Až do vyhlášení nového konkurzu statutárním zástupcem školy jmenovala jeho zástupkyni Jarmilu Holcovou.

Učitelka hry na klávesy školu povede od srpna. Mezi pedagogy, minimálně částí z nich, kteří svého ředitele hájili a bojovali za něj peticí, došlo ke zklidnění. Uvítali, že do školy alespoň nevstoupí nikdo „cizí". Přesto je situace mezi ředitelem ZUŠ a vedením města nadále vyhrocená, kolem konkurzu se vznášejí otazníky. „Za nás jako iniciátory akce Piáno na ulici a Knihovna piáno můžu říct, že kolem konkurzu  je stále hodně otazníků, které by bylo potřeba vyjasnit," říká například Radek Hübl, který se s Martinem Saifrtem snaží oživit veřejná prostranství v České Třebové.

Vyhlášení konkurzu a jeho průběh jako by od samého začátku postrádaly silnou argumentaci ze strany vedení a rady města. Konkrétní argumenty místostarostka předložila až po konkurzu a rozhodnutí rady města. Poukázala na špatnou komunikaci ředitele s městem, absenci vhodných prostor pro některé obory, vysoké školné, neaktuálnost webových stránek školy, zveřejnění zprávy České školní inspekce, naopak nezveřejnění školního vzdělávacího plánu… Na konkrétní dotaz pedagoga školy Ludovíta Štarka, kolik bylo ve škole kontrol s negativním výsledkem, přitom Jaromíra Žáčková na úterní schůzce připustila: „Asi tady nebyla žádná."

„Je to likvidační. Tolik jsem se za pár měsíců zhoršil, že mě nemohli pověřit ani vedením do doby nového konkurzu? Je tu evidentní zájem mě co nejdřív zlikvidovat," říká Bohuslav Mimra, který je odhodlaný své jméno očistit za pomoci právníka a dalších odborníků. A jak reaguje na výtky místostarostky? „Liché, matoucí, jen aby něco našli."

„S vedením města jsem komunikoval, když bylo třeba. Mít webové stránky mi neukládá žádný zákon, všechny potřebné informace na nich jsou, navíc mi kvůli nim nikdo nic nepsal. A že jsme zveřejnili inspekční zprávu? Je veřejná, máme ji ´čistou´, tak se můžeme pochlubit," vyvrací ředitel výtky. Zlobí se kvůli té ohledně nezajištění prostor pro některé obory: „Třináct let bojuji za vlastní sál, Třebováci to vědí. Je to nekorektní použít to proti mně." Školné určuje podle Bohuslava Mimry ředitel školy, nikdo mu do toho nemůže „mluvit", musí se však řídit zákonem, což se v případě českotřebovské „zušky" stalo.

Petice, otevřený dopis…

Konkurz v „zušce" provázely petice i otevřené dopisy.
V jednom z nich prostřednictvím Českotřebovského zpravodaje položil Jaroslav Plocek několik otázek místostarostce města Jaromíře Žáčkové:
Je s podivem, že po 23 letech ve funkci byl Bohuslav Mimra komisí vyhodnocen jako nevyhovující. Proto se Vás chci zeptat, co dělá nebo dělal současný ředitel špatně? Jaká je představa komise, potažmo města, jakým směrem by se ZUŠ měla ubírat? A co by se mělo změnit oproti tomu, jak ZUŠ fungovala za ředitelování MgA. Mimry? A nebo to byl pouze třiadvacetiletý omyl, když po tak dlouhé době stávající kandidát nevyhovuje? Nebo je stanoven věkový limit uchazečů? Co bude nyní následovat, budete vypisovat nové výběrové řízení a případně kdy?

