Zatrne, když „ponižují“ rozpočet

„Více než prohřešky proti jazyku a spisovné mluvě mně vadí čím dál menší slovní zásoba, hlavně u mladších generací,“ povzdychl si poslanec Jiří Junek z Vysokého Mýta, původní profesí učitel. Nesouhlasí s nadbytečným přejímáním slov z cizích jazyků, používáním některých novotvarů. „Co mi stále drásá nervy, je výraz ´navyšovat roz-počet´. Když se začal používat, z legrace jsem se ptal, kdy ho budeme ´ponižovat´, jenže dnes už se to také říká,“ mrzí Jiřího Junka. Zákonodárci jsou na tom, podle jeho mínění, s užíváním spisovné češtiny v ústním a písemném projevu stejně jako většina národa. Úpadek je všeobecný jev.

Na přilepování předpon má alergii

„Mám osobní alergii na přilepování českých předpon ke slovům latinského původu, viz zrevokovat,“ odpovídá ředitelka žamberské základní umělecké školy Hana Chvátilová na otázku pro víkendové porotce, jaké nešvary proti spisovnosti jim nejvíc „trhají uši“.

Historička a spisovatelka Marie Macková z Ústí nad Orlicí s úsměvem říká, že sice „obrozeneckou češtinou netrpí“, ale: „Vadí mi, že se – bez ohledu na význam – téměř přestalo používat pasivum, tedy trpný rod, tvořené pomocí slovesa být a příčestí trpného a skoro všude se používá pasivum tvořené pomocí zvratného zájmena se. Přitom je významový rozdíl mezi výrokem ´parlament byl rozpuštěn´ a výrokem ´parlament se rozpustil´ – leč nikdo na to nedbá,“ konstatovala. Přiznala, že mívá chuť zvolat „fuj“, když slyší spojení „jsem za to rád/a“.

Zkratky: ani sekunda na zmar?

Řediteli Gymnázia v Ústí nad Orlicí Marku Hoffmannovi nejvíc vadí ona již zmiňovaná zkratkovitost písemného vyjadřování. „Zřejmě je vyvolána a podporována elektronickými vymoženostmi typu SMS, mail, facebook. Máme pocit, že komunikujeme s tolika lidmi, že chceme ušetřit každou milisekundu času. Má ovšem takové sdělení vůbec nějakou hodnotu? Obsahovou sotva a estetickou už vůbec ne," upozorňuje pedagog. Není mu vlastní ani bezbřehé přejímání slov cizího původu. „Do jisté míry jazyk přirozeně obohacují, ale nic by se nemělo přehánět. Když ve své školské praxi pracuji s materiály odborníků a specialistů na vzdělávání, například s takzvaným Rámcovým vzdělávacím programem, podle kterého dnes školy mají povinnost zpracovávat své školní osnovy, fascinuje mě složitost formulací a množství přejatých termínů, které dle mého soudu naprosto křečovitě nahrazují česká vyjádření. Proč? Co tím autoři sledují? Snažím se bránit pocitu, že kvalitu obsahu chtějí předstírat množstvím cizích slov," pokládá logickou otázku Marek Hoffmann.

Aby jsem. Vyjímka. To je standart!

Prznění češtiny těžko snáší i Kateřina Kokešová z Listů Lanškrounska: „Čeština křičící, jak je znásilňovaná, je jeden z nejhorších zážitků, jakmile vyjdu na ulici. V obchodě mě prosí, ABY JSEM vracela košík na místo a v kroužku juda píšou, že zátěž pro dítě je STANDARTNÍ. Po vlající standartě nikde ani stopy, zato mě z toho klátí migréna, na kterou mi v lékárně nabízejí dobrý TYP. Tipla bych si, že lékárnice není v prznění češtiny žádná VYJÍMKA."

Je to o něčem…

Ředitel Gymnázia v České Třebové Josef Menšík říká: "Obtížně se mi sestavuje nějaká tabulka jazykových prohřešků, proto uvádím následující jevy bez jakéhokoliv nároku na pořadí. Trápí mě pokles úrovně písemného i ústního vyjádřování u lidí, kteří by měli sloužit za určité vzory - politiků, novinářů i učitelů. Neschopnost správně a jasně formulovat své myšlenky nespasí ani tři tituly před jménem a za jménem. Nelíbí se mi nadměrné používání zejména anglických termínů tam, kde pro stejný jev existuje příhodné české slovo (stage - jeviště, scéna, shopovat - nakupovat, ad.). Dále jsem již trochu alergický na nesprávně používaný obrat Je to o něčem… Vůbec si myslím, že bychom si naší mateřštiny měli více hledět a využívat celé bohatosti českého jazyka."

