Jde o mladou rodinu, mají jedno dítko, dostanou městský byt 2 plus 1, vybavení nábytkem a dalším potřebným zařízením se stihne dokončit do příchodu nových obyvatel z dotace poskytnuté Ministerstvem vnitra České republiky.

Vstup do života usnadňuje asistent

Do našeho běžného života, jenž je naprosto odlišný od poměrů v Asii, pomůže po dobu půl roku začlenit mladé Barmánce přidělený asistent. Otec rodiny bude mít zajištěno zaměstnání, a to bude znamenat po stránce praktické i psychické významnou pomoc, která pomůže příchozím se vstupem do naší společnosti.
Před dvěma lety, v březnu 2011, přišli do Vysokého Mýta první Barmánci. Připravovali se na zcela nové podmínky života v naší zemi několik měsíců předem v azylovém integračním středisku, přesto skutečnost našeho života viděli poprvé teprve v Mýtě. Měli přidělenou asistentku, která jim pomáhala s veškerými denními problémy, zajišťováním různých záležitostí i pochopením stylu středoevropského života po dobu půl roku od chvíle, kdy se nastěhovali. Otec této rodiny dostal práci v místních městských technických službách, jedna dcera chodí do základní školy, další dítě do „mateřinky", dvě děti jsou doma s matkou. Po dvou letech se dá říci, že obyvatelé města přijali nové asijské spolubydlící bez zjevných potíží.

Podobně vstřícných měst je minimum

Není bez zajímavosti, že právě Vysoké Mýto patří k minimálnímu počtu českých měst, která přijala Barmánce po oslovení a žádosti ze strany ministerstva vnitra. Uprchlíci nezůstali doma vzhledem k neustálým etnickým konfliktům a z náboženských důvodů. Také první příchozí Barmánci prošli v integračním azylovém středisku jazykovým kurzem, aby se dokázali alespoň o některých věcech částečně domluvit, seznamovali se s životem v našem státě, s lékařskou péčí a dalšími nezbytnými a potřebnými složkami života.
Pro Vysokomýtské nejsou dvě asijské rodiny prvními zahraničními spoluobyvateli. V živé paměti je dosud přesun dvou rodin s českými kořeny ze západní části Kazachstánu (pod hřbety Uralu), které přišly v 90. letech minulého století a jejichž členové se dokázali u nás po nějakém čase docela dobře asimilovat. Děti chodily do základních škol, učitelé chválili jejich zvídavost a snahu co nejvíce se naučit.  (jko)