Zrušený obchod, zavřená hospoda i škola… Malé vesnice v regionu se za posledních sto let řádně vylidnily, naopak počet obyvatel ve městech roste.

Zatímco okresní město Ústí nad Orlicí mělo v roce 1900 jen okolo deseti tisíc lidí, tedy zhruba o 4000 obyvatel méně než dnes, nejmenší obec okresu – Pustina – v té době zažívala nejlepší dobu. Vesnička u Vysokého Mýta totiž čítala v roce 1900 čtyřnásobek současného počtu obyvatel. Dnes tady žije pouhých 60 lidí, ale i tak má podle místních pestrý život.

Velkou změnou byl pro vesnice na Orlickoústecku odsun německého obyvatelstva po válce. Na to „doplatila“ i Dolní Morava, kde žilo až 90 procent lidí německé národnosti. „Obec měla před rokem 1945 mnohem vyšší osídlenost než dnes. Tvořily ji tři vesnice a žilo zde kolem tisícovky lidí,“ vysvětluje starosta Dolní Moravy Richard Novák. V obci, která za poslední roky zaznamenává příliv turistů, dnes žije okolo 300 obyvatel, tedy těch přihlášených k trvalému pobytu. Ovšem počet může být mnohem vyšší.

Dolní Morava rozhodla o finančních příspěvcích všem lidem, kteří se v obci přihlásí k trvalému pobytu, a také nově narozeným dětem. Každý dostane od obce 5000 korun. „Zájem je. Naše nabídka je pro lidi, kteří v Dolní Moravě dlouhodobě pracují a bydlí tady, ale nemají zde trvalý pobyt. Nečekáme, že by se sem stěhovali najednou noví lidé, taky není kam, obecní byty nejsou. V loňském roce jsme příspěvky vyplatili dvaceti novým občanům a letos asi deseti,“ uvedl starosta Richard Novák. Zpětně vyplácejí peníze do roku 2016. Chtějí lidi motivovat, aby změnili postoj, a když v Dolní Moravě pracují a žijí, proč by nemohli být i platnými občany vesnice. „Stabilně nám počet obyvatel nerostl, spíše stagnoval a drobně klesal. Pohybovali jsme se na hranici 300 lidí a poslední dva roky dokonce i pod,“ dodal starosta.

Číslo dne: 239
Přesně tolik měla nejmenší obec okresu Pustina v roce 1900. Od toho roku ale počet postupně klesal. V současné době má vesnice podle posledních údajů jen 60 obyvatel.

Pozemek s podmínkou

Dolní Morava se díky cestovnímu ruchu stala atraktivní oblastí, a to se také odrazilo na ceně pozemků. Obec parcely sice nabízí, ale má jasné podmínky. Nechce, aby lidé pozemky zneužívali. „Parcely nabízíme za zvýhodněné podmínky jen místním lidem, kteří tady mají trvalý pobyt minimálně dva roky,“ podotkl Richard Novák.

Odsun Němců po válce se odrazil výrazně i na vývoji Trpíku, kde dnes žije 86 lidí. Přitom do roku 1900 zde bydlelo přes 300 obyvatel. V roce 2001 dokonce počet spadl až k 66, ale nyní se pomalu šplhá nahoru. „Lidé se začali pomalu vracet, mívali jsme i jen kolem 60 obyvatel. Po odsunu Němců zanikly i některé domy,“ říká starostka Trpíku Iveta Vašatová. Ve vesnici před lety zanikl obchod, který se kvůli nízkému počtu obyvatel nevyplatil. Místní musí na nákupy do Damníkova nebo Lanškrouna.

Téměř desetitisícový Lanškroun si na nedostatek obyvatel nemůže stěžovat. Díky velkým firmám, které nabízejí pracovní příležitosti, se sem lidé jen hrnou. Do budoucna proto firmy ve spolupráci s městem uvažují o výstavbě zaměstnaneckých bytů. Podle starosty Radima Vetchého jich do tří let vznikne v Lanškrouně více než stovka nových. „Díky velké nabídce práce od místních firem máme i poptávky po bytech. Lidé chtějí zakotvit a postavit si tady domek nebo koupit byt,“ sdělila Kateřina Gregorová z oddělení majetku.

Starostové malých vesnic ale potvrzují, že se lidé pomalu zase vracejí i na venkov a mají zájem stavět domy.