Před dvěma lety získal Oblastní spolek Českého červeného kříže vilu u ústeckého Parku legií. Konečně tak měl „střechu nad hlavou“. Vlastní objekt umožnil oblastnímu spolku další rozvoj činností. Nejen na toto téma hovořil Deník s jeho ředitelem Jiřím Preclíkem.

Řadu let neměl oblastní spolek Českého červeného kříže domov, získání vlastního objektu pro vás určitě byl zásadní zlom v činnosti…
Spolek před tím sídlil na několika místech v Ústí, v domě dětí a mládeže, v budově naproti domovu důchodců, naposledy v objektu bývalého okresního úřadu. Nikde jsme ovšem nebyli nastálo. Vše se zásadně změnilo, když jsme před dvěma lety získali budovu od České správy sociálního zabezpečení, a to na základě smlouvy o bezúplatném převodu. Tehdy nám při tom poměrně hodně pomohl pan poslanec Soušek a paní senátorka Müllerová.
Zlom v činnosti spolku to určitě znamenalo. Ovšem bylo nutné se o budovu především postarat. První rok jsme provedli takové spíš kosmetické úpravy, vymalovali jsme a upravili prostory tak, abychom v nich mohli začít fungovat. Práce jsem financovali ze svých prostředků. Loni jsme ovšem začali s rozsáhlejší rekonstrukcí, na tu jsme si od našeho ústředí vypůjčili jeden milion korun. Vyměnili jsem střešní krytinu, hromosvody, opravili část elektroinstalace a rekonstruovali sociální zařízení . Letos chceme v rekonstrukci pokračovat, na řadě je výměna celého vytápění, z akumulačních kamen bychom měli přejít na ústřední vytápění.

Jak tedy budova oblastního spolku vypadá dnes a jak je využitá?
Určitě mohu říci, že je využívána maximálně. Kromě suterénu, který je ve špatném technickém stavu a který bychom v budoucnu chtěli také rekonstruovat, v objektu není jediná volná místnůstka. V přízemí je kavárnička , ve které se ovšem konají také přednášky, besedy nebo výstavky. Dále tam máme místnost pro relaxační cvičení a masáže a je tam umístěno prozatímní ošacovací středisko. V prvním poschodí máme kancelář pro senior dopravu, kterou dnes provozujeme v Ústí nad Orlicí, České Třebové a v Lanškrouně, kancelář pro pracovníky Českého červeného kříže, kteří se zabývají výukou první pomoci, humanitární a sociální činností i dalšími. Je tam také malá zasedací místnost, kde se konají menší akce, rukodělné činnosti nebo menší kurzy první pomoci. V budově má své zázemí také senior centrum.

Určitých změn ovšem doznala i zahrada, která u vaší budovy je.
Máte pravdu, částečně jsme upravili také zahradu. Provedli jsme prořez náletových dřevin, které v ní byly, a vysadili jsme novou zeleň. Naší snahou je zahradu upravit tak, aby v ní mohlo být v budoucnu dětské hřiště, případně i nějaké relaxační prvky pro seniory.

Pokud budeme mluvit o činnosti oblastního spolku, do kterých oblastí se soustřeďuje především?
Částečně jsem se o nich již zmínil. Ve třech městech provozujeme senior dopravu, senior centrum umožňuje starším občanům věnovat se volnočasovým aktivitám, jde o přednášky, cvičení, masáže, pořádají se i výlety. Samozřejmě se věnujeme výuce první pomoci, k čemuž využíváme stále i odborné učebny, která je v ústecké Základní škole bratří Čapků. Samozřejmě pomáháme s přípravou akcí pro nábor i oceňování dobrovolných dárců krve, podílíme se na řadě preventivních a osvětových akcí, určitě je nás vidět.

A jak je to s financemi, kde hledáte podporu pro svou činnost?
Vedle určitých omezených financí z ústředí je to především podpora z Pardubického kraje, k němuž pravidelně přihlašujeme projekty. Nemalou podporu poskytují také města Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Lanškroun. V současné době máme od těchto měst schváleny dotace ve stejné výši jako loni, což nás samozřejmě těší.