Projekt U vás na návštěvě tentokrát zavítal do malebné obce Klášterec nad Orlicí. V prvním díle týdenního seriálu si o životě v obci povídáme se starostou ZDEŇKEM BUREŠEM.

Kdybyste měl Klášterec nad Orlicí a jeho obyvatele vystihnout jen pár větami, jaké byste zvolil?
Klášterec je typická podhorská obec na úpatí Orlických hor. Převládá tu zemědělská výroba, doplňuje ji částečně průmyslová, jež tu byla založena počátkem sedmdesátých let minulého století. Mezi obyvateli tu převládají starousedlíci a jejich potomci. Nově příchozí se s obcí dobře sžili. Nejsou tu žádné mezilidské problémy.

Kolik má obec v současné době obyvatel? Daří se vám jejich počet udržovat, nebo dokonce zvyšovat? Co můžete novým potencionálním obyvatelům nabídnout – možnosti bydlení, zaměstnání, služby?
Obec má 924 obyvatel, počet je celkem stabilní. K nárůstu došlo počátkem devadesátých let, kdy jsme mohli nabídnout asi sto bytů, které obec převzala do správy po vojenské posádce. Těch 117 bytů, které dnes máme, se snažíme nabízet lidem, kteří zde vidí svou budoucnost – pracují tu nebo chtějí založit rodinu. Můžeme nabídnout služby kompletní školky pro 60 dětí, úplnou základní školu. Díky důraznému přístupu jsme si zajistili slušnou dopravní obslužnost. Jsou tu prodejny, co kdo potřebuje, to tu sežene. Největším zaměstnavatelem je stále místní zemědělská společnost. Dřevozpracující průmysl tu zaměstnává víc než 80 lidí. Tyto podniky doplňují někteří živnostníci a řemeslníci. Krize bohužel dorazila už i sem, ale myslím, že kdo chce, práci tady najde.

Můžete představit významné investiční akce poslední doby?
Můžeme se pochlubit budovou mateřské školy. Sice je jen třicet let stará, ale už byla po energetické stránce nevyhovující. V roce 2008 jsme uspěli se žádostí o dotaci na státním fondu životního prostředí a podařilo se nám dát jí nový kabát. Budova dostala zateplení, fasádu, nová okna a dveře. Na původně rovnou střechu jsme nasadili novou valbovou. Školka nyní barevně září do dálky. Rekonstrukce byla akce za téměř šest milionů korun, z toho činila dotace Evropské unie na podporu úspory energií asi 3,5 milionu, přispěl nám i státní fond životního prostředí.
Chtěli jsme udělat i další krok k úsporám, a to akumulační kamna nahradit rekuperačním vytápěním s použitím zpětného tepla a s řízeným větráním v celé budově. Na to už ale není výzva a sami to nezafinancujeme.
V tomto volebním období jsme se zaměřili také na zlepšování prostředí v obci. Ve středu obce jsme vybudovali parčík s herními prvky pro děti. Od jara do podzimu je hojně využíván. Snažili jsme se zlepšit i okolí bytovek. Každý rok se snažíme realizovat něco „viditelného“, byl například upraven a zpevněn prostor pro kontejnery na tříděný odpad.
Náš rozpočet činí v celkovém obratu přes 13 milionů korun. Z daňové výtěžnosti dosahujeme asi osmi milionů, zbytek si musíme někde poshánět. Finančně nejnáročnějšími jsou pro nás kapitoly bytové hospodářství a školství.

Jaké jsou plány do budoucna, co se týče investic a rozvoje obce?
Rádi bychom dokončili topení ve školce, jak už jsem zmínil. Chceme se zaměřit také na základní školu. To je velký objekt složený ze dvou budov. Jedna je z roku 1923, druhá je stará jen patnáct let. Ta starší by potřebovala kompletní údržbu počínaje střechou. Náš záměr je připravit takovou rekonstrukci, aby celá škola byla pod jednou střechou, neboť zatím jsou tři třídy v budově v Pastvinách. Tato vize určitě přejde do příštího volebního období. Ale to už je jiná kapitola. Pokud se tu lidé změní, tak snad to budou považovat jako my za rozumné.
Musíme mít stále na paměti náš bytový fond, do něj ročně v opravách, údržbě a modernizaci investujeme skoro milion korun. Zakoupili jsme také pět hektarů pozemků, kde chceme dát šanci dalšímu rozvoji obce, tedy individuální výstavbě rodinných domů. Celkem by jich zde mohlo vyrůst až čtyřicet. Je to na zelené louce, proto nyní diskutujeme, kde se zaměřit na získání desítek milionů korun, které budeme muset nejdřív „zakopat do země“, aby se pak mohlo začít stavět. Plánujeme, že zhruba do tří let by bylo reálné tam začít. Alespoň dvacet domů. Letos chceme vypracovat územní studii. Další krok by byl shánění finančních prostředků.

