Na starém městě v Pardubicích se včera konal slavnostní nástup několika stovek vojáků, kteří se v průběhu července postupně vydají na zahraniční misi na půdu horkého Balkánu. Většinu vojáků z 15. kontingentu AČR v silách KFOR přitom tvoří pardubičtí dělostřelci a jejich kolegové ze zdejší logistické brigády.

Na lesku nástupu kromě přeletu bojových strojů dodala i přítomnost ministra obrany Martina Bartáka v doprovodu české generality.

Ministr připomněl význam mise k zajištění míru v této oblasti a její obnově. A popřál vojákům, z nichž téměř polovina se účastní mise za hranicemi naší země vůbec poprvé, aby se všichni ve zdraví vrátili za půl roku zpět domů.

Z celkového počtu 488 osob 15. kontingentu AČR tvoří zhruba osm procent ženy. Jednou z nich je velitelka mechanizované čety poručice Simona Bulanderová. Půlroční pobyt v zahraničí ji čeká vůbec poprvé, i když v případě Kosova nejde tak úplně do neznámé země. „Vloni jsme tam byli na měsíc, ale jenom na stáži,“ říká čtyřiadvacetiletá žena v uniformě, která pochází z Tábora, ale slouží v dělostřeleckém oddíle v Pardubicích. „Nebojíme se, víme, do jakého prostředí jdeme. Známe svým způsobem i místní podmínky, nemáme strach. Jsme připraveni na to zvládnout situaci,“ říká i za ostatní kolegy ve zbrani. „Mluvím tak i sama za sebe,“ dodává. Simona Bulanderová si vybrala vojenský život již po základní škole, kdy se rozhodla studovat střední vojenskou školu.

 „V armádě jsem od patnácti let, ale v aktivní službě jsem dva roky. Líbí se mi to, jinak bych tam nebyla.“ Rozdíl v armádě mezi mužem a ženou nevidí. „Je to jenom o osobním přístupu, protože tito kluci už jsou profesionálové a už nedělají rozdíl mezi tím, jestli jim velí muž nebo žena,“ dodává poručice.

Pro dělostřeleckého rotmistra Ladislava Hlaváčka jde již o druhou misi. První však prožil podstatně dále, a to v Iráku, kde i bezpečnostní situace je daleko horší než v nadcházející misi v Kosovu. „Je jednodušší. Určitě tam jsou jiné úkoly, než byly v Iráku. Není zapotřebí se tam bát,“ uvádí k následujícím šesti měsícům, které ho čekají. Také on – stejně jako poručice – je svobodný, o to snáze se mu odjíždí.