Díky příspěvkům českých mecenášů se dětem z nejchudších indických rodin dostane vzdělání, které je příslibem lepší budoucnosti.

S adopcemi na dálku začala Diecézní charita v Hradci Králové před deseti lety. Dárci sponzorují dětem školu a jejich základní osobní potřeby. Do projektu jsou prostřednictvím indických spolupracovníků vybíráni chlapci nebo dívky, jejichž rodiče nemají dostatek peněz na školní výuku. Navíc často nechápou, co by škola mohla jejich potomkům přinést, protože jim samotným se vzdělávání nedostalo. Děti musí pomáhat s domácností a v hospodářství.

Oblastní charita sponzoruje pět dívek a tři chlapce různého věku. Roční náklady na jedno dítě jsou vyčísleny na pět tisíc korun. „Ty jsou použity na úhradu nákladů spojených se školní docházkou, což zahrnuje školné, školní pomůcky, brašnu, uniformu, kterou zde musí děti mít a je poměrně drahá. Dále slouží ke krytí cestovních výdajů, nákladů na stravu a základní zdravotní péči, děti také jednou za rok jezdí na tábor. Pět tisíc korun pro nás není až tak velká částka, pro indické děti je však zásadní,“ uvedla Iva Marková z Oblastní charity.

Adopce na dálku dětem zároveň se vzděláním přinese do budoucna i vyhlídky na lepší (nebo vůbec nějaké) zaměstnání.

Projekt budí důvěru tím, že dárci jsou s dětmi, jejichž vzdělání podporují, v kontaktu. Svým patronům posílají dopisy. „Děkují v nich za podporu. S dopisem posílají i vysvědčení, někdy také obrázek nebo vlastnoručně namalované přáníčko,“ uvedla Iva Marková. Sbírka Oblastní charity potrvá do února. Pokladničky jsou zájemcům k dispozici v kostelích v Letohradě a na Orlici, přispět mohou také v sídle charity v Letohradě.

Lidé, kteří by měli zájem se pustit do Adopce na dálku sami, mohou kontaktovat královéhradeckou Diecezní charitu. Dárcem se může stát jak jednotlivec, tak i kolektiv. „Diecezní charita, která adopce zprostředkovává, nabízí zájemcům možnost si podle fotografií z databáze vybrat, jaké konkrétní dítě chtějí podporovat a dostanou jeho osobní údaje. To vše slouží ke zprůhlednění projektu,“ dodala Iva Marková. Sponzoři jsou však dopředu upozorňováni, že dopisy píšou děti na prázdninovém táboře, takže na první kontakt mohou čekat i jeden rok. Jen na dárcích záleží, jak dlouho budou dítě podporovat. Pro chlapce a dívky z nejchudších vrstev obyvatelstva je však samozřejmě dobré, když mohou počítat se sponzorováním své školní docházky až do doby, kdy skončí.