Kliknutím zvětšíteAni poté však nebude jisté, že dálnice vznikne, Deníku to řekl tiskový mluvčí polského ministerstva infrastruktury Szymon Huptyś.
Prodloužení dálnice S8 až na hranici ke Králíkům je totiž součástí Národního programu výstavby silnic, který má polská vláda realizovat do roku 2030. Jde o největší a nejambicióznější silniční projekt v historii Polska v hodnotě stovek miliard polských zlotých.
Psali jsme již:
Program však teprve čeká na schválení. Definitivní rozhodnutí o tom, zdali Poláci dálnici prodlouží z Vratislavi až do Boboszowa, tak má teprve padnout.
„V souladu s aktuální plány se o definitivním přijetí Národního programu polskou vládnou rozhodne v roce 2022,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva infrastruktury Szymon Huptyś. Následně prý bude moci Generální ředitelství státních silnic a dálnic provést studie a analýzy potenciálního úseku dálnice.
O plánech polských sousedů už v minulých týdnech jednal také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a jeho první náměstek Michal Kortyš.
Plán polských dálnic - zde:
„Po usazení nové vlády chceme jednat s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) o variantách napojení, protože si nemůžeme myslet, že na nás bude polská strana čekat. Chceme otevřít debatu o možné návazné trase směrem na dálnici D35 do Mohelnice,“ vzkázal hejtman Martin Netolický.
Faktem zůstává, že české ministerstvo dopravy o plánech polských kolegů stále ještě neví.
Ty jsou přitom zřejmé:
Plán polské dálniční sítě (bíle jsou hotové úseky, červeně plánované nebo ve výstavbě)
Plány mají Poláci skutečně ambiciozní. Na české hranice, jak je vidět z mapy, mají vést hned čtyři dálnice. Návaznost na našem území však česká strana plánovala jen u třech: u naší D11 v Krkonoších a u již existujících D1 u Ostravy a D48 u Českého Těšína. Co se týče polské dálnice ke Králíkům, zde se na české straně doposud uvažovalo jen o klasické dvouproudé přeložce klasické státovky, a to jen výhledově.
Uvažovaná trasa dálnice S8 z Vratislavi k českým hranicím
„Nemáme stále žádné informace ze strany polského Ministerstwa Infrastruktury, ani jsme nebyli oficiálně informováni o tom, že by již bylo finálně schváleno, zda polská strana bude projekt připravovat a realizovat,“ řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Žádné podněty, navzdory slibům politiků, navíc stále ještě nepřišly ani z Pardubického kraje. „Stejně tak nemáme informace o tom, že by zástupci Pardubického kraje jednali o tomto tématu s představiteli ministerstva dopravy či měli ambici v nejbližší době toto téma diskutovat,“ řekl.
Hrozba pro Králicko i Lanškrounsko
Pokud Polsko své plány skutečně zrealizuje, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy či Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou zřejmě jediný, kde nebude dálnice.
Pro motoristy hlavně ze západní části Polska tak bude výhodnější přetrpět krátký úsek, než si zajíždět na ostravskou D1 nebo hradeckou D11.
Nový polský úsek dálnice dělá vrásky pochopitelně také samosprávám dotčených českých obcí. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si starosta obce Červená Voda Petr Mareš. Řešení je přitom v plánu už řadu let. V obci se nachází stavební rezerva, která počítá s roky starým plánem ŘSD.
„Je to rezerva, která blokuje dost velkou část obce,“ dodal Mareš. Zastupitelé obce jednali o vybudování nové silnice v roce 2019, zatím však bezvýsledně.
Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní Lipky
Podle ministerstva dopravy stále platí, že potenciální silnice I/43 v úseku Mladějov – Lanškroun – Štíty – Červená Voda – Dolní Lipka je zanesena v Zásadách územního rozvoje. „Ve sledovaném úseku až na hraniční přechod Dolní Lipka je jen velmi nízká dopravní zátěž, která nezdůvodňuje ani přeložku I. třídy, natož existenci dálnice,“ dodal Jemelka.
Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova do Lanškrouna
Tento argument potvrzuje poslední sčítání dopravy z roku 2016. To je v režii Ředitelství silnic a dálnic a dokazuje, že úsekem projede denně kolem čtyř tisíc aut. Nejhustší provoz je mezi Lipkou a Králíky – kolem pěti tisíc, nejslabší pak mezi Lanškrounem a Štíty – kolem tří tisíc. Například po státovce I/35 přes Vysoké Mýto a Litomyšl jezdí denně téměř 20 tisíc aut, dvakrát vytíženější než I/43 je i státovka I/14 přes Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
