MILAN DUŠEK

Jiří Frýzek je členem Obce spisovatelů. Narodil se v roce 1934 na Kladensku, studoval pedagogickou školu v Brandýse nad Labem, později PedF Hradec Králové obor český jazyk – dějepis. Jako pedagog působí od roku 1965 na Rychnovsku. Zabývá se regionální a literární historií, zejména v oblasti Orlických hor a Podorlicka, divadelní historií se zaměřením na počátky českého kočovného divadelnictví, pracemi memoárového charakteru a pověsťové literatury. Spolupracuje s novinami a rozhlasem v Hradci Králové.

Nejen strašidla

Z jeho knižních publikací, kterých jsou už tři desítky, je třeba jmenovat Vejchysty do říše baječin v nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1988. Babička vypravuje ve vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí v roce 2003. K počátkům českého kočovnického divadla – Hynek a Pavlína Vicenovi v Oftisu Ústí nad Orlicí 2004 a Ze starých kronik – Oftis v témže roce. Nedávno vyšla v Oftisu Ústí nad Orlicí dlouho avizovaná kniha Ze světa pověstí, kterou bravurně ilustroval Josef Kremláček. Publikace je v pevné vazbě a má 150 stran. V první části jsou německé pověsti z Orlických hor a okolí (102), ve druhé české pověsti z téhož regionu (102).

Autor sám nás upozorňuje, že Ze světa pověstí navazuje na jeho dřívější knihu Babička vypravuje. Rozhodně nejde o pouhé překlady z němčiny či opisy z kronik a jiných, převážně místních publikací, v případě českých pověstí. Frýzek je stylisticky upravil, aniž by do nich obsahově zasáhl. Za zmínku stojí fakt, že místy uvádí i několik verzí jedné a téže pověsti, jak je objevil v našem regionu. Propojení německých a českých pověstí je nesporným důkazem skutečnosti, že obě národnosti (německá a česká) žily v našem regionu po mnoho let ve vzájemném kontaktu. U všech pověstí, které do knihy shromáždil a každou přiléhavě nazval, uvádí konkrétní místo, odkud pochází, i kdo ji před ním zapsal. Bartošovice, Bedřichovka, Celné, Černá Voda, Deštné v Orlických horách, Lanšperk, Libchavy, Kunvald, Klášterec, Nekoř, Žamberk, zabralo by mnoho místa, kdybych to měl všechno vyjmenovat.

Mimo obvyklé pověsti o strašidlech (svítících mužích, bílých paních, dracích, vodnících, lesních žínkách, bezhlavém jezdci atd.) zde nalézáme i pověsti, které evidentně nepostrádají reálný podklad a v jistém smyslu jsou i jakýmsi místopisem v duchu života zdejšího lidu v dobách, které už odvál čas. Například o loupežnících Šimákovi a Ledříčkovi, o potrestaném lichváři, o vzniku města Králíky, o Anenské lázni (Lanškroun), o vzniku obce Nebeská Rybná, o Švédském kříži (Olejnice v O. h.), o vzniku znaku města Rokytnice v O. h., o kostele v Klášterci, o Čertových kamenech (Lanšperk), o hradu Litice a moru (Žamberk) atd.

Dovedu si představit, co námahy a hlavně vytrvalosti musel autor vynaložit, aby nám tuto publikaci mohl předložit. Frýzkova badatelská práce je velice záslužnou činností. Shromáždil neocenitelné příspěvky, které patří do zlatého fondu historie regionu, a takové by neměly rozhodně zapadnout. Ruku na srdce, nechovali jsme se ani v tomto ohledu vždycky tak, jak by si naši předci zasloužili.