Červenec 2013

Původní návrh výletu pro malou skupinu turistů s cílem zdolat nejvyšší horu ukrajinských Karpat Hoverlu (2061 m.n.m.) se postupně měnil, jak jsme získávali informace o území, které mezi světovými válkami patřilo k našemu státu (letos v červnu uplynulo 70 let od odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu). Při brouzdání po internetu se Ondřeji Pecháčkovi podařilo zcela náhodou objevit soupis archiválií s turistickou tematikou, který pořídila vědecká pracovnice Národního muzea Lucie Swierczeková. Součástí byl také deník Jubilejní Podkarpatoruské stezky z dvacátých let 20. století, kde je předchůdci z Klubu československých turistů poměrně podrobně popsaná červeně značená trasa z Užhorodu do Žděnijeva v délce cca 80 km. Rok 2013 byl pro turisty ve znamení 125. výročí od založení KČT v českých zemích, a tak bylo rozhodnuto. Výročí si zpestříme autobusovým zájezdem do Zakarpatské oblasti Ukrajiny po stopách nalezeného deníku. Bylo jasné, že značení v terénu nemohlo přečkat téměř 100 let bez údržby. Proto se s předstihem na Ukrajinu vydala malá skupina (Radim Kupec, Miloš Pecháček, Ondřej Pecháček a Ondřej Pecháček), která hlavně díky R. Kupcovi a jeho ukrajinským přátelům prozkoumala téměř celou trasu, zajistila ubytování a další. V červenci 2013 tedy začalo naše podkarpatské dobrodružství. Z časových důvodů jsme na stezku nastoupili až ve vesnici Járok. Podruhé jsme stezku opustili nechtěně vinou orientační chyby v místě, které jsme neměli předem prozkoumané. Jen se potvrdilo, že putování po neznačených cestách divokých a řídce osídlených Karpat může být za určitých okolností velmi nebezpečné. V našem případě se naštěstí nic nestalo. Podívali jsme se mimo jiné také do Národního parku Siněvir a četnické stanice v Koločavě. Už v průběhu zájezdu jsme si pod dojmy z krásy Karpat a zážitkům s orientací po neznačených cestách slíbili, že se červeně značenou trasu pokusíme obnovit.

Co dál?

Po návratu jsme pokračovali v naší běžné činnosti, až se k nám během vánočních svátků dostala brožura s grantovým programem Pardubického kraje (Pk). Zpočátku jsme tomu nevěnovali pozornost. V polovině ledna přišel od předsedy Miloše Pecháčka e-mail, že mezi granty je podpora rozvoje zahraničních vztahů s partnerskými regiony, mezi kterými je i Zakarpatí. Na mimořádné schůzi rozhodujeme, jdeme do toho! Nebylo na co čekat, do konce ledna musela být žádost o grant hotova. Vše se daří a v téměř poslední možný termín byla žádost na podatelně kraje. Nám nezbývalo než čekat a domýšlet, jak to dopadne. K naší velké radosti byl projekt s cílem připravit podmínky pro obnovu turistické trasy Jubilejní karpatské stezky hodnotící komisí schválen. Zásadní roli měl dopis od Ivo Dokoupila z Hnutí Duha Jeseníky (organizace se profesionálně zabývá obnovou turistického značení na Ukrajině a to v části Karpat a na Krymu), cituji: „Jelikož se nám nedostává kvalifikovaných pracovníků a prostředků pro vyznačení dalších chybějících tras, velice vítáme iniciativu odboru KČT Dolní Dobrouč 2009 a zavazujeme se ke spolupráci s touto organizací i na poskytnutí veškerých kontaktů a informací."

Ivo Dokoupil: Milovník všeho na východ od našich hranic, počínaje ukrajinskými Karpatami přes Krym až po Mongolsko. Koordinátor nadace Člověk v tísni pro pomoc Rumunsku a Ukrajině, koordinátor Hnutí Duha Jeseníky, cestovatel, průvodce, fotograf a novinář. Na přelomu roku 2013/2014 se jako novinář a fotograf aktivně účastnil protestů na Kyjevském náměstí Nezávislosti (tzv. Euromajdan). Následovaly mise pro nadaci Člověk v tísni, kterých se účastnil jako koordinátor. Nejdříve lékařská mise do Kyjeva s cílem ošetřit každého, kdo to bude potřebovat, a mezi těžce zraněnými vytipovat ty, kterým pomůže transport do České republiky. Poté dva humanitární konvoje na východní Ukrajinu s materiální pomocí (potraviny, vybavení kuchyní, folie do rozbitých oken, střešní krytina, spacáky, karimatky).

