Pětatřicetiletá Jana ze Svitav vyrazila do lesa na borůvky. O dva dny později si našla na noze klíště. Vytáhla ho a byl klid. Za týden už ovšem tak klidná nebyla. „Bolely mě svaly, záda, dostala jsem horečku, jako kdybych měla mít chřipku. Ale bylo to jiné. Vůbec by mě nenapadlo, že by to mohlo být od klíštěte,“ řekla Jana. Diagnóza lékaře zněla jasně, klíšťová encefalitida.

Pardubický kraj je aktuálně druhý v celkovém počtu případů za letošní rok mezi všemi kraji v České republice. Jen o jeden případ více mají v Jihočeském kraji.

V Pardubickém kraji aktuálně hygienici evidují zhruba dvě desítky případů tohoto onemocnění, které přenášejí klíšťata. V červenci zaznamenali krajští hygienici 14 nových případů klíšťové encefalitidy. Oproti červnu, kdy jich bylo jen šest, jde o výrazný skok.Vyplývá to z údajů zveřejněných Státním zdravotním ústavem. „U nemocí přenášených klíšťaty, zejména u klíšťové encefalitidy, je latence několik týdnů. V dalším období je vysoce pravděpodobné, že se počty případů budou zvyšovat a přiblíží se k obvyklým hodnotám,“ upozornil Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

I tak je Pardubický kraj aktuálně druhý v celkovém počtu případů za letošní rok mezi všemi kraji v České republice. Jen o jeden případ více mají v Jihočeském kraji.

Aktivita klíšťat je v Pardubickém kraji na čtvrtém stupni, který značí vysoké riziko. „V porovnání s minulým rokem dochází k nárůstu případů klíšťové encefalitidy. Je to i tím, že lidé chodí častěji do přírody. Zůstávají více v České republice a méně jezdí k moři. Počasí nyní klíšťatům opravdu svědčí,“ uvedla epidemioložka Olga Hégrová z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje.

Lidem radí, aby se nechali proti klíšťové encefalitidě očkovat, a to nejen děti. „Doporučuji to i osobám nad čtyřicet let. U dětí onemocnění probíhá mírněji, ale u dospělých může po vyléčení déle trvat, než se dostanou do formy,“ vysvětlila Hégrová. Očkování přitom využívá pouze 33 procent Čechů.

Počet případů klíšťové encefalitidy v Pardubickém kraji rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2012 jich bylo 28, v roce 2019 už 69 a loni 73, z toho 35 případů hygienici zaznamenali mezi srpnem a prosincem.

Po klíšťové encefalitidě mohou mít lidé i trvalé následky. „Někdy má nemoc jen lehký průběh, objeví se bolest hlavy, teplota a špatná motorika. Ale taky může skončit obrnou. Znala jsem člověka, který měl postižení obou nohou i rukou a potřeboval celoživotní rehabilitaci,“ dodala epidemioložka.

K očkování se přiklání i lékaři, podle kterých není očkování stále moc rozšířené ve srovnání třeba s Rakouskem. „Pozitivního po očkování jsme neměli, ale pár pacientů po prodělané klíšťové encefalitidě máme. V Česku je problém nízká proočkovanost a vysoký výskyt nakažených klíšťat,“ podotkla lékařka Irena Přichystalová z Litomyšle.

Klíšťata se nejraději zdržují v travnatých a listnatých porostech. Kromě návštěvy lesa mohou zaútočit i při pikniku v městském parku nebo na zahradě. „Stane se, že si ho přineseme domů na oblečení a až druhý den hladové klíště vyleze a najde hostitele,“ dodala Hégrová.

Aktivita klíšťat se mění během dne. Vysoká je obvykle ráno, poté klesá a po poledni bývá minimální. Opět může prudce stoupat se zvyšující se vlhkostí večer. Proč na někoho klíšťata jdou a na někoho ne, není zatím vědecky vysvětlené. Kromě klíšťové encefalitidy přenáší klíšťata také lymeskou boreliózu, k její léčbě lze použít antibiotika. V případě virové klíšťové encefalitidy lékaři pouze mírní příznaky onemocnění.

OČKOVÁNÍ

Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné absolvovat i v období aktivity klíšťat. Při tzv. zrychleném schématu se druhá dávka aplikuje už 2 týdny po první a za dalších 14 dní je možné očekávat dostatečnou ochranu. Pro třetí dávku je třeba k lékaři zajít po šesti až dvanácti měsících. Doba na přeočkování, už jen jednou dávkou, je v závislosti na věku po dalších 3 nebo 5 letech. Průměrná cena jedné dávky je 900 korun a zdravotní pojišťovny na ni přispívají v rámci svých preventivních programů.