Prodloužení dálnice S8 až na hranici ke Králíkům je součástí Národního programu výstavby silnic, který má polská vláda realizovat do roku 2030. Jde o největší a nejambicióznější silniční projekt v historii Polska v hodnotě stovek miliard polských zlotých.

Pokud Polsko své plány skutečně zrealizuje, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy nebo Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou zřejmě jediný, kde nebude dálnice. „Pokud nebude vyřešena dálnice na české straně, může vést taková situace k řadě problémů. Ale řešení není pochopitelně v našich kompetencích,“ řekl Deníku starosta Králík Václav Kubín.

Již hotový úsek dálnice S8 v polském vnitrozemí
Hejtman: Nový ministr musí řešit polskou dálnici ke Králíkům. Plán napojení je

S ním souhlasí i starosta sousední obce Červená Voda Petr Mareš. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si Mareš.

Situace však děsí i obce na severní hranici Olomouckého kraje. Také na Šumpersku by polská dálnice přinesla velké komplikace v podobě zvýšení dopravy. A na to stávající komunikace rozhodně nejsou připravené.

Jednou z takových obcí jsou například Olšany, které leží na křižovatce dvou důležitých cest. Jednak spojují Hradec Králové a Ostravu, navíc se zde spojuje také silnice druhé třídy z Hanušovic do Jeseníku. „Doprava je tady už nyní úplně otřesná. Problém není ani tak v Olšanech, jako v Klášterci. Silnice se tam proplétá mezi rodinnými domy, které se otřásají kamionovou dopravou. Jednak je tu masivní tranzit z Polska, zhoršuje to výstavba obchvatu Bludova, na který vozí stavební materiál, odkud se dá. Navíc začala poměrně intenzivně zvyšovat kamionovou dopravu OP papírna,“ popsal starosta Olšan Aleš Janderka.

Chlebíčková slavnost v Ústí nad Orlicí.
OBRAZEM: Šunkové i s vajíčky. Ústí si připomnělo krále obložených chlebíčků

Existující, ale neprůchozí alternativy

Řešení je přitom v plánu už řadu let. V Červené Vodě se totiž nachází stavební rezerva, která blokuje značnou část obce. Přeložka silnice I/43 od polských hranic by vedla okolo Štítů, Lanškrouna a napojila by se na trasu budoucí dálnice D34 u Mladějova. Stát však záměr dosud neschválil, nevidí k tomu důvod. „Ve sledovaném úseku až na hraniční přechod Dolní Lipka je jen velmi nízká dopravní zátěž, která nezdůvodňuje ani přeložku I. třídy, natož existenci dálnice,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Řešení existuje také pro Olomoucký kraj a obce na Šumpersku. Idea přeložky „jedenáctky“ mimo obce sice je navržena, její trasa však v současnosti není zanesena ani v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Počítá se tak jen s obchvatem, který by vyvedl dopravu z Klášterce a cestu druhé třídy odklonil z Olšan. Silnice první třídy by se v Olšanech napojila na současnou trasu. „Před dvěma lety jsem tento obchvat řešil na kraji. Tehdy mi bylo naznačeno, ať počítám s horizontem dvaceti let,“ posteskl si Aleš Janderka.

Do bytu 61letého muže musela vniknout zásahová jednotka.
Muž v Lanškrouně se zabarikádoval v bytě. Vyjednavač nepomohl, zásahovka ano

Definitivní rozhodnutí o tom, zda Poláci dálnici prodlouží z Vratislavi až do Boboszowa, má padnout v řádu měsíců. „V souladu s aktuálními plány se o definitivním přijetí Národního programu polskou vládnou rozhodne v roce 2022,“ uvedl loni v prosinci mluvčí polského ministerstva infrastruktury Szymon Huptyś.