala Janovi Žampachovi),
Damníkov ( listina z r. 1304 ,zde Tamichsdorf)
Dařílek (část Libchav- byl založen 1794 na pozemcích hornolibchavského dvora a pojmenován podle vrchnostenského úředníka Antona Darzilka, který organizoval založení vsi - J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen 5, Chrudimer Kreis , Prag 1837, s. 159)
Dlouhá Třebová (listina z r. 1304, zde Longa Tribovia),
Dlouhoňovice, ( zápis v DZV z r. 1514- ves zastavena) ,
Dolní Heřmanice (listina z r. 1304, uvedeno bez přívlastku, vzhledem k tomu, že jméno uvedeno dvakrát za sebou, znamená ono druhé uvedení zřejmě znamená Horní Heřmanice, uvedeno jako Hermansdorf)
Dolní Třešňovec(listina z r. 1304 uvedeno jen jako Jansdorf, rozdělení na Dolní a Horní doloženo až v roce 1487 a tehdy poprvé uveden i český název Třešňovec-k tomu srov. Městská kniha Lanškroun z let 1487-1680, s. 36,uloženo Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí, fond: Archiv města Lanškrouna)
Doubravice (doloženy v roce 1559 zápisem v deskách zemských, kterým král Ferdinand I. prodal novohradské panství nobilitovanému žateckému mešťanovi Janu Žateckému z Weikersdorfu. Originál zápisu dostupný v Národním archivu Praha, fond: Desky zemské, sign DZV 87, B25
Dvořiště (část obce Leština doložena 1559, viz Doubravice)
Džbánov u Vysokého Mýta(viz listina z roku 1304, na základě tohoto údaje nesprávně oslavoval své 700. výročí Džbánov u Litomyšle)
Gerhartice (část Kerhartice nad Orlicí na levém břehu řeky-listina z r. 1304)
Hejnice (zápis v DZ z r. 1514- ves zastavena)
Hemže (1309 doložen jako svědek Pešek z Hemže, služebník Vítka ze Švábenic. Listina publikována v RBM II, s, 952, č 2189, originál uložen v Národním archivu Praha, fond: Kláštery zrušené za Josefa II- Zderazští křížovníci, č. 1628. K dostupnosti listiny na internetu viz údaj k listině z roku 1304 )
Herbortice ( listina z roku 1304,),
Hlavná ( zápis v DZ z r. 1514,ves zastavena )
Hnátnice( doložena v roce 1364, kdy se připomíná zdejší fara -uvedeno v tzv.knihách konfirmačních zachycujících přehled obsazení farností. Zpráva je vydána tiskem v Libri primi confirmationum - pars altera (1363- 1369), vyd J. Emler Praha 1874- dále jen LC I/2, s. 47.Originální konfirmační knihy jsou uloženy v Archivu Pražského hradu, fond: Archiv Metropolitní kapituly pražské
Hradiště (část Koldína- doloženo porvé v roce 1604, kdy Jan Hilebrant z Rýzmburka prodával Koldín Markétě Zejdlicové z Schönfeldu. Zápis o prodeji je v deskách zemských - Národní archiv Praha, fond:Desky zemské, sign DZV 180, L 16
Chloumek (část Újezda u Chocně , zápis v DZV z r. 1514- ves zastavena),
Jablonné nad Orlicí (Gablona, listina z roku 1304)
Jakubovice (listina z r. 1304, uvedeno jako Jacobsdorf),
Jamné nad Orlicí – poprvé doloženo v listině z 3. února 1409 , kterou litomyšlský biskup Jan zvaný Železný zastavil Jamné (označeno jako Jampnec ) s několika dalšími vesnicemi lanšperského panství jakému Janovi Strýškovi ze Střížkova. Listina nebyla tiskem zatím publikována. Je uložena v Národním archivu Praha, fond: České gubernium –guberniální listiny pod inv. č. 164. Originální podoba je dostupná na internetu na adrese monasterium net – fondy- Česká republika- Národní archiv- České gubernium-guberniální listiny. Jamné bývá někdy ztotožňováno s neznámou lokalitou Perchtolsdorf z listiny z roku 1304. Obě rozebraná data umožňují připomínat letošní kulaté výročí ( 610, či nejistých 715),
Jankovice (část Letohradu, zápis v DZV z r. 1514, ves zůstala Janovi ze žampachu)
Janovičky (část Zámrsku, doloženy 1384 jako součást pardubického panství- zápis v První knize provolací desk dvorských, vydáno tiskem Archiv český 31, s. 5, č. 23, originál zápisu v Národním archivu, fond: Desky dvorské, První kniha provolací. Letopočet 1244 uvedený v Lexikonu patří k zaniklým Janovičkám u Luže),
Javorníček (část obce Libecina- doložen poprvé v roce 1559, viz heslo Doubravice)
Jedlina (byla založena v roce 1709 na žamberském panství. K tomu srov. Purkrecht aneb kniha gruntovní ..vesnice Jedliny, uloženo: Státní oblastní archiv Zámrsk, fond: Pozemkové knihy okresu Žamberk)
Klášterec nad Orlicí (doložen poprvé v listině zachovalé jen ve formulářové sbírce bez uvedení data, kterou je možno podle adresáta pražského biskupa Tobiáše z Bechyně datovat do let 1279-1290. V listině je zmiňován zdejší klášter pod názvem Orlicz, jehož příslušníci se cítili ohroženi výstavbou jakéhosi hradu a žádali biskupa, aby zakázal jeho výstavbu. Listina je vydána tiskem - Formulář Tobiášez Bechyně, vydal F. B. Novák, Praha 1903, uvedený údaj je na s. 170. Originální formulář je uložen v Univerzitní knihovně v Innsbruku (snad pod č. 714). Na základě toho dokumentu oslavoval Klášterec 700 výročí v roce 1980).