Odpověď na otevřeny dopis pana Jaroslava Plocka
Vážený pane Plocku,
na základě Vašeho dopisu si myslím, že je potřebné uklidnit celou situaci v záležitosti ZUŠ Česká Třebová.
Především chci znovu zdůraznit, že nikdo nezpochybňuje fakt, že pan MgA. Bohuslav Mimra je vynikající hudebník a pedagog.
Výběrové řízení bylo vyhlášeno na obě českotřebovské organizace - ZUŠ a DDM Kamarád, které přešly pod Město Česká Třebová jako zřizovatele od 1. 1. 2011. Tehdy se mohlo Město dohodnout na převzetí zařízení stím, že vyhlásí výběrové řízení na ředitele svých nových organizací. Vedení města však rozhodlo, že bude snazší odložit výběrová řízení až na další zákonný termín, aby neztěžovalo tuto organizační změnu. Víme, že některá města v těchto momentech přistoupila i k výběru nových ředitelů.
Původní kapacita Základní umělecké školy Česká Třebová byla 830 žáků. Na žádost pana ředitele MgA. Mimry bylo 40 míst postoupeno Základní umělecké škole v Heřmanově Městci, kde zájem o studium byl trvale vyšší než jejich povolená kapacita. V té době byla kapacita ZUŠ v České Třebové využita pouze na 60%, tj. 498 žáků. Zřizovatel žádosti vyhověl a kapacita byla s účinností od 01.09.2012 snížena na 790 žáků. Ve školním roce 2013/2014 navštěvuje ZUŠ v České Třebové celkem 531 žáků. Z toho navštěvuje taneční obor 100 žáků, výtvarný obor 96 žáků, literárně dramatický obor 21 žáků a hudební obor 314 žáků. Z hudebního oboru mají žáci největší zájem o el. klávesové nástroje (52), klavír (47) a zobcovou flétnu (34). Velmi nízký zájem je o trubku (2), bicí nástroje a violoncello (4), akordeon a saxofon (6).

Ptáte se, co udělal současný ředitel špatně. Odpověď: zejména minimálně komunikoval s vedením města, nedostatečně reagoval na opakované upozornění o potřebě zřízení, aktualizaci internetových stránek. Je nutno poukázat na neaktuálnost webových stránek školy. Škola zde vůbec neprezentuje významné a úspěšné akce školy a tím neumožňuje rodičům a příznivcům školy mít včasné, aktuální informace. Škola nemá ani veřejně přístupný školní vzdělávací program. Naopak škola zpřístupnila na svých webových stránkách neveřejný protokol z provedené inspekční činnosti ČŠI.
Jako ředitel a manažer školy nezajistil dostatečné prostory pro zkoušky některých oddělení - tím narážím na nevyužitou Malou scénu, která byla po rekonstrukci určena zejména na využití ZUŠ — pan ředitel Mimra se podílel na projektu rekonstrukce, tak aby Malá scéna co nejlépe vyhovovala akustickým požadavkům při hře na hudební nástroje zejména žáků ZUŠ. Po znovuotevření Malé scény zde však byly realizované jen občasné akce ze strany ZUŠ, zhruba 3 až 4krát za měsíc, a pan ředitel i nadále požadoval postavení nového koncertního šálku při ZUŠ. Dle sdělení ředitele Kulturního centra v České Třebové činí provozní náklady na Malou scénu cca 330 tisíc Kč ročně. Nevidím důvod, proč k tomu přidávat další náklady za speciální šálek v ZUŠ.
Vzhledem k vynikajícím výsledkům Velkého swingového orchestru, vedení města jednalo s ředitelem ZUŠ o rozšíření výuky dechových a bicích nástrojů tak, aby se podchytilo co nejvíce zájemců, kteří by byli připravováni k průběžnému doplňování orchestru. Zázemí pro tyto obory se však v naší umělecké škole nepodařilo zajistit a několik žáků zajímající se o uvedené obory dojíždí do okolních uměleckých škol v Ústí nad Orlicí a Litomyšli.
Město Česká Třebová patří mezi města s vysokým procentem nezaměstnaných občanů s velmi nízkou nabídkou práce. Základní umělecká škola Česká Třebová má nejvyšší školné v okolí. Pro srovnání uvádíme roční školné jednotlivých uměleckých oborů na uměleckých školách v okolí.

