Co dělat, když jste navíc přesvědčeni, že pravda je na vaší straně? Není možné vždy jen souhlasit a myslet si, že tím zachováme jednotu a dobré vztahy. Takto lze pouze ztratit vlastní tvář a lidskou poctivost.
Nepřispívejme svým alibistickým mlčením k napjatému ovzduší. Ani některé biblické osobnosti nebyly slepými „přitakávači.“ Měly odvahu zaujmout i nepopulární odmítavé stanovisko a také je obhájit. Ačkoli bible často varuje před nebezpečím hádek a malicherných sporů, současně nabádá, abychom při sobě pěstovali umění „laskavého nesouhlasu.“ Moudrý Šalamoun říká, že „pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.“
Jestliže jsme dosud nezvládli umění kultivovaně, i když rázně nesouhlasit s některými názory, pak nejsme schopni vytvářet ty pravé mezilidské vztahy. Možná ani sami neumíme přijmout dobře míněnou kritiku a každý nesouhlas bereme jako nepřátelský útok proti sobě. Pak většinou vzplanou vášně, zraněné city, uražená ješitnost a pocit křivdy. Bible nás před tímto stavem varuje a říká: „Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce.“ To proto, že „nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.“ Jak se tedy naučit laskavému nesouhlasu? Hlídejme signály začínajícího konfliktu: oranžové světlo uražené ješitnosti a červený semafor hněvu. Uplatňujme raději zelený balzám moudrosti.