Koldín – 1309 doložen Mikuláš z Koldína, služebník Vítka ze Švbenic jako svědek. K listině a její publikaci viz heslo Hemže
Koburk (byl založen v roce 1789 na pozemcích bývalého dvora ve Výprachticích a byl pojmenován podle tehdejšího význačného vojevůdce Fridricha Sasko-Koburského, k tomu J. G. Sommer, Das Königerich Böhmen 5, Chrudimer Kreis, Prag 1837 , s. 164
Květná ( pův. Kozínoha, listina z r. 1304, zde uvedeno Cigenfuz ),
Lhotka (část Klášterce nad Orlicí, doložena zápisem v DZV z r. 1514- zůstala majetkem Jana Žampacha)
Líšnice (zápis v DZ z roku 1514, ves zůstala Janovi ze Žampachu),
Lubník (část Jablonného nad Orlicí, zápis v DZV z roku 1514-ves zůstala Janovi Žampachovi)
Luková (listina z r. 1304),
Lukavice (1354 doložena zdejší fara zapisem v kniách konfirmačních-o nich viz heslo Hnátnice , vydáno tiskem v Libri primi confirmationum (1354- 1362), vyd. F. A. Tingl -Praha 1867 - dále jen LC I/1) , s. 19. Originální konfirmační knihy jsou uloženy v Archivu Pražského hrad, fond: Archiv Metropolitní kapituly pražské)
Mezilesí (původně Laudon- ves založena parcelací dvora Kořenný v roce 1789 a pojmenována po tehdy význačném vojevůdci Gideonovi Laudonovi- J. G. Sommer, Das Königerich Böhmen 5, Chrudimer Kreis, Prag 1837 , s. 164
Mladkov (poprvé doložen v roce 1354, kdy se připomíná zdejší fara. K tomu srov. hesla Hnátnice a Lukavice, LCI/1, s. 22. Zde jen poznamenávám, že údaj o prvním připomenutí v roce 1350 je chybný)
Mokrá Lhota (doložena 1559-viz heslo Doubravice)
Nasavrky ( poprvé doloženy v roce 1559 v kupní smlouvě,kterou Jaroslav z Pernštejna prodával choceňské pantví Zikmundovi ze Šelmberka na Kosti. Originál zápisu v Národním archivu Praha, fond: Desky zemské sign, DZV 13, G 12)
Nekoř ( je doložena 1354 kdy se připomíná zdejší fara. K tomu srov. hesla Hnátnice a Lukavice, LCI/1, s. 22)
Nová Ves (část Chocně v kat. území Plchůvky - je poprvé doložena v roce 1589, kdy ji bratří Lukavečtí z Lukavce prodávali se statkem Postolov Hertvíkovi Zejdlicovi ze Schönfeldu k choceňskému panství. Originál zápisu v deskách zemských –Národní archiv Praha, fond: Desky zemské, sign DZV 166, K 7 a 25)
Orličky ( poprvé připomenuty v roce 1409 ve stejné listině jako Jamné nad Orlicí, zde i podrobnosti o této listině. I u této obce je uvažováno o ztotožnění se zaniklou lokalitou Reinprechtsdorf listiny z roku 1304, takže je možno v letošním roce připomínat prokázané 610 či nejisté výročí 715 od první písemné zprávy. Zde jen poznamenávám, že v loňském přehledu jubilejí jsem uvedl nesprávné datum první písemné zprávy 1538, ale vše bylo záhy vysvětleno
Pastviny (zápis v DZ z roku 1514, ves zůstala Janovi ze Žampachu) ,
Petrovice (listina z r. 1304),
Písečná (doložena 1364,kdy připomenuta zdejší fara. K tomu srov.heslo Hnátnice)
Podhořany u Nových Hradů (doloženy roce 1559 - viz heslo Doubravice)
Rudoltice (listina z r. 1304)
Rybníček (část Nových Hradů –doložen 1559 viz heslo Doubravice)
Rviště (je poprvé doloženo v roce 1399, kdy Tas z Brandýsa poskytl určité platy z této vsi brandýskému kostelu. Zápis o nadaci je publikován v knihách erekčních, do nichž se zapisovaly církevní nadace Liber erectionum VI 1397-1405, ed. A. Podlaha, Praha 1927, s. 137, č. 75. Originál uložen v Archivu Pražského hradu, fond: Archiv Metropolitní kapituly pražské)