Je pohlazení slyšet Alfréda Strejčka a Martina Ebena

A co vadí krajské radní pro školství Janě Pernicové? "Vybavila se mi komunikace přes mobilní telefony - využívání sms, kdy se nehledí na chyby - čárky, háčky někdo vůbec nepoužívá a vnímá to za normální. Nevyznívá z nich intonace hlasu a protože se méně čte, slovní zásoba je čím dál menší. Pramení to také z toho, že rodiče mají čím dál méně času na děti, nevypráví si s nimi a často je ani neposlouchají. A škola a sebelepší učitel českého jazyka na záchranu moc času nemá! Čeština je krásný zvučný jazyk. A ten téměř neslyšíme ani v médiích, spisovná čeština přechází v hovorovou, objevují se vulgarity, používají se stále častěji cizí slova, kterým čtenář často nerozumí. Pro mne je pohlazení slyšet vyprávět a přednášet herce Alfréda Strejčka a Martina Ebena. U psané češtiny se často setkáváme s kostrbatostí vět, ale bohužel i s hrubkami."

Záplava hrubostí a vulgarismů

Vratislav Šembera, ředitel Letohradského soukromého gymnázia, kontatoval: "Je hodně prohřešků proti spisovné češtině, které mi vadí, ale jsem schopen se s nimi nějak vyrovnat… S čím však se smířit nemohu - a jako kantora mě to opravdu bolí, je neuvěřitelná záplava hrubostí a vulgarismů, které pronikají tam, kde by mělo být samozřejmé užívat výhradně jazyk spisovný. A nemám na mysli zdaleka jen ony výroky prezidentovy - obecně mám dojem, že naše čeština je jaksi buranštější. Hrubneme mluvou a díky tomu hrubneme i v myslích…

A co naši čtenáři? 
Ti si věří!

Našich čtenářů jsme se v anketě na webu zeptali, jak dobře ovládají češtinu. Hýřili optimismem. Sami sebe měli ohodnotit jako ve škole známkou od jedničky do pětky. Většina si udělila chvalitebnou známku, pouze dostatečné nebo nedostatečné znalosti nepřiznal nikdo.

Hlasovali jste na webu Deníku: Jak zvládáte češtinu? Oznámkujte se jako ve škole

1. Výborně            37 %

2. Chvalitebně        51 %

3. Dobře                 12 %

4. Dostatečně           0 %

5. Nedostatečně        0 %

Mezinárodní den mateřského jazyka

• Od roku 1999 se vždy 21. února slaví Mezinárodní den mateřského jazyka. Na světě je přibližně šest tisíc samostatných jazyků (některé zdroje uvádějí až sedm tisíc jazyků), kterými se mluví.

• Tisícům takzvaných malých jazyků hrozí zánik. Podle jazykovědců by mohla planeta během několika málo budoucích generací přijít až o polovinu svých originálních jazyků.

• Mezinárodní den mateřského jazyka by měl přispět ke zvýšení povědomí mezi lidmi o významu jazyků jako součásti společného dědictví lidstva. Cílem je chránit jazykovou různorodost světa a snažit se zamezit zániku malých jazyků. (mad)

Test: Umíte česky jako páťáci?

1) Ve které z následujících vět je chybný tvar číslovky?

a) Finanční těžkosti lidem přináší dvanáctý měsíc.

b) Jedny kalhoty mu do tanečních bohatě stačily.

c) Kola se nárazem zasekla u čtvrtém vagónu.

d) Ptáš se už asi podesáté na to samé dokola.

2) Který z následujících úryvků je napsán pravopisně správně?

a) Byla to nejtajemnější skrýš a trochu naháněla strach.

b) Do druhého patra staré chýše vedl provazoví žebřík.

c) Okolní lesík byl ůplně opuštěný a plný hustých křovin.

d) Přes potok se muselo jít po kmeni zpadlého stromu.

3) Která z následujících vět obsahuje nespisovnou podobu slova?

a) Bez pomoci přátel bychom to vůbec nemohli zvládnout.

b) K večeři jsme si jako obvykle dali šunku s vejcemi.

c) Po částech sestavovali havarované letadlo dohromady.

d) S pevně stanovenými hranicemi výdajů nesouhlasíme.

4) Ve které z následujících možností chybí čárka ve větě?

a) Bažanti a koroptve utekli do hustých keřů na okraji lesa.

b) Dalekohled mu přiblížil jelena laně i dva koloušky.

c) Nebezpečně vypadající vosí hnízdo lákalo kluky k průzkumu.

d) Vyplašení zajíci zmateně kličkovali vzrostlým kapradím.

5) Které z následujících slov obsahuje předponu?

a) proces

b) prodejna

c) profesor

d) prosinec

Zdroj: www.cermat.cz, srovnávací testy pro žáky pátých tříd základních škol

Správné odpovědi: 1) c, 2) a, 3) b, 4) b, 5) b