Podle Františka Kožíška ze státního zdravotnického ústavu může být většina studní, díky technickému stavu, po nedávných přívalových deštích silně bakteriálně kontaminována.

Čištění studní

V pondělí napršelo na Gajeru téměř dvacet šest litrů dešťových srážek na jeden metr čtvereční. U retenční nádrže v Boršově správce zjistil, že o týden před tím při lijáku v Moravské Třebové napršelo více než 72 milimetrů. Tedy téměř pět kbelíků vody na jeden metr čtvereční.

Hygienici proto doporučují po prudkých deštích vodu ve studních sledovat. Pokud je zakalená, neměli by ji lidé pít. Poté doporučují studnu vyčerpat, vyčistit a vydezinfikovat. Při silném znečištění je vhodné stěny a dno studny očistit třeba kartáčem, opláchnout a opět vodu vyčerpat. „K dezinfekci doporučuji například pěti až desetiprocentní roztok chloraminu. Pak by se stěny studny měly ještě jednou opláchnout vodou a tu čerpat, dokud bude chlor cítit,“ radí Bohumil Havel, vedoucí odboru obecné hygieny ze svitavského pracoviště krajské hygienické stanice. Studnu by však nikdy neměl opravovat člověk sám, jelikož uvnitř mohou být i nebezpečné plyny.

Ve svitavském okrese nejsou celé obce, kde by lidé byli odkázáni pouze na vodu ze studní. Většina obyvatel je zásobena z veřejných vodovodů, kde je kvalita vody sledována. Ale aby byl vodovod považován za veřejný, musí zásobovat alespoň pět desítek obyvatel. Menší vodovody v některých částech obcí proto sledovány nejsou. Podle hygieniků ze studní pijí vodu lidé také v malých osadách na Poličsku nebo v okolí Městečka Trnávky.

Více k tématu:

svitavsky.de­nik.cz/studne