„Jména se podařilo dohledat pomocí Centrálního archivu Ministerstva obrany v Podolsku. Pátrání není vůbec snadné, na jednoho padlého muže být až sedm různých dokladů. Všechny zdroje je třeba důkladně zpracovat, aby se podařilo vyhnout chybám a náhodou nezařadit padlého do nesprávného seznamu,“ uvedl pro Deník Alexej Triakin, vedoucí zastoupení a první tajemník Velvyslanectví Ruské federace v České republice.

Památku 143 umučených Rudoarmějců připomíná půl druhého kilometru od nenápadné malohanácké obce vzdálené pietní místo v lesích na svazích Hušáku. Památník s lesním hřbitovem leží jen několik desítek metrů od místa původního německého lágru.

Tábor nucených prací s označením Stalag VIII 318 F sloužil původně k ubytování dělníků na stavbě tzv. Hitlerovy exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav. Na jaře 1940 byli do tábora přivezeni polští Židé. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem se lágr proměnil v zajatecký tábor pro sovětské válečné zajatce.

Za dobu existence tábora jím prošlo 1800 osob, více než polovinu z nich tvořili sovětští zajatci. Celkem 143 jich zemřelo na epidemii skvrnitého tyfu. V poslední době se však uvažuje, že zajatci spíše než na tyfus umírali následkem špatných hygienických podmínek, nedostatečné výživy, těžké práce a nelidského zacházení.

V dubnu 1942 byla stavba dálnice zastavena a tábor zrušen. Sto devětačtyřicet Židů bylo odvezeno do Polska, 257 sovětských zajatců odjelo na Jesenicko, do uhelných dolů v Žacléři nebo se vrátilo do Polska, odkud byli přivezeni. Táborové zařízení bylo rozebráno a částečně spáleno, místo rozoráno.

Velvyslanectví Ruské federace plánuje, že jména na pomníku zveřejní. „Zatím nevíme, kdy se je podaří zvěčnit, ale určitě to uděláme. Plánujeme instalovat cedule se jmény na válečném hrobu. Prozatím nejsme v kontaktu s příbuznými padlých, ale kontaktujeme Moskvu, aby nám pomohli příbuzné dohledat,“ potvrdil Alexej Triakin.

Památník, tvořený šest metrů vysokým kamenným sloupem s rudou hvězdou na vrcholu, vznikl v říjnu 1951 podle návrhu jevíčského architekta Jaroslava Mackerleho. Pomník byl původně menší, prostor hřbitova byl ohrazen dřevěným plotem.

Později byl památník přebudován do dnešní podoby. Prostor s hroby byl zatravněn a do jeho středu byla umístěna velká rudá hvězda. V kamenné podezdívce, na níž sloup spočívá, je zasazená mramorová tabulka s českým textem, která stručně připomíná historii místa. Celý komplex, vymezený soustavou nízkých kamenných zídek, představuje čtverec o stranách 30 x 30 metrů. V květnu 1958 byl pomník s lesním hřbitovem prohlášen za kulturní památku.

Původně byla hrobová místa označena jen dřevěnými deskami s vypálenými čísly. Po válce se podařilo zachránit jen dvě, do jevíčského muzea je předal učitel, pozdější dlouholetý kronikář František Plech. i ty se však později ztratily, dochoval se jen papírový otisk jedné z nich, který si František Plech pořídil pro svou potřebu.

