Naproti tomu boreliózu má na svědomí bakterie. Obě choroby napadají nervový systém a pokud nejsou zavčas podchyceny, může na ně člověk zemřít. Encefalitida i borelióza mají rovněž nejčastějšího společného přenašeče, tím jsou klíšťata.
Region naštěstí pod průměrem
„Na Orlickoústecku určitě není nějaký zvlášť vysoký výskyt onemocnění způsobených přenosem klíšťaty. V okrese ani nenajdete nějakou rizikovou lokalitu, která by převyšovala ty zbylé. To ale nesouvisí s tím, že by se lidé nechali proti encefalitidě často očkovat, naopak proočkovanost populace je zde velice nízká. Určitý nárůst encefalitidy jsme proti dřívějšku ovšem zaznamenali, zatímco před deseti či patnácti lety zde klíšťovou encefalitidou v podstatě onemocnět nešlo, dnes se už podobné případy ojediněle vyskytují. U boreliózy se teď pohybujeme přibližně v republikovém průměru,“ bilancovala pro Deník Marta Pavlová z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje v Ústí nad Orlicí.
Jak dále uvedla, čísla o počtu nakažených lidí získávají pomocí hlášení jednotlivých lékařů a podle toho jsou schopni porovnat vývoj za jednotlivé roky.
„Nejčastěji jsme se setkali se zavlečenými případy encefalitidy z rizikových oblastí, mezi ně patří především jižní Čechy, Povltaví a oblasti na Moravě. Obě nemoci napadají nervový systém. Encefalitida má obvykle dvoufázový průběh, první vypadá zcela nespecificky, v té druhé pak nastává zánět mozkových plen a mozku. I v dnešní době existuje riziko úmrtí, a to je dáno tím, že na viry, na rozdíl od bakterií, nemáme dostatečně účinné léky. Borelióza je zase záludná tím, že první stádium probíhá většinou zcela skrytě, bakterie se šíří v krevním oběhu a jediným typickým příznakem může být zarudnutí kůže v místě přisátí klíštěte. Druhé stádium je často spojeno s postižením nervů či kloubů. Pokud se borelióza nezachytí zavčas ve druhém stádiu, přichází třetí fáze, kdy antibiotika nezabírají ani ve velkých dávkách a dochází k postižení nervového systému, jež je velice podobné třeba syfilidě, obě bakterie jsou totiž v podstatě totožné. Nakonec dojde k rozpadu osobnosti a úmrtí,“ varovala před následky obou chorob Marta Pavlová.
Alespoň v případě encefalitidy je možné předejít všem problémům pomocí očkování, které je velice efektivní. „Vakcína je účinná a kvalitní, na našem trhu ji nabízejí tuším dvě firmy, očkovat se dá v průběhu celého roku. Nejvýhodnější je podstoupit aplikaci prvních dvou dávek na podzim, třetí pak na jaře. Odklad není na místě, pokud dotyčná osoba ví, že pojede do oblasti s vysokým výskytem encefalitidy, je dobré alespoň dvě dávky mít,“ poradila na závěr pracovnice Krajské hygienické stanice.
Za jednu dávku přibližně pět set
Praktická lékařka Eva Hladíková se podle svých slov s případem encefalitidy za patnáct let praxe ještě nesetkala, u boreliózy ovšem zaznamenává ročně mezi deseti a dvaceti případy: „U boreliózy hodně záleží na příznacích, nejčastěji jsem se setkala s prvním stádiem, kdy se po přisání klíštěte objeví zarudnutí kůže. V tom případě se vyšetřením kontroluje hladina protilátek, ta se i nadále průběžně hlídá a antibiotika se podávají bezprostředně. Pokud se nemoc vyvíjí dobře a v následném intervalu se protilátky normalizují, obejde se to bez následků. Jestliže nastanou komplikace, předávám pacienty dále do Pardubic na infekční pracoviště.“
Předcházení borelióze je velice obtížné, očkování neexistuje, podle slov lékařky hraje velkou roli imunita organizmu.
„Imunita je důležitá, když je někdo dobře vybaven a není fyzicky oslaben, může se s infekcí vypořádat lépe. Možnost očkování tady není, proto jediná možná prevence spočívá v pravidelné kontrole po návratech z přírody a co nejrychlejším odstranění klíšťat. Říkalo se, že pokud se je podaří najít do čtyřiadvaceti hodin, tak pravděpodobnost přenosu boreliózy je malá, tahle teorie je ovšem dnes už také zpochybněna. Vyvinout očkovací látku proti bakterii je obtížné, nějaké pokusy tady byly, ale selhaly z důvodu, že borelia má celou řadu podtypů,“ vysvětlila Eva Hladíková.
U encefalitidy má praktická lékařka jasno, doporučuje lidem očkování: „Je to správný a efektivní krok, promořenost klíšťat v naší republice je celkem vysoká, i když ne tolik v naší oblasti.“
O užitečnosti vakcíny proti encefalitidě mluvil také Pavel Slezák ze Zdravotnického ústavu v Pardubicích, jenž se zabývá mimo jiné právě distribucí preparátu: „Kompletní očkování tvoří tři dávky a ochranu před onemocněním a vytvoření imunity zajišťují už první dvě dávky. Ty se teď očkují v rozmezí čtrnácti dnů. Cena jedné dávky pro dospělého je čtyři sta šedesát korun, o něco dražší jsou nové dětské vakcíny, tam vyjde dávna přibližně na pět set třicet korun.“
Klíšťat letos výrazně přibude?
Kvůli změnám v podnebí v posledních letech se počet klíšťat v ČR neustále zvyšuje. Průměrná roční teplota narůstá a vytváří tak dobré podmínky pro jejich přežívání, bohužel včetně těch nakažených.
„Zvýšený výskyt se navíc periodicky opakuje po pěti nebo šesti letech a právě letos má přijít další vrchol,“ upozorňuje lékařka Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) Dagmar Hulínská. Rizikové jsou samozřejmě lesy, jejich okolí, louky nebo břehy řek. Klíšťata se pohybují u země, neskáčou tedy ze stromů, jak praví odvěký mýtus. Odborníci proto doporučují při návštěvě těchto míst dbát na upnuté světlé oblečení, a zejména na dlouhé kalhoty. Po návratu je nutné se ihned prohlédnout.
Klíšťata mohou na člověka přenášet několik nemocí, z nichž nejzávažnější je klíšťová encefalitida a borelióza. Proti encefalitidě existuje účinné očkování, které vyjde na 400 až 600 korun. Ve třech dávkách ochrání člověka zhruba po tři roky. Očkovací látka proti borelióze v Evropě zatím není k dispozici, přestože v Americe už byla vyvinuta. Tamní sérum ale na evropské bakterie nezabírá.
Dagmar Hulínská dále upozorňuje na to, že v sousedním Rakousku hradí očkování proti encefalitidě stát, proto se tam už vyskytuje jen výjimečně. U nássi ho pacienti hradí sami, pojišťovny pouze přispívají různě vysokou částkou, nikdy však nepokryjí celkové náklady.
Nejvíce infikovaných klíšťat se podle SZÚ vyskytuje ve středních Čechách, konkrétně v povodí Vltavy, Labe a Sázavy, na Mladoboleslavsku, v jižních Čechách, u brněnské přehrady a na Frýdecko-Místecku.
JAN POKORNÝ, ZDENKA DVOŘÁKOVÁ