Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka silnic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.
Návrh ministerské novely najdete ZDE
V Asociaci krajů návrh nového rozdělování peněz podpořilo 11 regionů včetně Pardubického kraje, nesouhlasily pouze Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
"Pro náš kraj mohl znamenat posílení příjmové stránky rozpočtu o téměř dvě miliardy korun," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický. Připomněl, že při porovnání našeho kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.
Kraj svou svou finanční diskriminací hlavně v porovnání se sousedním krajem Vysočina vysvětluje i tristní stav okrskových silnic v našem regionu. Řidiči rozbité silnice oproti Vysočině často kritizují.
„Stačí vyjet na Moravu, do západních Čech, vlastně kamkoliv, a okresky tam jsou opravené, kolikrát jak nové,“ řekl Pavel Kutan z Chrudimska. Vedení kraje se brání, že vedle nedostatku financí je důvodem i to, že Pardubický kraj má velmi hustou síť silnic. V přepočtu na kilometr čtvereční je tu 796 metrů silnic (včetně státovek), což je druhá největší hustota v Česku hned po Středočeském kraji.
Rozdíly mezi srovnatelnými kraji jsou nyní až dvě miliardy:
Při porovnání Pardubického kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.
Moravskoslezský kraj, který je proti změně vzorce přerozdělování mezi kraje, už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky. Vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy.
Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.
Pardubický hejtman Martin Netolický připravovanou změnu zákona a úpravu parametrů, která odstraní diskriminaci našeho kraje, naopak vítá. Ohradil se však proti jednomu aspektu v připravované novele. Ta stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech.
Počet obyvatel – který je správný? Proč se liší počty obyvatel v obcích poskytované ČSÚ a Ministerstvem vnitra?Statistici k tomu vydali dvě zprávy - ZDE a ZDE.
"Návrh novely vychází z parametrů našeho návrhu, zpracovaného v březnu Asociací krajů. Nyní se však ukazuje, že by se mohlo měnit jedno z kritérií, tedy zdroj počtu obyvatel, kdy se v rámci celého Česka jedná o rozdíl přibližně půl milionu obyvatel, čemuž vůbec nerozumím. Tato změna by se tolik nedotklo krajů, ale především malých obcí a venkova v rámci jejich rozpočtového určení, z čeho nejsem osobně vůbec rád a předpokládám, že toto téma bude v rámci legislativního procesu velmi bouřlivě debatováno," uvedl hejtman.
První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.
Podíl krajů na vybraných daních by se tak měl v příštích třech letech postupně všem zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.
Tiskovou zprávu Asociace krajů o nových parametrech RUDu najdete ZDE
Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta.