Vaše obec láká turisty krásnou přírodou, co dál jim můžete nabídnout?
Příroda je tu zachovalá, je to jedinečný kout, který nepoškodila žádná průmyslová výroba. Divoká Orlice je podle různých hodnocení řeka, která má jednu z nejčistších vod, které po povrchu naší republiky tečou. Hodně zajímavá je oblast Zemské brány, území na hranici Česka a Polska. Zdejší kamenný most byl předloni rekonstruován. Velké balvany v řece napovídají, že řeka si tu svoji pozici tvoří dlouhou dobu. Po jejím toku směrem ke Klášterci je vybudovaná naučná stezka.
Kostel v Klášterci je jednou z nejstarších staveb v Čechách, je připomínán už někdy kolem roku 1280. Stojí na místě původního kláštera. Už asi šestým rokem v něm provádí historický průzkum Akademie věd. Letos by o kostele měla vyjít souhrnná publikace. Na území obce je také několik památných stromů. Snad nejzajímavější je jasan, který se snažíme zachránit do poslední chvíle. Je to pravděpodobně nejstarší jasan, který je v České republice evidován. Stromy dokumentují, jak zdravá je tu příroda.

Má obec pestrý společenský, kulturní a sportovní život?

Život v obci je bohatý především naším vlastním přičiněním. Začátkem roku se vždy sejdeme se zástupci všech místních organizací, kterých tu včetně školy máme kolem deseti, a vytvoříme plán kulturních a dalších akcí. Loni jsme uspořádali asi čtyřicet tři akcí. Letos je předpoklad pětatřicet akcí. Aktivní jsou početnější organizace - hasiči, Sokol, motokrosový klub. Výrazně nám pomáhá základní škola. Pak jsou menší organizace, jako zahrádkáři nebo myslivci, i ty pořádají tradiční akce. Největší akcí poslední doby byla loni oslava sta let Sokola a sjezd rodáků. Prošlo tu 1500 spokojených lidí.

Může se obec pochlubit nějakou zajímavostí?
Velkou tradici v obci má ochotnické divadlo. Jeho činnost tu začala už v předminulém století, zakládací zápis v kronice je z roku 1897. Tehdy spolek přijal název Čech. Od té doby tu ochotníci působí. Dnes nese soubor název Ledříček, pojmenování pochází z pověsti o zbojníkovi tohoto jména. V souboru působí mladí herci, každoročně nastudují jednu až dvě hry. Největší ohlas měla Dívčí válka od Ringo Čecha, loni ji zopakovali při oslavách, a to byla sokolovna k prasknutí.
Za zmínku jistě stojí i úspěchy bratří Šrolerů, kteří už potřetí získali titul mistrů ČR v motoskijöringu.
Byl tu také obnoven fotbalový klub. Na jeho podporu jsme před čtyřmi lety postavili kabiny a sociální zázemí. Hoši se snaží v okresní lize a myslím, že mají našlápnuto o třídu výš.

Jmenujte prosím nějakou zajímavou osobnost minulosti nebo současnosti obce…
V našich kronikách se hodně píše o osvíceném faráři, páteru Chaloupkovi, který tady v 19. století vyhledával nejchudší nadané děti, kterým pomáhal. Propagoval Klášterec. Měl přátele mezi inteligencí, byl tu u něj opakovaně na návštěvě Alois Jirásek. Jedna z jeho povídek má místní podtext. Na letním bytě tu pobýval Tomáš Garrigue Masaryk…

Nejen města, ale i obce mají kontakty se zahraničními sídly. Má Klášterec nějakou spřátelenou zahraniční obec?
V roce 2003 jsme začali rozvíjet spolupráci s Polskem. Odvinula se ze setkání u příležitosti zakončení jízdy Cyklo Glacensis, jež se tu uskutečnilo. Byli tu Poláci, slovo dalo slovo a navázali jsme spolupráci s obcí Třebešovice z kladského okresu. Kontakt jsme navázali přes školství a společenské organizace, ale pořádáme tam i zájezdy pro všechny obyvatele. Začaly vznikat i osobní kontakty. Každý rok se uskuteční minimálně dva, tři kontakty. Je to oživení. Máme hodně společného, ale i rozdílného, co můžeme poznávat.