Na počátku roku jsem byla oslovena, zda bych neměla zájem o stáž v Portugalsku, jako odměnu za dlouhodobou spolupráci v tomto projektu. Jelikož jsem měla v této době jiné povinnosti, byla mi nabídnuta varianta stáže v Srbsku, kde bych se seznámila s projektem Aflaton, na kterém nezisková organizace Aisis pracuje a který byl na některých školách již realizován.
Tento program vznikl v Indii a záštitu nad programem v Evropě má Holandsko, které Aisisu tuto zemi pro stáž doporučilo. Během šesti dní jsme navštívili 6 různých předškolních zařízení v různých oblastech Srbska. Organizátoři se při výběru předškolních zařízení zaměřili i na prezentaci krajiny, a tak jsme při přejíždění měli možnost poznávat krajinu i historické památky této země. Každodenní ranní výjezdy a pozdní návraty plně zastínily zážitky, které jsme si přivezli. Měli jsme možnost vidět nově postavené předškolní zařízení, které splňovalo požadavky pedagogů i dětí. Společné velké prostory pro hry, dopravní výchovu, tělocvičnu, moderně vybavené prostorné třídy a třídy, ze kterých mohly děti vyběhnout na školní zahradu nebo na balkon, na kterém byly herní prvky, písek a houpadla. Na druhé straně jsme však viděli i mateřské školy, které měly staré vybavení, byly malé a tmavé. Všude však vládla přátelská atmosféra. Paní učitelky nám vše ochotně vysvětlovaly a když jsme narazili na problém, vypomohl nám překladatel Marko. Ve většině zařízení si pro nás děti společně s učitelkami připravily kromě ukázkových hodin i krátký kulturní program, který nás díky celkové atmosféře několikrát přivedl k slzám. Marko nás doprovázel od našeho příletu až po odlet a i v tak nabitém programu nám zorganizoval prohlídku Beogradu a Nového Sadu s výkladem. Díky němu jsme se dozvěděli více o životě zdejších lidí i o dějinách země. Náš pohyb po Srbsku zaznamenávaly i regionální televize, které se návštěv předškolních zařízení účastnily s námi. Největším překvapením pro nás bylo osobní pozvání primátora Čačaku. Při setkání na radnici, které přenášelo regionální vysílání, jsme probírali předškolní vzdělávání v Srbsku a u nás. Návštěvu radnice jsme ukončili společným fotografováním.
Na závěr bych chtěla poděkovat Aisisu za dlouhodobou výbornou spolupráci a stále nové nápady nejen pro základní školu, ale nyní i pro mateřskou školu. Překladateli Markovi, který se nám plně po celou dobu pobytu věnoval, v neposlední řadě Stáně Křížové, která nás měla celý týden na starost a devíti děvčatům, která dokázala vytvořit perfektní tým, na který budu dlouho vzpomínat.
D. Habrmanová,
ZŠ a MŠ Damníkov