Helena Horová z Heřmanova Městce má zálibu v mykologii a ráda houby fotí v místním parku Bažantnice a jeho okolí. Nedávno zjistila, že se tam objevují hřiby Le Galové.

„Pozor, jsou jedovaté! Jde o velmi vzácný hřib zařazený v Červeném seznamu jako zranitelný druh. Zrovna dneska si ho jedna paní chtěla odnést v domnění, že je to hřib kovář. Ten ale nikdy nemá – kromě jiných rozlišovacích znaků – v mládí bílý a později béžový klobouk," varovala Helena Horová, která si dala tu práci, že hřiby opatřila cedulkami, které informují o těchto vzácných a ohrožených houbách. „Místní houbaře bych chtěla poprosit, aby tyto krásné hřiby nechali růst,“ dodala.

Následky konzumace nesprávných hub mohou být různé, od otravy přes zažívací potíže až po vysokou pokutu.

Další vzácnou houbou, která na Heřmanoměstecku roste, je hřib žlutý, říká se mu také žlutý kovář. Je vedený v Červeném seznamu hub České republiky jakožto kriticky ohrožený druh a neměl by se proto sbírat pro kuchyňskou spotřebu. Nálezy je vhodné hlásit a dokladovat na mykologických pracovištích.

Houby v Pardubickém kraji konečně rostou. Lidé nosí na Svitavsku plné koše hřibů, kozáků i bedel.
Houbařské žně začaly! Lesy na Chrudimsku jsou plné hřibů, kozáků i pýchavek

Odpornou chuť dalšího fešáka českých lesů, hřiba medotrpkého, už poznala čtyřicetiletá Monika, která vyrazila o minulém víkendu do lesů okolo Pardubic. „Mně se zdál nejprve moc žlutý, ale když jsem ho nakrojila a zmodral, dala jsem ho do košíku. No, a potom jsme celou smaženici vyhodili, protože byla strašně hořká, nedalo se to jíst. Aspoň mám ponaučení pro příště,“ zasmála se Monika.

O záměně muchomůrky zelené a žampionu už bylo řečeno a napsáno hodně. Ale pozor, jedovaté druhy existují i mezi bedlami. Patří mezi ně bedla zahradní, která roste v dobře vyživených půdách, hlavně na záhonech, kompostech nebo ve sklenících. Je poměrně mohutná a přímo láká k osmažení, ale řízek z ní dokáže vyvolat silné nevolnosti. Pozná se tak, že po říznutí nebo stlačení se zabarví do červené až hnědé barvy. Oproti tomu bedla královská, krásná houba s vysokou nohou a pohyblivým prstencem, barvu nikdy nemění.

Otravy z hub, které rostou ve velkém po celé republice, hrozí, a to i z těch, které běžně lidé sbírají. Třeba nedostatečně tepelně upravený hřib kovář může způsobit vážné zažívací obtíže. To se stalo před devíti lety v Žamberku, kde se smaženicí ze hřibu koloděje přiotrávily dvě rodiny a kvůli vážným zažívacím problémům si musely přivolat záchranku. Šlo o šest osob, tři dospělé a tři děti.

Hřib koloděj.
To tu nebylo: šest lidí skončilo po otravě houbami v nemocnici

„Pokud jde o modrající hřiby, hlavně kováře a koloděje, je potřeba minimálně patnáctiminutová tepelná úprava,“ řekl Deníku mykolog Libor Tmej. Problém u smažených hub ve strouhance podle jeho slov nastane, když jsou plátky silné, třeba i dvoucentimetrové, a úprava trvá jen tři, čtyři minuty. „To je málo. Pokud se smaží tyto modrající hřiby, chce to určitě ne tak zprudka a delší dobu,“ dodal Tmej.

A první případ otravy se už v minulých dnech objevil. Na ambulanci interní kliniky Pardubické nemocnice lékaři zaznamenali případ muže a ženy, u nichž vzniklo podezření na otravu houbami. "Manželé zřejmě zkonzumovali starší, ale jedlé houby. Ještě ten den se u nich projevila nevolnost. Kromě zvracení však u nich žádné závažnější příznaky nebyly zaznamenány. V nemocnici pak zůstali na pozorování," uvedla mluvčí krajské nemocnice Kateřina Semrádová.