Jména sovětských válečných zajatců pochovaných ve Vísce u Jevíčka:

Kalinin Jefim Ignatěvič (22. 2. 1922 - 17. 1. 1942), Dudin Jegor Petrovič (16. 1. 1921 - 22. 11. 1941), Poljakov Vasilij Jegorovič (12. 7. 1913 - 7. 11. 1941), Poluchin Ivan Kuzmič (3. 12. 1907 - 10. 12. 1941), Rjabinin Nikolaj Semenovič (8. 5. 1918 - 10. 12. 1941), Karajčencev Jakov Antonovič (24. 2. 1919 - 2. 4. 1942), Krasobejev Grigorij Mitrofanovič ( 7. 9. 1915 - 4. 12. 1941), Garmanov Nikolaj Semenovič (23. 10. 1921 - 4. 3. 1942), Karpov Gavril Nikanorovič (23. 7. 1914 - 10/1941), Kurmašov Andrej Petrovič (13. 5. 1911 - 24. 1. 1942), Grigaro Michail Antonovič (1911 - 15. 11. 1941), Naryškin Visilij Petrovič (27. 12. 1899 - 12. 12. 1941), Krivovičev Nikolaj Vasiljevič (18. 5. 1920 - 21. 1. 1942), Topichin Kiril Andrejevič (7. 6. 1917 - 29. 4. 1942), Guščin Vasilij Ivanovič (27. 8. 1919 - 10. 3. 1942), Margasov Pavel Zacharovič (21. 9. 1920 - 11. 11. 1941), Jakolev Vasilij Jefimovič (27. 4. 1921 - 2/1942), Povol Ivan Fedorovič (12/1921 - 13. 12. 1941), Lebedev Ivan Vasiljevič (8. 9. 1914 - 24. 1. 1942), Krupin Ivan Pavlovič (27. 8. 1908 - 18. 1. 1942), Sopljakov Vasilij Andrejevič (7. 4. 1915 - 4. 1. 1942), Sokolov Alexandr Zacharovič (16. 5. 1916 - 13. 12. 1941), Kipušin Ivan Jegorovič (25. 5. 1909 - 16. 12. 1942), Ganin Jegor Grigorjevič (1907 - 27. 12. 1941), Kozlov Konstantin Nikolajevič (26. 5. 1909 - 19. 11. 1941), Zotov Sergej Nikolajevič (18. 3. 1914 - 29. 1. 1942), Strelkov Vladimir Alexandrovič (16. 6. 1902 - 11. 11. 1941), Nepodoba Nikolaj Grigorjevič (15. 6. 1915 - 10. 12. 1941), Blinov Jefim Sergejevič (1912 - 5. 12. 1941), Finsov-Firsov Vasilij Fedorovič (21. 1. 1905 - 19. 1. 1942), Neverov Sergej Fedorovič (27. 9. 1914 - 12. 1. 1942), Trikanov Ivan Frolovič (10. 6. 1915 - 24. 1. 1942), Cicarkin Semen Michajlovič (25. 1. 1897 - 7. 11. 1941), Michejev Nikita Afanasjevič (29. 1. 1906 - 8. 3. 1942), Bobrov Ivan Archipolič (10. 11. 1901 - 13. 1. 1942), Kazancev Ilja Antonovič (2. 8. 1921 - 9. 3. 1942), Sorokin Kuzma Andrejevič (15. 10. 1914 - 19. 1. 1942), Pravotorov Ivan Sergejevič (3. 5. 1918 - 2. 12. 1941), Nazarov Michail Fedorovič (7. 9. 1915 - 8. 2. 1942), Šerstobitenko Viktor Ivanovič (14. 9. 1909 - 22. 1. 1942), Surkov Grigorij Trofimovič (25. 10. 1908 - 19. 11. 1941), Vazovskij Stepan Rodionovič (23. 8. 1915 - 2. 12. 1941), Nosovskij Stepan Rodionovič (23. 8. 1915 - 12/1941), Korgev Alexandr Antonovič (5. 5. 1911 - 20. 2. 1942), Višnev Alexej Rodionovič (12. 10. 1912 - 27. 12. 