Od nového vedení ZUŠ očekáváme zlepšení spolupráce svedením města, rozšíření nabídky hry na hudební nástroje zejména s ohledem na swingový orchestr, úpravu ceny školného tak, aby bylo srovnatelné se ZUŠ v okolí.
Rada města na svém jednání zvolila variantu, kdy až do jmenování nového ředitele bude ZUŠ řídit současná zástupkyně paní Jarmila Holcová. Tento způsob vedení školy není nic neznámého ani v našem městě, kdy zástupce ředitele učiliště Na Skalce vedl školu po dva roky.
S pozdravem místostarostka Jaromíra Žáčková

Reakce Bohuslava Mimry

Moc = mandát k čemukoliv, třeba i veřejnému šíření zkreslených, nebo nepravdivých informací ??

Reaguji tímto na odpověď p. místostarostky ing. Jaromíry Žáčkové na otevřený dopis jednoho z rodičů našich žáků, pana Jaroslava Plocka. Dopis p. místostarostky je bohužel velmi nepřesný a nepravdivý. Tímto mě veřejně diskredituje v očích rodičů, žáků, studentů i celé českotřebovské veřejnosti. Nyní se pokusím stručně doložit tato tvrzení.
Nejprve malá poznámka. Od počátku nechápu, proč je do celé záležitosti stále zahrnován i Dům dětí a mládeže. Pokud se rada rozhodla vypsat konkurz i zde, je to její rozhodnutí. ZUŠ jsou zařazeny do sítě škol stejně jako základní školy. Viz citace … a poskytují základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech: hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém". Proto si přeji stejné podmínky, jako mají ostatní ředitelé a ředitelky ZŠ a MŠ ve městě.
Není pravda, že vedení Města rozhodlo, že bude snazší odložit výběrová řízení na pozdější dobu atd.. Krajský úřad si tehdy zapracoval do Dohody o převodu podmínku, že se nabyvatel (tzn. Město ČT.) zavazuje ponechat stávajícího ředitele ve funkci. Není pravda, že při převodu ZŠ a MŠ na Město, byli stávající ředitelé podrobeni konkurzu. Město je tehdy převedlo od Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí taktéž bez „prověření" konkurzem. Z toho jasně vyplývá, že zde absolvovali konkurz pouze zcela noví ředitelé, kteří v daných školách ještě funkce ředitelů nikdy nezastávali. Toto jsem již uváděl i ve svém článku „Konkurz bez hranic".
Potom nechápu, čím má na pana Plocka i na veřejnost zapůsobit informace, jak jsme pomohli kolegovi z Heřmanova Městce, který potřeboval úředně zvýšit kapacitu své ZUŠ o 40 žáků. Je to velmi běžný způsob pomoci tam, kde je to třeba. Skutečnost, že ve stávající době byla kapacita naší školy využita „pouze" na 60 % je velmi dobré, jinak bychom kolegovi nemohli pomoci. Kapacita školy není žádný ukazatel, představující zájem dětí, resp. rodičů, o studium na naší škole. Je to zcela technická záležitost, kdy se vypočítají čtvereční metry, obsah učeben atd. Tato kapacita je určitým vodítkem pro bezpečnost a zdraví žáků i pedagogů. Konečným subjektem bylo nakonec Ministerstvo školství, které svým ROZHODNUTÍM, pod č.j. 40 078/2011-25 z 1.9.2012, schválilo snížení kapacity na 790 žáků, a tak pomohlo vyřešit situaci ZUŠ v Heřmanově Městci.
Dále objasním citované výroky p. místostarostky: „..minimálně komunikoval s vedením Města"..není pravda, vše co bylo třeba, bylo projednáno, často i s příslušnými odbory Města. .."nedostatečně reagoval na opakované upozornění o potřebě zřízení, aktualizaci internetových stránek".. Nemám jediný dokument, nebo vytýkací dopis na toto téma. Webové stránky máme řadu let zřízené, je v nich vše podstatné, co je třeba. Všechny potřebné informace jsou aktualizovány. Upoutávky na koncerty, výsledky soutěží a další významné akce jsou prezentovány na Českotřebovském zpravodaji. Zcela jistě to ale není důvod k sesazení ředitele. .."zpřístupnění na webu školy protokol z provedené inspekční činnosti ČŠI.." Podle p. místostarostky je tento dokument neveřejný. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Protokol je veřejný – ověřeno na Českou školní inspekcí.