Rzy(poprvé doloženy v roce 1434 zápisem v nejstarší městské knize Vysokého Mýta - Bílá kniha úzká, fol. 115. Kniha uložena ve Státním okresním archivu Ústí nad Orlicí , fond: Archiv města Vysokého Mýta,
Sázava (listina z r. 1304, uvedeno jako Zasow)
Sobkovice (zápis v DZ z roku 1514)
Skořenice ( jsou poprvé doloženy v roce 1369, ale ve zkomolené formě Scownitz v seznamu papežských desátků vybíraných v uvedeném roce. Údaj je publikován na s. 97 v publikaci W. W. Tomka, Registra decimarum papalium, Praha 1873. Originál uložen v Archivu Pražského hradu,fond: Archiv Metropolitní kapituly pražské. Tento zápis je někdy nesprávně interpretován jako Skrovnice, kde však fara ikdy nebyla, též v Historickém lexikonu nesrávná interpretace)
Sobkovice (zápis v DZV z roku 1514, ves zůstala Janovi Žampachovi, )
Sudslava (doložena v roce 1349, kdy je připomenuta zdejší fara. K tomu srov. heslo Hnátnice a Lukavice, LC I/1, s. 193)
Šedivec (je doložen poprvé v roce 1539 v souvislosti se sporem, který vedli bratří Žampachové z Potštejna s Mikulášem z Bubna kvůli škodám, které jim způsobil obyvatel Šedivce v době, kdy měl Mikuláš z Bubna tuto ves v zástavě. Vydáno tiskem v Pozůstatky desk zemských 1541 pohořelých I, vyd, J, Emler, Praha 1870-originál Nár. archiv Praha, fond. Desky zemské menší)
Těchonín (zápis v DZ z r. 1514-ves zůstala Janu Žampachovi, spojování s Ludmirsdorfem - listina z r. 1304, je velmi sporné)
Trpík (listina z r. 1304, uveden jako Tirping)
Třebovice - v roce 1349 doložena fara v dopise arcibiskupa Arnošta Pardubic papeži z 3. 12. o farách, které budou náležet do litomyšlské diecéze. Publikováno RBM V/2, č.746, s. 382. Originál uložen ve fondu Benediktini Rajhrad v Moravském zemském archivu v brně
Velká Morava (část Dolní Moravy na levém břehu řeky Moravy, historicky území Moravy poprvé doložena v roce 1564, kdy se připomíná zdejší rychtář, zápis o tom v Moravském zemském archivu Brno, fond: Nová sbírka, inv . č. 699)
Verměřovice (listina z r. 1304, uvedeno jako Wernhersdorf)
Vlčkovice (zázpis v DZV z roku 1514- ves zůstala Janovi ze Žampachu)
Vračovice- doloženy v roce 1349 ve zkomolené podobě Braczovicze -viz heslo Třebovice
Výprachtice (listina z r. 1304, uvedeno jako Wiprechtsdorf)
Zámrsk (doložen 1349- viz text u hesla Vračovice -zkomoleno Zamysk)
Žichlinek (listina z r. 1304, uvedeno jako Sichlingsdorf)

Listina z roku 1304 je vydána tiskem v souboru tištěných listin Regesta diplomatica Bohemiae et Moraviae II (1253-1310), Praha 1882 (dále bude uváděno jako RBM), s. 866-868, č. 2004. Originál listiny je uložen v Národním archivu Praha a je k dispozici na internetu (Monasterium net, Fondy- Česká republika - Národní archiv Praha, Fond: Archivy zrušených klášterů za Josefa II. -Cisterciáci Zbraslav, inv č. 836).

Originální zápis ve Dvorských deskách z roku 1514 je v Národním archivu Praha, fond: Desky zemské, sign DZV II, B 25-26. Zde jen poznamenávám, že tento zápis je opisem originální zástavní smlouvy, který byl proveden po požáru desk zemských v roce1541 v roce 1543, který je nesprávně uváděn jako rok první zprávy o těchto místech.

František Musil