Řečtí bratři nás přišli naučit česky

Kdo vlastně byli Cyril a Metoděj?

Bratři pocházeli ze sedmi dětí vysokého důstojníka a bohatého dvořana v severořeckém Thessaloniki neboli Soluni, jednom z nejvýznačnějších středisek Byzantské říše na pobřeží Egejského moře.

Cyril se původně jmenoval Konstantin, byl vysokoškolským profesorem a nadaným filozofem, zatímco Metoděj se dal na dráhu právníka. Oba se však rozhodli pro misionářský způsob života a stali se učiteli víry a nositeli kultury mezi pohanskými Slovany.

Roku 863 je byzantský císař Michal III., na žádost knížete Rostislava vyslal na Velkou Moravu. Přinesli sem slovanskou liturgii a písmo, tak zvanou „hlaholici“. Zatímco převážná část Evropy se pak ještě celá staletí kulturně vyžívala v latině, díky věrozvěstům vznikla na Velké Moravě literatura psaná slovanským jazykem.

Kde se mu věrozvěstové tak dokonale naučili, že mohli překládat i písmo svaté? Vysvětlení není složité.

V Soluni na severu Řecka, kde se oba učenci narodili, sídlili Řekové i Slované vedle sebe a děti na tomto území hovořily odmala oběma jazyky. Šlo vlastně o makedonskou variantu staré bulharštiny.

Při společném pobytu v Říme, kam věrozvěsty pozval papež Mikuláš I., Konstantin onemocněl, dva měsíce před smrtí vstoupil do řeckého kláštera a přijal jméno Cyril. Když ho pohřbívali v bazilice svatého Klimenta, bylo mu dvaačtyřicet let. Metoděj, už jako arcibiskup, se po několika misijních zastávkách vrátil na Moravu, kde se zatím mnohé změnilo a vládl zde kníže Svatopluk.

Ten by však, po vzoru franckých velmožů, viděl v kostelech raději v aristokratických kruzích módní latinu.

Ne právě ctnostný Svatoplukův život byl také příčinou sporů s ušlechtilým arcibiskupem Metodějem. Ten na Květnou neděli roku 885 sloužil ještě naposledy ve slovanském jazyce mši svatou a za dva dny na to, 6. dubna 885, zemřel, šestnáct let po svém bratru Cyrilovi.

Ivan Ladýř, Pardubice

Sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti

Na místě, kde dnes stojí sousoší věrozvěstů, stál od roku 1735 dřevěný kříž. Dne 26.července 1805 byl nahrazen křížem kamenným. Ten ale nevydržel a byl za silné větrné bouře povalen. Z toho důvodu byl zmenšen podstavec a kříž znovu postaven. Nyní kříž naleznete na levé straně od vstupu do kaple.

Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška (*14.2.1879, +19.5.1965; narodil se ve Frenštátě pod Radhoštěm a zemřel ve Winter Parku USA). Je opakem sochy pohanského boha Radegasta.

Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství.

V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril (velebný), čteme hlaholským písmem počátek evangelia svatého Jana "Na počátku bylo Slovo". Svatý Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně rozlišeny a charakterizovány.

Svatý Cyril nezapře filosofa: mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu. Jeho tvář činí mladší dojem než svatého Metoděje, už holohlavého, který se z vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené se stopami bolesti, které byl Cyril předčasnou smrtí ve 42 letech ušetřen. Arcibiskupská hodnost Metoděje je naznačena bohatším rouchem. (Metoděj - pořádkumilovný .)

Duté sousoší 2.60 m vysoké a vážící 800 kg je odlito z bronzu, čímž je oproti kameni vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Je umístěno na 1.60 m vysokém podstavci z žuly za kaplí, na místě, kde stával kamenný kříž. Orientací k východu pohlíží na Radegasta na protější vyvýšenině a zároveň vítá příchozí poutníky.