Svou dceru s teplotou přes třicet devět stupňů se rozhodl odvést k lékaři. Protože v celém okrese není dětská pohotovost, odvezl ji nejprve do nemocnice v Litomyšli. „Před sedmou jsme dorazili na dětské oddělení, kde nám sestřička sdělila, že si budeme muset počkat, protože lékařka, která vykonává službu zároveň na třech místech - dětské oddělení, pohotovostní služba a porodnice, je právě na porodnickém oddělení, kde jí předávají službu,“ vypráví otec. Když jim pak sestřička přišla říct, že doktorka je u císařského řezu a budou si muset počkat další půl hodiny nebo hodinu, rozhodl se odjet do nemocnice v Ústí. Tam dceru nakonec ošetřili, ale situace tam byla podobná.

V nemocnici je bez pohotovosti nával

Že ústecký okres jako jediný v kraji nemá dětskou pohotovost zdůrazňuje v souvislosti s uvedenou zkušeností rodiče ředitel ústecké nemocnice Martin Procházka. V bývalém okresním městě funguje sice lékařská pohotovost na místní poliklinice, ale pouze pro dospělé podobně jako v Mýtě a ostatních městech v okrese. Nemocnice se pak potýká podle ředitele s přebytkem pacientů, kteří by správně příslušeli tam.

„Chodí nám sem děti, které mají angínu, což je běžná diagnóza. Nebo mají klíště. Ale nemají kam jinam jít. Pokud je pak lékař odvolán k pacientovi ve vážném stavu, tak se nedá nic dělat. Musíte počkat,“ komentuje Procházka situaci. Na pohotovostech pro dospělé navíc podle něj existuje tendence, posílat děti automaticky jinam, aniž by se na ně lékař alespoň podíval.

Kam zamířit mimo ordinační hodiny

Celý systém pohotovostí, které až na výjimky vykonávají dobrovolně praktičtí lékaři, a ambulancí, které nejčastěji fungují pod nemocnicemi, navíc není příliš přehledný. Pohotovosti má na starost krajská záchranná služba. „Smluvně zajišťujeme fungování pohotovostí, pokud tedy existují a pokud jsou k dispozici lékaři, kteří jsou ochotní tu pohotovost sloužit. Většinou všechno začíná a končí právě na tom, jestli se toto podaří personálně zajistit,“ vysvětluje vedoucí lékař krajské záchranky Otomar Kušička.

Na ambulanci do nemocnice by měl podle něj člověk zamířit, pokud má obtíže, které nesnesou odklad do dalších ordinačních hodin lékaře a zmíněná běžná pohotovost už je uzavřená, nebo v případě závažného stavu, kdy dojde k závěru, že záchrannou službu nezbytně nepotřebuje, ale řešení je potřeba ihned. Systém je ale podle jeho slov přežitek. „Dnes nemůžeme ať už po rodičích nebo samotných pacientech chtít, aby přesněji detekovali svůj zdravotní stav a zařazovali ho do nějakých kolonek,“ uvádí Kušička. Jako vhodné řešení se podle něj jeví provozování pohotovostí v rámci nemocnic.

Řešení možná přijde do konce roku

Podobně to vidí i ředitel ústecké nemocnice Martin Procházka. „Naším zájmem je, aby v okrese byla jedna pohotovost pro děti i dospělé za bránou nemocnice, čtyřiadvacet hodin funkční, která by dělala filtr pro celou nemocnici, ale kterou by zřizovala stále záchranná služba. I tak je to ale problematické, protože máme příliš mnoho menších měst. V každém městě být pohotovost nemůže protože není, kdo by ji sloužil,“ upozorňuje Procházka. Nedostatek lékařů hraje podle něj roli i v nemocnicích, kde mají pak lékaři při ambulancích na starost několik dalších oddělení, o čemž se zmiňoval i rodič malé pacientky Stanislav Ledvina.

Celou situaci by mohla nyní vyřešit nová koncepce zdravotnictví v Pardubickém kraji, která je v současné době v připomínkovém řízení. Podle Procházky se kraj k této problematice staví poměrně vstřícně. „Diskuze, která kolem toho probíhá je konkrétní,“ říká ředitel nemocnice. Koncepce by měla být hotová do konce tohoto roku.

(ldk)