close Spisovatelka Tereza Svatová zoom_in

19. února 1940 zemřela ve Vysokém Mýtě spisovatelka Tereza SVATOVÁ, rozená Albertová.

Narodila se 31. března 1858 v Žamberku. Její otec František Albert byl hodinářem a později zastával místo městského duchovního. V roce 1860, kdy jim při požáru vyhořel dům, dali rodiče dvouletou Terezu na vychování k manželům Princovým do Ústí nad Orlicí, tedy k příbuzným, neboť manželka Františka Alberta byla starší sestrou Tarsily Princové. V patnácti letech manželé Princovi Terezu adoptovali. Obě rodiny patřily mezi vzdělané vlastenecké vrstvy jak v Žamberku, tak v Ústí nad Orlicí. Toto prostředí umocněné uměleckými a literárními styky univ. prof. Eduarda Alberta bratra Terezy, mělo na její spisovatelskou činnost rozhodující vliv. Zahájila ji již ve svých dvaadvaceti letech a své první práce uveřejňovala v „Národních listech", „Květech" a „Lumíru". Redaktoři těchto časopisů jako např. Jan Neruda, Servác Heller i Josef Sládek ji v této práci povzbuzovali a ujišťovali ji, že má spisovatelský talent. V dopise z 20. ledna 1884 píše např. S. Heller „Milostivá paní! S radostí dávám vždy Vaše feuilletonové příspěvky do tisku, poněvadž vidím v nich talent. Chtěl jsem Vás sám už vyzvat, abyste se pokusila o nějakou větší práci a těší mne, že jste sama se tak rozhodla. …", nebo Josef Sládek v dopise z 14. února 1886 „Velectěná paní! Obdržel jsem dnes Vaši povídku pro „Lumír" a děkuji Vám za ni. Uveřejním ji v některém z nejbližších čísel že rád, můžete býti přesvědčena, neboť je to věc velmi cenná a dojala mne při čtení. Tím také srdečně jsem potěšen, že mezi spolupracovníky „Lumíra" bude také jméno Vaše. Děkuji Vám tedy a zároveň ujišťuji Vás, že každou další práci zajisté zavděčíte se čtenářstvu mého listu i mně."

Tereza Svatová nejraději psala vzpomínky a fejetony. Úzkostlivě dbala na pravdivost obsahu. Napsala také hodně vzpomínek na Jaroslava Vrchlického, se kterým ji pojilo dlouhé přátelství. Své povídky vydala i knižně ve dvou svazcích „Selské črty" a „Črty ze společnosti".

12. října 1874 se Tereza provdala za berního adjunkta Josefa Svatu, který v Ústí nad Orlicí pracoval u berního úřadu. Později sloužil jako hlavní berní v Mladé Boleslavi. Po jeho penzionování žila rodina ve Vysokém Mýtě, kde také oba manželé zemřeli.

Na Ústí Tereza celý život ráda vzpomínala a jak sama říkala, měla ho „vždy jen v té nejkrásnější a sympatické vzpomínce a ráda, velice ráda, vracela se v myšlenkách tam, kde prožila šťastné dětství a první mladost".

Foto in. Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí, 1940, č.3, s. 82.

Zdroj: www.muzeum-uo.cz/cz/kalendarium