Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Mezi nimi je nepříliš výrazná sníženina, nazývaná Červenovodské sedlo, do kterého stoupá serpentinami hlavní silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a překonává tu výškový rozdíl 300 m. Do Králické brázdy velmi příkře spadající Bukovohorská hornatina je nejjižnějším výběžkem Orlických hor. Východní okraj brázdy již netvoří tak mohutnou hradbu, ale je více rozčleněn údolími potoků na jednotlivé hory a skupiny kopců, z nichž je nejvýraznější Křížová hora (735 m), Spálenisko (746 m) a Kamenáč (730 m). Tyto kopce, spolu s poněkud vzdálenějším Jeřábem (1003 m), patří k Branenské vrchovině, která je součástí rozsáhlého celku Hanušovické vrchoviny.

S vodou a horninami souvisí i vznik názvu Červené Vody. V době osídlování Králické brázdy z jihu tak kolonisté pojmenovali potok a následně i vzniklou ves podle červenohnědě zbarvené vody. Ta se zvláště při povodních takto zbarvovala hnědelem, obsaženým v mladotřetihorních štěrkopíscích, vyskytujících se v severní části brázdy, odkud potok přitékal. Tím se odlišoval od potoka Bílé Vody (nyní pramenný tok řeky Březné), který stékal z Jeřábu, tedy z oblasti hnědel neobsahujících tvrdých krystalických hornin. Ten dal své pojmenování Bílé Vodě.

Červená Voda má zhruba 3200 obyvatel. Byly k ní postupně jako osady připojeny bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. Typem zástavby má vesnický charakter, ale počtem obyvatel převyšuje i některá města. Obyvatelstvo bylo před rokem 1946 převážně německé, větší česká menšina se tu vytvořila po roce 1918 (přes 300 obyvatel). Historicky náležela Červená Voda k Moravě, stejně jako její připojené obce (kromě obou Orlic) a patřila k politickému okresu Zábřeh a v jeho rámci k soudnímu okresu Štíty (Šilperk). Se Štíty sdílela i nejstarší historické osudy, jako součást tehdejšího malého panství šilperského. Jako jeho součást je i uváděna v listinách, poprvé v r. 1481, tehdy ještě pod názvem Malé (Horní) Heroltice. Když se v r. 1624 stal majitelem šilperského panství Karel z Lichtenštejna, připojil toto panství (včetně Červené Vody) ke svému panství se střediskem v Rudě nad Moravou. Jeho součástí byla obec až do zrušení poddanství. Od r. 1960 patří obec do okresu Ústí nad Orlicí.

14. května 2002 byl parlamentem České republiky schválen obecní znak Červené Vody. Do té doby měla Červená Voda a její části pouze historické otisky pečetí kruhového tvaru, nejednalo se však o státem uznané znaky.

Poutní místo na Křížové hoře

Pozoruhodným místem spjatým se životem lidí v Červené Vodě je Křížová hora, poutní místo, na němž kdysi stával dřevěný kostelík a chata postavené německým obyvatelstvem (na historických snímcích z archivu červenovodské radnice). Dnes je na Křížové hoře nová architektonicky bezesporu zajímavá rozhledna. Nejen o Křížové hoře, ale také o turistických zajímavostech v okolí Červené Vody, o činnosti spolků či sportovců, se tento týden ještě dočtete na stránkách Orlického deníku.