„Jako ředitel a manažer školy nezajistil dostatečné prostory pro zkoušky některých oddělení atd…" Toto pokládám za vrchol diskreditování mé osoby. Z mnoha dokumentů je zřejmé, jak velmi jsem usiloval o dodržení původního slibu, že bude Malá scéna pro ZUŠ, jako náhrada za malý sál tehdejšího „Dělnického domu", dále za neúspěšnou snahu o slíbenou event.. přístavbu sálu k hlavní budově v Kozlovské ul. (viz. usnesení zastupitelstva 4.4.2001). Mnohokrát jsem vysvětloval, že bychom zde museli mít zcela jiné zázemí, LDO - sklad pro ukládání rozměrných kulis a kostýmů, převoz černého divadla je technicky nemožný, kabinet pro učitele. Hudební obor – v dalším skladu by se musely umístit dva klavíry, cembalo, notový archiv, stojany na noty. Taneční orchestr – zázemí pro uložení zvukové techniky, bicí soupravy, elektr. kláves. Pěvecké oddělení a oddělení elektr. klávesových nástrojů by neměly možnost zkoušet s ozvučovací technikou. Každému je navíc jasné, že musí být v Malé scéně vždy nějaký správce, který ručí za pronajaté prostory, není ani možné jít neplánovaně zkoušet např. s klavíristy, zpěváky, houslisty atd. tak, jak tomu bylo do r. 2001 v Dělnickém domě, kde jsme měli k dispozici celou budovu, hlavně pak malý sál.
Další odstavec je zcela účelový. „…vzhledem k vynikajícím výsledkům Velkého swingového orchestru, vedení města atd..- musí jezdit zájemci do okolních měst"…za prvé se mnou žádné vedení Města o tomto nejednalo, za druhé p. místostarostka zcela opomenula, že na škole působí již šestým rokem vynikající taneční orchestr (převážně dechový), jehož jsem byl iniciátorem. Řada studentů tohoto orchestru samozřejmě později působí ve Velkém swingovém orchestru. Jediné, co jsme nevyučovali, byly bicí nástroje, a to již od letošního škol. roku také neplatí. Máme prozatím čtyři žáky. Nehledě k tomu, že výběr vyučovaných nástrojů nikde nesestavuje zřizovatel, ale ředitel školy. Našli jste do této chvíle v těchto řádcích nějaký důvod, či závažné pochybení ředitele, aby musel být odstraněn? A navíc takovým způsobem, že nemůže být ani pověřen řízením do okamžiku dalšího konkurzu?
Další mylné tvrzení p. místostarostky se týká školného. Ze zákona výši školného stanoví výhradně ředitel školy formou „Rozhodnutí", při čemž se řídí zákonem 71/2005 Sb. §8, který jsme neporušili.
P. místostarostka sice argumentuje naším nejvyšším školným v okolí, ale samozřejmě již neuvádí, že např. nevybíráme půjčovné za nástroje, žáci mají veškeré kopírování notových materiálů zdarma, u smyčcových nástrojů je samozřejmostí výměna strun, potažení smyčců a běžný servis u všech dalších nástrojů taktéž zdarma. Žáci, kteří již navštěvují výuku na některý hudební nástroj a mají zájem o Literárně dramatický obor, či pěvecký sbor, již v těchto dalších oborech školné neplatí.
Domnívám se, že to na vysvětlení zcela postačuje. Vážený pane Plocku, vážení čtenáři, posouzení již nechám na vás. Mrzí mě, že se mě představitelé města, pro jehož děti jsem se tuto školu snažil rozvíjet co nejlépe, z nepochopitelných důvodů rozhodnou zcela odstranit, a to navíc rok před 70. výročím založení naší školy. Abych jejich jednání pochopil, chybí mi k tomu vědomí, že rozhodli lidé, kteří problematice uměleckého školství alespoň trochu rozumí a nečiní tak pouze z pozice moci.

MgA. Bohuslav Mimra
ředitel ZUŠ Česká Třebová

Z dopisů zaslaných radním

Vážená Rado města Česká Třebová, dámy a pánové radní,

dovoluji si obrátit se na vás ve věci konkurzního řízení na místo ředitele Základní umělecké školy a konsekvencí z tohoto řízení případně vyplývajících.

