VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 110 lety byla slavnostně otevřena první rozhledna na Andrlově chlumu

Ústí n. O. - Na začátku minulého století sílily v Ústí snahy o zkrášlení města a o zvýšení turistického ruchu ve městě a okolí. Ti, kteří se chtěli aktivně podílet na realizaci těchto myšlenek, se sdružili do Okrašlovacího spolku.

30.8.2015
SDÍLEJ:

Rozhledna na Andrlově chlumu.Foto: Lukáš Prokeš

Rozvoj turistiky

Bylo jich něco málo přes sto. Na výborové schůzi 21. 2. 1903 navrhli pánové Hořčička a Nešpor, jinak autoři turistického průvodce, aby spolek zřídil odbor pro vystavění rozhledny na Andrlově chlumu. Stavbou rozhledny měl být podpořen rozvoj turistiky i v okolí města. Účastníkům schůze se myšlenka zalíbila a hned začali jednat. Zvolili nový odbor, jehož členy se stali oba navrhovatelé, jednatel spolku a další člen. Ti následujícího roku 11. dubna předložili skicu dřevěné rozhledny. Aby mohli dobře rozhodnout, byli členové odboru vysláni obhlédnout rozhledny ve Vrchmezí a v moravském Bouzově.

Na konci roku 1905 předložil stavitel Hernych plán a rozpočet na rozhlednu. Na základě toho spolek rozhodl postavit ji ještě během téhož roku. Vzorem se stala rozhledna v Bouzově. Ústecká rozhledna měla být o něco nižší, její výška se měla pohybovat okolo 30 metrů. Podle požadavku spolku pak stavitel vypracoval definitivní rozpočet na stavbu, který se ukázal vyšší, než členové předpokládali. A tak se obrátili se žádostí o příspěvek na městskou radu, na knížete Lichtensteina, ale i na všechny obyvatele města. Okamžitě se ozval pan Hubert Andres, který na stavbu daroval větší množství slabších prken na schody, což se rovnalo přibližně částce 230 korun. Vilém Andres dodal potřebné železné šrouby za nejnižší možnou cenu 48 korun za 1 metrický cent, vyrobil hromosvod na vrchol rozhledny, a to pouze za cenu materiálu. Pan stavitel Hernych oznámil, že slevuje 10% z rozpočtované sumy 4 500 korun.

Aby se urychlily přípravné práce, byl 25. dubna 1905 zvolen pětičlenný výbor, který měl do 14 dnů vše potřebné zařídit.

Kladl si podmínky

Proběhlo první jednání o přesném umístění rozhledny. Pozemek, který se jevil pro stavbu jako nejlepší, byl majetkem Františka Pávka, vlastníka usedlosti čp. 29 v Řetové. U notáře v Ústí nad Orlicí byla 23. května 1905 uzavřena smlouva mezi ním a představiteli Okrašlovacího spolku. V ní pan Pávek vyhradil spolku jednak právo postavit na pozemku rozhlednu, dále upravit stávající cesty, ale i ty, které k ní povedou tak, aby byly zpřístupněny nejen členům spolku, nýbrž všem. Rozhledna měla zůstat vlastnictvím Okrašlovacího spolku, který byl povinen ji na své náklady udržovat v dobrém stavu. Pozemek, na kterém stála, zůstal trvale ve vlastnictví pana Pávka nebo jeho zástupců, kteří však museli tuto služebnost respektovat. Nové cesty směl spolek zřizovat jen se souhlasem vlastníka pozemku. Za služebnost spolek platil 10 korun ročně. Kromě toho si pan Pávek vyžádal volný a bezplatný přístup na rozhlednu, což znamenalo, že mu spolek musel nechat klíč od rozhledny. Dále si vyhradil, že kdyby se návštěvníkům prodávaly pokrmy a nápoje, bude realizace prodeje přednostně nabídnuta jemu. Spolek se musel zavázat, že rozhlednu musí vlastnit a nesmí ji pronajmout nebo prodat. Kdyby spolek rozhlednu neudržoval v dobrém stavu, měla bezplatně připadnout majiteli pozemku. Smlouva byla zapsána do příslušné pozemkové knihy.

Nejdůležitější věcí při stavbě byly finance. A potom dovoz potřebného materiálu na kopec. Jednalo se o více než 100 povozů. Okrašlovací spolek se obrátil se žádostí o pomoc na všechny majitele povozů ve městě. Skoro všichni přislíbili zdarma několik povozů vyvézt na kopec, čímž se stavba značně zlevnila. Finančními příspěvky přispěly: Občanská záložna 500 korun, městská rada dřívím v hodnotě 300 korun, kníže Lichtenstein poslal 400 korun a z Ameriky ústecký rodák Novák 100 korun. Od mnoha dalších dárců dostali podle jejich možností menší částky. Spolek pak všem jednotlivě poděkoval.

V červnu 1905 přišel okamžik, kdy se začalo stavět. Stavba pokračovala poměrně rychle. Znalci byla hodnocena jako solidní, pevná, ale i úhledná. Svoji spokojenost s dílem vyjádřil spolek staviteli Hernychovi a stavbyvedoucímu Josefu Vojtíškovi. Jemu spolek věnoval na památku zlatý dukát.