Rok 2014

Celý název úspěšné žádosti je: grant Pardubického kraje v rámci programu ,,Podpora rozvoje zahraničních vztahů Pardubického kraje na rok 2014 s důrazem na partnerské regiony", název projektu „Obnova Jubilejní karpatské stezky z Užhorodu do Ždenijeva". Původně jsme měli v plánu první rok „pouze" připravit podmínky pro budoucí značení. Díky pomoci Hnutí Duha Jeseníky se však podařilo označit cca 35 km z obce Zbyny (sousedí se Ždenijevem) přes Poloninu Runa (1479 m.n.m.) do Lumšor. Lumšory jsou malá vesnička s lázeňským komplexem, který snad i zásluhou značení zažívá znovuzrození.

Rok 2015

Po loňském dobrém výsledku jsme také letos získali grant od Pardubického kraje v rámci programu ,,Podpora rozvoje zahraničních vztahů Pardubického kraje na rok 2015 s důrazem na partnerské regiony". Od 3. do 9. července 2015 se čtyři členové odboru KČT Dolní Dobrouč zúčastnili značení turistických cest na Zakarpatské Ukrajině ve spolupráci se skupinou značkařů z Hnutí Brontosaurus (Brno) pod vedením Ivo Dokoupila z Hnutí Duha Jeseníky. Červenou značku jsme prodloužili o trasu: Lumšory Vilsinky Tury Remety Antaloveckaja poljana (968 m.n.m.) Nevicke, tedy v délce cca 43 km. Nové značení nevede 100% po původní trase, po 100 letech to prostě není možné. Důležité průchozí body zaznamenané v deníku jsme samozřejmě zachovali.

Největší část stezky prochází Perečynským rajónem (okresem). Rajón má rozlohu 631 km², na západě sousedí se Slovenskem, nejvyšším bodem je Polonina Runa a žije v něm asi 32 000 obyvatel. Správním centrem je město Perečyn s cca 7000 obyvateli. Naši přátelé z Hnutí Duha Jeseníky nám domluvili setkání s paní starostkou Myroslavou Ivanovnou Guranyč. Dostalo se mám milého přivítání a pochvaly za turistické značení cest. Předali jsme dary od Pardubického kraje, obce Dolní Dobrouč a KČT, odbor Dolní Dobrouč, a na oplátku jsme dostali obraz s panoramatickým fotem Perečynu s věnováním. Také jsme měli možnost nahlédnout do nově budovaného infocentra. Radnici jsme opouštěli s tím, že pro další značení máme podporu místní samosprávy.

Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha Jeseníky, vedoucí projektu, řekl: „Letos se nám díky pomoci Pardubického kraje podařilo doznačit červenou značku z Něvického až po Lumšory. Tato trasa byla za první republiky vyznačená jako první trasa na celé Podkarpatské Rusi a jmenovala se „Jubilejní". Tím jsme prakticky za sedm let práce celé ukrajinské Karpaty pokryli sítí značených tras, máme i Karpatskou magistrálu vedoucí od slovenských hranic přes všechny poloniny po rumunské hranice v délce 360 km. Poděkování patří všem dobrovolníkům, kterých se na značení od roku 2008 sešlo kolem dvou stovek, za to, že šíří do zahraničí dobré jméno kvalitního českého značení a české turistiky. Na Ukrajině je naše práce přijímána s velkým respektem a značení aktivně pomáhá rozvíjet šetrnou turistiku v chudých oblastech hor."

Kristina Studená, koordinátorka projektu za Hnutí Brontosaurus, řekla: „Dobrovolnické akce pořádáme letos už čtvrtým rokem. Ačkoli příprava takového ‚tábora pro dospělé' trvá téměř celý rok a zahrnuje dny a hodiny dobrovolnického zapojení ze strany organizátorů, naše snahy se vyplatí. Nejen, že si účastníci vyzkouší značení, ale poznají také místní poměry, vytvoří si vztah k oblasti a rádi se sem vracejí. Jsou dlouhodobými příznivci a rozšiřovateli informace o lokalitě a také např. aktuální bezpečnosti Zakarpatské Ukrajiny. V neposlední řadě pomáhá akce prolamovat ledy i stereotypy na obou stranách a rozšiřovat ideu dobrovolnictví a ekologie."

Budoucnost:

Pro splnění slibu zbývá označit posledních „pár" kilometrů, které ale budou největším oříškem. Například v cestě na Užhorod přes vesnici Járok stojí vojenská střelnice, která je v současném válečném stavu Ukrajiny plně funkční. Pokud se přesto podaří cestu nalézt, práce nekončí. Bude potřeba cca 90kilometrovou trasu pravidelně udržovat, aby ji divoká karpatská příroda nepohltila, tak jako tu „Jubilejní". Proto si velice vážíme a děkujeme za podporu Pardubickému kraji a zároveň doufáme, že bude trvat i nadále.

Dlouhodobějším cílem je potom prostřednictvím obnovené turistické trasy navázat na historicky velmi dobré vztahy s obyvateli Zakarpatské Ukrajiny.

Martin Hovad
KČT, odbor Dolní Dobrouč