Ve shodě i polemice

Setkání v restauraci Na staré poště pro něj bylo dvojnásob symbolické: „Jednak proto, že z Přelouče pocházím, a také že v tomto prostředí byl ještě před pár lety rockový klub, takže bylo zajímavé sledovat tu proměnu."
Diskuze se řídila přesně daným scénářem. Hejtman Martin Netolický prezidentovi představil konkrétního poslance, kterému poté předal slovo. „Této možnosti jsem využil," uvedl Jiří Junek a pokračoval: „Postupně jsem panu prezidentovi položil dvě otázky. Nejprve jsem chtěl znát jeho názor na rozšíření pravomocí ombudsmana. Jeho odpověď zněla, že v zásadě proti není, ale já jsem to pochopil tak, že problémem z jeho pohledu je v tuto chvíli osoba ombudsmanky. A jeho výhrady tedy jsou podmíněny spíše nespokojeností s její činností, než že by s rozšířením pravomocí nesouhlasil obecně."
Jeho druhá otázka se už týkala regionálního tématu. „Položil jsem ji na základě povědomí, že je pan prezident znalcem zamýšleného projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe. Přiznal jsem, že já jeho příznivcem nejsem. Už proto, že přináší komplikace obcím, které mají v trase, kde má kanál vést, blokované pozemky. Na to mě pan prezident ujistil, že jestli si dobře pamatuji, tak v době, kdy byl premiérem, byl také odpůrcem průplavu, ale svůj názor změnil po prostudování všech dostupných materiálů a prohlášení, které na toto téma vznikly. Průplav je podle něj přínosem nejen z hlediska hospodářského. Přináší mimo jiné třeba i výhody rekreační, ale především řeší otázku nepotřebnosti výstavby protipovodňových opatření," dodal poslanec.
V čem ale s panem prezidentem našel Jiří Junek společnou řeč, je postoj k diskutovanému zákonu o lesních školkách a dětských skupinách, který poslanci těsným přehlasováním prezidentova veta v listopadu přijali. „Přestože sněmovna uznala jeho prokazatelné vady a zavázala se, že je do roka opraví, nemohu, shodně s panem prezidentem, pochopit, proč byl nakonec zvolen tento postup, a chyby nebyly napřed opraveny," doplnil na závěr.