Loučení se starým rokem a vítání roku nového může mít mnoho podob. Hodně originální tradici drží už od svého vzniku oddíl choceňských plavců otužilců. Jeho členové se poslední den v roce scházejí u náhonu nedaleko náměstí, aby svá těla ponořili do chladných vln Tiché Orlice a zaplavali si zhruba dvě stě posledních metrů v roce. Nebylo tomu jinak ani v sobotu. Zatímco na rynku probíhala silvestrovská veselice, o pár desítek metrů dál se do plavek převlékala čtveřice otužilců.

Máte pocit, 
že něco dokážete

Prvním z choceňských plavců, který k náhonu přišel, byl Zdeněk Bureš. Jak se svěřil, zimnímu plavání se „naostro“ věnuje třetím rokem, plave a otužuje se ale dlouhá léta. „Vždycky jsem přestával s plaváním venku, když začínaly ledy,“ prohlásil s úsměvem a dodal: „Zimní plavání člověku přináší pocit, že něco dokáže, dává si náročné cíle a dosáhne jich.“
Do Tiché Orlice, která měla kolem čtyř stupňů nad nulou (zhruba stejně jako vzduch), s ním vstoupili Vlasta Pražáková, Jarda Jelínek a Josef Pražák. Za přihlížení skupiny teple oblečených diváků a příznivců si v náhonu docela „lebedili“ a dvě stě metrů uplavali bez problémů. Z vody pak vylezli se slovy: „voda je nádherná, bylo to skvělé.“
Otužilců jsme se po jejich obdivuhodném výkonu zeptali, zda si budou do nového roku dávat nějaká zásadní předsevzetí.
„Pro mě je Nový rok jako každý jiný den. Člověk musí každý nový den naplňovat tak, aby to mělo smysl, aby byl spokojený,“ odpověděla Vlasta Pražáková. „Člověk musí být každé ráno rád za nový den, který ho čeká, těšit se na něj. Nesmí vstávat zamračený, to by ten den nestál za nic,“ doplnil Jarda Jelínek.
„Předsevzetí? Asi udělat si nový rodinný život,“ řekl upřímně Zdeněk Bureš. A co si předsevzal Josef Pražák? „Abych už nechodil tolik na pivo a abych si našel nějakou pořádnou práci.“
Další příležitost k zimnímu plavání budou mít otužilci z Chocně i celé republiky 28. ledna, kdy se poplave tradiční choceňský „Zámecký okruh“.