Neúnosné červencové sucho a horko už v pátek 4. července 1997 vystřídaly prudké deště. O den později koryta vylitých řek začala budit obavy.

„Povodeň přišla nečekaně. Najednou byla tu a vody bylo neuvěřitelně moc. Pamatuji si, jak jsem stála naproti restauraci Avion v Ústí nad Orlicí a s úžasem pozorovala, jak se po hladině rozvodněné řeky v místech, kde ještě před pár hodinami byla rušná křižovatka, prohánějí záchranáři na člunech,“ přemítá Dana Pokorná, která pracovala jako novinářka od roku 1994.

Nejsilnější okamžiky

Už v neděli 6. července byl vyhlášen druhý povodňový stupeň. „Za celý svůj reportérský život jsem nezažila silnější okamžiky než v červenci roku 1997,“ popisuje Pokorná, která během noci přišla i o rodinný vůz.

Přečtěte si:

Povodně v Uherském Hradišti v roce 1997.
Povodeň 1997 den po dni: Hladiny řek začínají stoupat

„Voda dorazila až na parkoviště před náš panelák. Polský fiátek pak sice prošel opravou, ale z té vody až po sedačky se už nikdy pořádně nevzpamatoval,“ uvádí.

Červencové povodně byly pro denní tisk velkou zatěžkávací zkouškou. „S kolegou fotografem jsme tehdy objížděli okres. Byl to smutek a zmar. Zoufalí majitelé domů, kteří vynášeli věci a doufali, že ještě něco půjde zachránit. Všude byly obrovské hromady naplavenin,“ vyjmenovává škody, které velká voda způsobila.

25 let poté. Velká voda začala budit obavy už 5. července.25 let poté. Velká voda začala budit obavy už 5. července.Zdroj: Rosťa Moravec

Žádné sociální sítě, internet, pouze vlastní oči, pevná linka a fotokomora pomohly novinářce zachytit, co povodeň v regionu způsobila. K tomu byla však potřeba také řádná dávka umění improvizovat. Novinové stránky se tehdy totiž nahrály na disketu, ke které se přibalily fotografie v obálce, a vše putovalo Českými drahami do tiskárny v Hradci Králové.

„U Brandýsa nad Orlicí ale vzala povodeň most a trvalo poměrně dlouho, než se trať podařilo znovu zprovoznit. Vydavatelství tehdy problém vyřešilo kurýrem,“ popisuje.

Z redakce v České Třebové tak jezdil do Hradce s obálkou taxík. „Úsměvné, když dnes pošlete jedním klepnutím prstu obrovské soubory,“ dodává Pokorná.

Povodeň v obci Rybník u České Třebov v roce 1997.
Povodeň 97: vzpomínky nic nesmaže

Záchranáři evakuovali stovky lidí

V úterý 8. července už bylo jasné, že Orlickoústecko žádnou podobnou živelní katastrofu nepamatuje. Záchranáři museli evakuovat stovky lidí, škody se vyšplhaly na téměř 1,5 miliardy korun. Stoletá voda byla prakticky na celém toku Tiché Orlice, řeka v Dlouhé Třebové tehdy dostoupala nejvyšší hladiny v historii obce.

V Ústí nad Orlicí povodeň napáchala škody na obytných i průmyslových budovách, stejně jako na infrastruktuře města. Kvůli této tragédii se pak začalo investovat do revitalizace a zpevnění koryt toků řek.

Postižené obce na konci července navštívil tehdejší prezident Václav Havel s manželkou Dagmar.

Povodeň Tichá Orlice 1997.
FOTO: Ani čtvrt století nedává zapomenout na hrůzy povodňové Tiché Orlice

Voda nešetřila ani ostatní okresy v Pardubickém kraji. Na Chrudimce byla nejzávažnější situace v oblasti Hlinska. Přes příznivý účinek přehradních nádrží Seč a Hamry došlo v těchto lokalitách k rozsáhlým rozlivům vody a škodám. V okolí Trhové Kamenice na Chrudimce byly preventivně evakuovány dětské tábory.

Na Pardubicku nejvíce utrpěla Úhřetická Lhota na Novohradce. Hrozilo ale i zaplavení sídliště Závodu míru v Pardubicích povodňovou vlnou z Labe. K totálnímu zmaru chybělo pár centimetrů. Došlo ale k částečnému zaplavení areálu Synthesia.

Na Svitavsku byly nejvíce zasaženy obce na Třebovce a Loučné.