Pana ředitele MgA Bohuslava Mimru jsem poznal již jako studenta ve třídě doc. Jiřího Trávníčka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Později jsem s ním navázal kontakt již jako s ředitelem ZUŠ v České Třebové. Sám jsem ve stejné funkci strávil devět let na ZUŠ Vítězslavy Kaprálové v Brně - Králově Poli a domnívám se tedy, že mám k problematice vyjadřovat se k řízení tohoto typu školy - připusťme - jakýsi předpoklad.

Pana kolegu Mimru jsem ovšem vnímal také z pohledu na jeho uměleckého působení v českotřebovském regionu. Byl pro mě tak vždycky jakýmsi stělesněním člověka, který si klade za povinnost spojovat působení pedagoga a ředitele ZUŠ spolu s aktivním kulturním přesahem do veřejného života. To není dispozice samozřejmá, zejména, jsou - li výsledky tak hmatatelné, jako je tomu v případě pana kolegy Mimry. To předpokládá m. j. také organizační talent, schopnosti koncepční. Je - li to člověk akceptovaný svými pedagogickými i uměleckými spolupracovníky, čemuž podle mého soudu vše nasvědčuje, je otázkou, proč uvažovat o výměně. Ztrácí snad škola dynamiku?

Není zde další odborný růst pedagogického sboru? Klesá zájem, rodičovská veřejnost má vážné a kvalifikované výhrady? To jsou podle mého soudu klíčové otázky. Nu potom ano, ale jinak, je - li to na úrovni doby a reálných současných možností?

Vyčítáte - li panu řediteli neúspěch s investicí - rekonstrukcí(?) ve věci koncertního sálu ZUŠ, musím říci, že takové břemeno lze úspěšně podle mého soudu zvládnout z pozice ředitele školy, pokud má za sebou jasně deklarovanou silnou politickou a společenskou podporu, a možnosti konzultací na úrovních např. Stavebního úřadu, majetkové komise, památkářů, a konec konců i možnost právních konzultací prostřednictvím zřizovatele včetně. To bych dokonce podtrhnul. U nás v Jihomoravském kraji se za léta, kdy jsem byl ve funkci, nově postavily dvě ZUŠ, tak říkajíc "na zelené louce" a jedna rekonstruovala. Třeba však hned dodat, že zde byla vždy opora i v poslancích Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, případně Magistrátu města Brna, (majitel budovy) i když zřizovatelem je JMK.

Vážené dámy, vážení pánové radní, nosíte - li svoji Základní uměleckou školu, řečeno snad s jistou literární nadsázkou "na srdci", zvažte prosím velmi pečlivě, kdy nazrává doba skutečné, opravdové potřeby změny na pozici jejího ředitele.
Mgr. Martin Slávik, Ph.D.

Vážená paní místostarostko,

možná pozdě, ale dozvěděl jsem se, že jste jedna z těch, kdo veřejně obhajují krok Rady města Česká Třebová - vyhlášení výběrového řízení na místo ředitele dvou městem zřizovaných organizací, z čehož jedna je ZUŠ.

Dovolte mi, abych vyjádřil svůj názor. Souhlasím se všemi, kteří tvrdí, že takový přístup města (rady města) je nehoráznost. Nechápu, jak můžete něco takového veřejně obhajovat. A přitom ke spravedlnosti je tak maličký krok - stačí se zeptat: Proč právě tyto dvě a ne ostatní? Možná by bylo čestné, kdyby - kromě tvrzení, že na takový krom má rada města právo - jste také byli (zastánci tohoto svinstva) schopni předložit jediný pádný důvod k tomuto kroku. Nic takového jsem však ve Vaší arguentaci nenašel. Argumenty jsou spíše na straně těch, kteří usilují o zrušení zmíněných výběrových řízení.

Osobně znám pana Mimru a jeho výsledky práce. Nejsem přesvědčen, že váš krok je správný.

