Děkujeme všem čtenářům, kteří chválí redakci za zařazení stránky Řádky důvěry do Deníku. Vaše slova nás těší. A teď již k vašim dnešním příběhům.

Zažil jsem jenom zklamání a trápení

V dnešním světě je dost těžké najít spřízněnou duši. Ve svém dosavadním mladém životě jsem zažil jenom zklamání a trápení. Jsem romanticky smýšlející typ člověka, který netouží po ničem jiném než po lásce a po pocitu, že může někoho milovat. Je strašně těžké se netrápit a nepřemýšlet nad tím, když pokaždé, když vidím, jak se lidé drží za ruce, objímají a jsou šťastni, tak se mi opět do hlavy vkrádá myšlenka, proč právě já mám zažívat spoustu zklamání a samoty.

Pokaždé jsem se snažil někoho si najít, bohužel pokaždé jsem nacházel jen výsměch a trápení. Copak když chce člověk někoho milovat a řekne druhé osobě, co k ní cítí, zaslouží si za to výsměch? Já myslím, že ne.

Bohužel tyto pocity zažívám každý den a už opravdu nevím, co víc mám udělat, abych konečně našel lásku svého života. Neměl jsem žádný vážný vztah a člověku je smutno, když vidí, jak jsou lidé kolem něho šťastní a prožívají jen radosti. Po ničem jiném netoužím – jen po lásce a po pocitu štěstí.

Od většiny přátel slýchávám, že to časem přijde a že láska potřebuje čas. Upřímně, už v to přestávám věřit.

Dnešní doba je odlišná, je daleko těžší si v ní najít partnerku. V dnešní době je pro takovou mládež důležitější daleko více zábava a dělání různých činností, a když člověk se snaží partnerku získat, tak naráží jen na zeď přetvářky a lží.

Bez lásky se nedá žít, sám jen přežívám a přeji si, aby se to změnilo, abych si mohl života užívat plnými doušky po boku milující partnerky.

Hrozně moc bych chtěl najít sympatickou spřízněnou duši, partnerku, která je na tom podobně jako já. Jenže jak už jsem jednou řekl, dnešní doba je daleko jiná (ne-li horší) než dřív. Dneska už se na romantiku pohlíží jako na něco staromódního, na přežitek, který je potřeba změnit. Mám to v životě těžké a vím, že život bez lásky nemá cenu.

Nikdy jsem nebyl ideál, ale kdo z lidí je dokonalý? Nikdo! Člověk, který v životě poznal jen samé falešnosti, lži a výsměch, to bude mít složité dostat se zpátky do života, který si vysnil. Tak pokud nějaká spřízněná duše existuje, budu rád, když ji potkám.

Tomáš, Heřmanův Městec

Možná bychom se mohli potkat

Chci se touto cestou pokusit najít přítele a navázat harmonický, na důvěře založený vztah. Patřím mezi osamělé ženy, na které zapomíná láska. Věřím, že někde žije člověk, který rád obsadí místo po mém boku. Myslím, že bychom se prostřednictvím Řádků důvěry mohli najít. Ráda bych poznala muže, který by mi byl v životě oporou v dobách těžkých, ale i těch radostných.

Je mi 65 let, jsem vysokoškolačka, vdova, krátce jsem v důchodu. Mám ráda všechno, co k životu patří - přírodu, hudbu, knížky, dovolenou u moře a vnoučata. Po materiální stránce mám vše, co jsem si kdy přála. Určitě to za pokus stojí.

Jana, Královéhradecko

Chcete napsat do Řádků důvěry?

Do Řádků důvěry můžete napsat vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě touto cestou získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na adresu Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, případně na e–mail milena.holmanova@denik.cz.

Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy adresátům doručíme.

Najdu spolehlivého kamaráda – přítele?

Dobrý den, vážená redakce, dovoluji si vám napsat jedno svoje přání. Jsem již několik let vdova. Je mi 68 let, jsem slušně zaopatřená. Ráda bych pro sebe našla kamaráda - přítele přibližně v mém věku, podobného osudu, muže slušného a upřímného.

Bydlím v malé obci, kde není příliš mnoho příležitostí k seznámení. Proto se nyní obracím na vaše Řádky důvěry s nadějí, že se mi jejich prostřednictvím podaří poznat někoho takového, kdo nechce být také sám.

Čtenářka z Pardubicka

Moje vnučka je stále sama

Vážená redakce, každý pátek pročítám vaše Řádky důvěry. Jsem babička vnučky, která je pořád sama. Proto jsem si dodala odvahu jí pomoci a napsat do Řádků důvěry. Moje vnučka je zdravotní sestřička, je jí 33 let, je svobodná, je to obyčejná holka z vesnice. Ráda bych, kdyby touto cestou našla hodného přítele, který by byl přiměřeného věku.

Babička z Pardubicka