1941), Filaretov Ivan Jegorovič (5. 7. 1912 - 31. 1. 1942), Makarov Petr Ivanovič (30. 12. 1909 - 3. 12. 1941), Ivanov Jevgenij Konstantinovič (13. 12. 1918 - 2/1942), Petrov Filip Danijlovič (2. 7. 1905 - 8. 4. 1942), Smirnov Grigorij Michajlovič (17. 12. 1895 - 16. 12. 1941), Lazarev Jakov Alexejevič (22. 9. 1906 - 21. 11. 1941), Tarasikov Kiril Konstantinovič (27. 3. 1910 - 11. 11. 1941), Klimskij Ivan Naumovič (7. 11. 1918 - 11. 12. 1941), Kiselev Maxim Semenovič (27. 8. 1920 - 26. 2. 1942), Polivanov Ivan Archipovič (16. 4. 1916 - 11. 12. 1941), Firsov Michail Matvejevič (3. 10. 1916 - 15. 1. 1942), Kašin Alexej Alexejevič (12. 2. 1921 - 27. 2. 1942), Medvedev Ivan Markovič (24. 2. 1922 - 8. 11. 1941), Baranov Vasilij Filipovič (11. 10. 1918 - 12/1941), Sabin Ivan Semenovič (17. 8. 1913 - 27. 11. 1941), Gridnev Jakov Danijlovič (20. 10. 1915 - 20. 11. 1941), Tesin Alexandr Viktorovič (13. 3. 1915 - 17. 1. 1942), Achremenko Ivan Grigorjevič (7. 5. 1921 - 19. 1. 1942), Nazarov Georgij Michajlovič (10. 4. 1920 - 12. 11. 1941), Stoljarov Petr Filipovič (26. 8. 1911 - 15. 11. 1941), Kozlov Mitrofan Vasiljevič (22. 8. 1911 - 12. 12. 1941), Tarasov pavel Andrejevič (15. 12. 1909 - 25. 12. 1941), Petrov Viktor Artemjevič (22. 11. 1915 - 6. 2. 1942), Kapustin Vasilij Nikolajevič (1915 - 18. 1. 1942), Šuljak Semen Antonovič (25. 5. 1915 - 17. 1. 1942), Vasiljev-Abramov Jegor Vasiljevič (9. 12. 1894 - 21. 12. 1941), Markov Michail Markovič (8. 10. 1898 - 13. 1. 1942), Jegorov Dmitrij Igorevič (16. 10. 1897 - 14. 12. 1941), Grišuchin-Gričuchin Nikolaj Grigorjevič (6. 12. 1900 - 24. 1. 1942), Savkov Pavel Grigorjevič (7. 1. 1897 - 12/1941), Chačenkov Alexandr Ivanovič (16. 1. 1902 - 31. 12. 1941), Vasiljkov Alexej Sergejevič (15. 6. 1921 - 12/1941), Soničkov Alexandr Vladimirovič (15. 3. 1905 - 7. 12. 1941), Novoselov Semen Leontjevič (16. 7. 1912 - 18. 12. 1941), Svatkin Jevdokin Fedorovič (24. 7. 1911 - 6. 2. 1942), Jakuchin Ivan Ivanovič (5. 7. 1921 - 2/1942), Micheljson Vladimir Ivanovič (17. 8. 1917 - 12/1941), Chusnutdinov Aksam Ulalginovič (21. 10. 1916 - 17. 2. 1942), Bajmiev Valej Bajmievič (17. 7. 1920 - 11. 12. 1941), Belousov Ivan Osipovič (26. 8. 1899 - 7. 2. 1942), Iljuchin Filip Ivanovič (20. 10. 1921 - 15. 12. 1941), Milkin Michail Fedorovič (25. 11. 1921 - 29. 11. 1941), Smirnov Vladimir Grigorjevič (30. 4. 1913 - 20. 1. 1942), Postravskij Vladimir Semenovič (29. 6. 1919 - 9. 4. 1942), Jasincev Fedor Jefimovič (28. 5. 1915 - 21. 1. 1942), Borisov Jevgenij Ivanovič (25. 12. 1913 - 2/1942).