Je mi velmi líto, že se již i do měst charakteru Česká Třebová dorazilo politikaření a klientismus. Je mi líto občanů města, kde se hlavní představitelé takto chovají. Možná si neuvědomujete, že nepomáháte ani těm lidem, kterého (možná) chcete do ředitelských pozic prosadit. Ubližujete všem občanům vašeho města a možná i občanům širokého okolí,kteří své dědi rádi a s důvěrou vozí do vaším městem zřizované ZUŠ.
Ing. Jan Sáraz - předseda České asociace neprofesionálních komorních a symfonických těles, člen Odborné rady pro neprofesionální komorní a symfonickou hudbu NIPOS-ARTAMA Praha, člen předsednictva České hudební rady, člen pracovní skupiny Ministerstva kultury České republiky pro dobrovolnictví v kultuře.

Vážení spoluobčané,
víc než kdy před tím se naše město objevuje ve sdělovacích prostředcích. Bohužel ne v příliš dobrém světle. V dnešních novinách na titulní stránce 5+2 z pera pana redaktora Broulíka vyšel článek, popisující nehorázné rozhodnutí vedení a rady města o proběhnuvším výběrovém řízení na ředitele Základní umělecké školy.
Je známo, že zaměstnanci a část veřejnosti podepsala dvě petice na podporu stávajícího ředitele ZUŠ pana MgA. Bohuslava Mimry. Toto demokratické právo občanů bylo zřizovatelem a radou města bezprecedentně pošlapáno.
Proto žádám členy městské rady, aby při hlasování o výsledku výběrového řízení osobně vyjádřili svůj důvod pro či proti. K této výzvě mě inspirovala odpověď pana místostarosty svému bývalému učiteli. Na otázku proč konkurz mu s úsměvem řekl, že jde pouze o formalitu, a že když ostatní hlasovali pro, tak zvedl ruku také. Pokud to takto funguje na radnici, tak potěš nás Pán Bůh.
Je třeba, aby si aktéři této kauzy konečně uvědomili svoji osobní odpovědnost při závažných rozhodováních. A ještě k petici. Je zarážející, když politik tak důležitou iniciativu občanů označí za tyátr. Takový politik by nikdy neměl v demokratické společnosti zastávat žádnou vedoucí veřejnou funkci.
Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří nás podpořili a prosím je i o další přízeň.
L. Štark - pedagog ZUŠ

Zamyšlení nad Dvořákovým oratoriem Stabat Mater.
Dne 10. května tohoto roku jsme mohli vyslechnout v prostorách děkanského chrámu sv. Jakuba v České Třebové Dvořákovo oratorium v překvapivě výborném provedení za řízení ředitele ZUŠ MgA. Bohuslava Mimry. Původně jsem zamýšlel napsat obšírnější zprávu do Českotřebovského zpravodaje, což uskutečním později. Momentálně se ale ocitám v kuriozní situaci, kdy je mojí povinností se vyslovit nejen k Mimrově dirigentskému výkonu, ale v širších souvislostech k celkovému jeho působení v oblasti kulturního života města a v neposlední řadě i k jeho pedagogicé a ředitelské práci (vždy slušný, taktní a cílevědomý). 
S pocitem neskrývaného údivu jsem pročetl na internetu všechny dostupné zprávy o kauze "B. Mimra a konkurzní řízení na místo ředitele ZUŠ". Nemíním zde rozpřádat jakoukoliv diskuzi, napsáno a řečeno bylo toho dost a dost. Je mi jen zcela nepochopitelné, jak je možno jediným neuváženým přikývnutím zcela bezohledně anulovat práci ředitele ZUŠ a naprosto bezdůvodně vyhlašovat výběrové řízení z neexistujícího počtu imaginárních uchazečů…
Udivuje mě to také proto, že jsem se s něčím podobným v tomto městě nikdy nesetkal, naopak práce a úspěšné výsledky v umění a kultuře byly vždy vysoce hodnoceny. Že budu takto zakončovat svou zprávu o provedení Dvořákova oratoria, jsem rozhodně nepředpokládal. Jedna podobnost se tu ale přece jen nabízí: tak jako je Dvořákovo dílo náročné a závažné, tak je i závažný a odpovědný přístup rozhodujících míst k poctivé práci občana tohoto demokratického státu. Nejsem si jist, zda si toho jsou vědomi všichni příslušní činitelé.
F. K. Zedínek (hudební pedagog a skladatel)