Německé obce někdejšího Hřebečska a Králícka byly už od října 1938 součástí nacistické Třetí říše. Okupace, zánik druhé republiky ani zřízení Protektorátu Čechy a Morava se jich nijak nedotýkaly.

Heim Ins Reich

Na území zabraném po Mnichovské dohodě vznikla o čtyři měsíce dříve říšskoněmecká župa Sudety, která se dělila na tři vládní obvody. Svitavsko, Moravskotřebovsko, Lanškrounsko a Králícko spadaly do obvodu vládního prezidenta v Opavě.

Pohotovost měli v noci 15. března pouze členové NSDAP. Příslušníci SA (Strurmabteillung) odklízeli ze silnic od Králík, Lanškrouna a Svitav na Brno sníh a závěje pro hladký postup okupačních armád směřujících do vnitrozemí.

Osm desítek ozbrojených členů nacistické motoristické organizace NSKK (Der Nationalsozialistische Kraftfahr-Korps) hlídalo železniční trať mezi Moravskou Chrastovou a Letovicemi, po které projížděly vojenské transporty wehrmachtu.

Do české Litomyšle dorazila německá armáda až o den později. Vlajky s hákovým křížem však ve městě zavlály už 15. března. Pět rudých praporů se svastikou přinesli na okresní úřad členové SA a požadovali jejich vyvěšení. Většinu z pěti desítek vlajek však vyvěsili Češi, údajně na nátlak nacistů z okolních obcí. V sousedních městech, Poličce, Vysokém Mýtě nebo Ústí nad Orlicí, k ničemu podobnému nedošlo.

Bylo to však o poznání chladnější uvítání, než jakého se dostalo vojákům wehrmachtu v říjnu předchozího roku jen o pár kilometrů východněji. Němečtí obyvatelé Svitav, Moravské Třebové, Lanškrouna, ale i dalších obcí, v hřebečských krojích je vítali jako své osvoboditele. Přes to, co následovalo v příštích letech, vzpomínala nemalá část z nich ještě dlouho na 10. říjen 1938 jako na Tag der Freiheit.