Slavnostní otevření

Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo v neděli 27. srpna 1905 za velké účasti lidu. V předvečer této slavnosti zajistili pořadatelé skvělé osvětlení, a sice tak, že kolem celé spodní části horní střechy byly hustě zavěšeny velké lampiony, které zářily do dalekého okolí, oznamujíce slavnostní otevření. V neděli na zahájení promluvil Dr. Vicena.

První dřevěná rozhledna na Andrlově chlumu.

V roce 1906 bylo upraveno prostranství kolem rozhledny a zřízen menší vkusný pavilon pro ochranu před deštěm. Finanční náklad těchto akcí nesl spolek.

Na rozhledně byly umístěny orientační tabulky, které směřovaly ke kopcům na obzoru. Pro návštěvníky byla vždy připravena návštěvní kniha, která se brzy hemžila množstvím podpisů. V knize se také uchovaly otisky kulatého razítka „Rozhledna Ústí nad Orlicí". Ústečtí byli na věž patřičně pyšní a vodili k ní své hosty. Během léta roku 1906 se na návrh pana Zeinera uskutečnil v Ústí sjezd okolních měst spojený s výletem na rozhlednu.

Hlídačem a výběrčím na rozhledně se stal pan Cyliak, kterému Okrašlovací spolek pořídil čepici s nápisem. Občerstvení, které si návštěvníci mohli koupit, bylo vítaným zpestřením výletu. Kromě toho se zde prodávaly pohledy s obrázkem rozhledny.

Roku 1912 zhotovil inspektor státních drah v. v. Podhajský plastickou mapu z rozhledny do všech stran. V roce 1913 předseda spolku František Sychra nakreslil Panorama výhledů, které je dnes umístěno v chatě KČT Hvězda na Andrlově chlumu.

Po devíti letech provozu, v roce 1914, musela být rozhledna opravena. Dva kusy trámů byly nakaženy houbou a vyměněny. Dále musela být zhotovena nová střecha, aby dovnitř nepršelo a trámy nezahnívaly. Ústečtí občané byli z rozhledny nadšeni a hojně ji navštěvovali až do 16. dubna 1918. V noci na 17. dubna bohužel krásná dřevěná rozhledna do základů shořela. Zda vznikl oheň od blesku, či po táboření kočovných cikánů to nikdo nezjistil. Zbyl z ní kus prázdného místa s opálenými stromy a částka K 4000 z požární pojistky. Rovněž mnoho krásných vzpomínek. Následně Andrlův chlum osiřel, jen občas se nějaký osamělý poutník přišel potěšit pohledem do kraje z cestičky, kde se říkalo „Na galerii".

Třiadvacet dalších let se o nové rozhledně pouze snilo. Druhá dřevěná triangulační věž, vybavená schodištěm a zábradlím byla na Andrlově chlumu dána do provozu v září 1941. Vysoká byla 35 metrů s vyhlídkovým stolcem ve výši 26 metrů. Kvůli havarijnímu stavu, ohrožujícímu zdraví i životy návštěvníků, musela být v šedesátých letech minulého století stržena.

Dřevěná rozhledna.

240 tisíc lidí

Ke kácení lesa pro základy třetí kovové „Stříbrné krasavice" bylo přistoupeno 12. září 1995, slavnostně byla otevřena v neděli 19. května 1996. Váží 54 tun, vysoká je 54 metry, finanční náklady dosáhly částky 6,5 milionu korun. Po 183 schodech vystoupí milovníci dalekých rozhledů na vyhlídkovou plošinu ve výšce 34,6 metru. Do konce června 2015 jich bylo více jak 240 000. Provozováním této významné turistické atrakce byl pověřen Klub českých turistů v Ústí nad Orlicí. Letos 20. září pozvou ústečtí turisté širokou veřejnost na již 20. ročník podzimní akce „K rozhledně Andrlův chlum". Milan Richter

Rozhledna „Stříbrná krasavice“.

Autor: Redakce

30.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Asta.
3

Nevíte, komu patří tito psi?

České Heřmanice - Borová.

Jubilanti roku 2018: Borová si připomene 320 let

Oslavy republiky přinesou i překvapení

Pardubický kraj - Města v regionu chystají mnoho akcí, kterými připomenou 100 let od vzniku ČSR.

Jak jsme žili v Československu

Orlickoústecko - V letošním roce si připomínáme stoleté výročí od vzniku Československé republiky. K významným oslavám v takzvaném osmičkovém roce se připojuje i váš Deník, a to unikátním projektem Jak jsme žili v Československu.

Kampaň Zemana začala útokem na „vítače Drahoše“

/INFOGRAFIKA/ Až doteď to byly hlavně různé lži šířené anonymy na internetu. Nyní se však ostrá kampaň rozšiřuje formou inzerce i na stránky novin a billboardů.  Spolek Přátelé Miloše Zemana oficiálně zadal plošné inzeráty s heslem „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“

Nechci zklamat. Rád bych se probojoval do semifinále

Olomouc, Ústí nad Orlicí /ROZHOVOR/ - Halová sezona se pořádně nerozběhla a už se velmi hlasitě přihlásila o slovo vycházející hvězda českého sprintu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>